Ezechiel 10

¹A hle, viděl jsem, že na klenbě, která je nad hlavami cherubů, se nad nimi ukázalo cosi jako safír, vzhledem podobné trůnu.

²Pak promluvil Panovník k tomu muži oděnému lněným oděvem a řekl: Vejdi do meziprostoru k podvozku pod cherubem a naplň si hrsti žhavými uhlíky ohně z meziprostoru u cherubů a rozsypej je na město. I vešel tam před mýma očima.

³Když ten muž vcházel, stáli cherubové na pravé straně domu. Vnitřní nádvoří naplnil oblak.

⁴Hospodinova sláva se pozdvihla od cheruba k prahu domu, dům byl naplněn oblakem a nádvoří naplnila zář Hospodinovy slávy.

⁵A zvuk křídel cherubů bylo slyšet až na vnější nádvoří jako hlas Všemohoucího Boha, když mluví.

⁶I stalo se, když přikázal tomu muži oděnému lněným oděvem: Vezmi oheň z meziprostoru u podvozku, z meziprostoru u cherubů, že přišel a postavil se vedle kola.

⁷Tu jeden cherub vztáhl svou ruku z meziprostoru u cherubů k ohni, který vyplňoval meziprostor cherubů, nabral a dal do hrstí tomu muži oděnému lněným oděvem. Ten si to vzal a vyšel.

⁸U cherubů se tehdy ukázalo cosi jako lidská ruka pod jejich křídly.

⁹A hle, viděl jsem čtyři kola vedle cherubů, jedno kolo vedle jednoho cheruba a další kolo vedle dalšího cheruba. Vzhled těch kol byl jako třpyt chryzolitu.

¹⁰Takže pokud jde o jejich vzhled: Všechna čtyři měla stejnou podobu, jako ⌈kdyby bylo⌉ kolo uprostřed kola.

¹¹Když se dají do pohybu, pohybují se na všechny čtyři strany. Když se dají do pohybu, neotáčejí se, protože na místo, kam se obrátí hlava, tam se za ní pohybují. Při svém pohybu se neotáčejí.

¹²Celé své tělo i své hřbety, své ruce, svá křídla a ta kola mají ty čtyři bytosti kolem plná očí, u všech svých kol.

¹³Kolům, těm byl dán název podvozek, ⌈jak jsem slyšel.⌉

¹⁴Každá bytost má čtyři tváře. První tvář je tvář cheruba, druhá tvář je tvář lidská, třetí je tvář lva a čtvrtá je tvář orla.

¹⁵Cherubové se také vznášeli. Jedná se o stejnou bytost, jakou jsem viděl u řeky Kebaru.

¹⁶Když se cherubové dají do pohybu, pohybují se ta kola vedle nich, a když cherubové roztáhnou svá křídla, aby se vznesli od země, kola ⌈neuhýbají; také ona zůstávají vedle nich.⌉

¹⁷Když se oni zastaví, zastaví se i kola, a když se vznesou, vznášejí se kola s nimi, protože je v nich duch té bytosti.

¹⁸I vyšla Hospodinova sláva od prahu domu a postavila se nad cheruby.

¹⁹Cherubové roztáhli křídla a vznesli se před mýma očima od země, když vycházeli, a kola měli vedle sebe. Zůstali stát u vchodu do východní brány Hospodinova domu a ⌈sláva Boha Izraele byla nahoře nad nimi.⌉

²⁰To ⌈jsou ty bytosti, které⌉ jsem spatřil ⌈pod Bohem Izraele⌉ u řeky Kebaru, a poznal jsem, že jsou to cherubové.

²¹Každý má čtyři tváře, každý má čtyři křídla a pod svými křídly mají ruce podobné lidským.

²²Jejich tváře jsou podobné tvářím, které jsem spatřil u řeky Kebaru. ⌈Vypadali stejně -- byli to oni.⌉ Všichni se pohybují, kam směřují jejich tváře.

Ezechiel 10

¹I viděl jsem, a aj, na obloze, kteráž byla nad hlavou cherubínů, jako kámen zafirový na pohledění, jako podobenství trůnu se ukázalo nad nimi.

²Tedy promluviv k muži tomu oděnému rouchem lněným, řekl: Vejdi do prostřed kol pod cherubíny, a naplň hrsti své uhlím řeřavým z prostředku cherubínů, a roztrus po městě. Kterýžto všel před očima mýma.

³(Cherubínové pak stáli po pravé straně domu, když vcházel muž ten, a oblak hustý naplnil síň vnitřní.

⁴Nebo když se byla zdvihla sláva Hospodinova s cherubínů k prahu domu, tedy naplněn byl dům tím hustým oblakem, a síň naplněna byla bleskem slávy Hospodinovy.

⁵Zvuk také křídel cherubínů slyšán byl až k té síni zevnitřní jako hlas Boha silného, všemohoucího, když mluví.)

⁶I stalo se, když přikázal muži tomu oděnému rouchem lněným, řka: Vezmi ohně z prostředku kol, z prostředku cherubínů, že všel a postavil se podlé kol.

⁷Tedy vztáhl cherubín jeden ruku svou z prostředku cherubínů k ohni tomu, kterýž byl u prostřed cherubínů, a vzav, dal do hrsti toho oděného rouchem lněným. Kterýžto vzal a vyšel.

⁸Nebo ukazovalo se na cherubíních podobenství ruky lidské pod křídly jejich.

⁹I viděl jsem, a aj, čtyři kola podlé cherubínů, jedno kolo podlé jednoho každého cherubína, podobenství pak kol jako barva kamene tarsis.

¹⁰A na pohledění měla podobnost jednostejnou ta kola, jako by bylo kolo u prostřed kola.

¹¹Když chodili, na čtyři strany jejich chodili. Neuchylovali se, když šli, ale k tomu místu, kamž se obracel vůdce, za ním šli. Neuchylovali se, když šli.

¹²Všecko také tělo jejich i hřbetové jejich, i ruce jejich, i křídla jejich, též i kola plná byla očí vůkol jich samých čtyř i kol jejich.

¹³Kola pak ta nazval okršlkem, jakž slyšely uši mé.

¹⁴Čtyři tváři mělo každé. Tvář první tvář cherubínová, tvář pak druhá tvář člověčí, a třetí tvář lvová, čtvrtá pak tvář orličí.

¹⁵I zdvihli se cherubínové. To jsou ta zvířata, kteráž jsem viděl u řeky Chebar.

¹⁶Když pak šli cherubínové, šla i kola podlé nich, a když vznášeli cherubínové křídla svá, aby se pozdvihli od země, neuchylovala se také kola od nich.

¹⁷Když stáli oni, stála, a když se vyzdvihovali, vyzdvihovala se s nimi; nebo duch zvířat byl v nich.

¹⁸I odešla sláva Hospodinova od prahu domu, a stála nad cherubíny,

¹⁹Hned jakž pozdvihli cherubínové křídel svých a vznesli se od země, před očima mýma odcházejíce, a kola naproti nim, a stála u vrat brány domu Hospodinova východní, a sláva Boha Izraelského svrchu nad nimi.

²⁰To jsou ta zvířata, kteráž jsem viděl pod Bohem Izraelským u řeky Chebar, a poznal jsem, že cherubínové byli.

²¹Po čtyřech tvářích měl jeden každý, a po čtyřech křídlích jeden každý; podobenství také rukou lidských pod křídly jejich.

²²Podobenství pak tváří jejich bylo jako tváří, kteréž jsem byl viděl u řeky Chebar, oblíčej jejich i oni sami. Jeden každý přímo k své straně chodil.