Exodus 16 Porovnání: ČSP vs Kralická
Exodus 16
1Když vyrazili z Élimu, přišla celá pospolitost synů Izraele do pustiny Sín, která je mezi Élimem a Sínajem, patnáctý den druhého měsíce od jejich vyjití z egyptské země.
2A celá pospolitost synů Izraele reptala v pustině proti Mojžíšovi a proti Áronovi.
3Synové Izraele jim říkali: Kéž bychom zemřeli Hospodinovou rukou v egyptské zemi, když jsme sedávali nad hrnci masa a jídali jsme chléb do sytosti! Protože jste nás vyvedli do této pustiny, abyste celé toto shromáždění nechali zemřít hlady.
4Hospodin řekl Mojžíšovi: Hle, sešlu vám z nebe chléb a lid bude vycházet a sbírat pro svou každodenní potřebu, abych ho vyzkoušel, bude–li chodit podle mého zákona nebo ne.
5I stane se šestého dne, když budou připravovat, co přinesou, bude toho dvojnásobně, než co budou sbírat jiné dny.
6Mojžíš a Áron všem synům Izraele řekli: Večer tedy poznáte, že vás Hospodin vyvedl z egyptské země.
7A ráno uvidíte Hospodinovu slávu, protože slyšel vaše reptání proti Hospodinu. Vždyť co jsme my, že reptáte proti nám?
8Dále Mojžíš řekl: Když vám Hospodin dá večer k jídlu maso a ráno chléb k nasycení, poznáte, že Hospodin slyšel vaše reptání, jímž jste proti němu reptali. Vždyť co jsme my? Vaše reptání nebylo proti nám, ale proti Hospodinu.
9Áronovi pak Mojžíš řekl: Řekni celé pospolitosti synů Izraele: Přistupte před Hospodina, protože slyšel vaše reptání.
10A když Áron mluvil k celé pospolitosti synů Izraele, obrátili se k pustině, a tu se v oblaku ukázala Hospodinova sláva.
11Nato Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
12Slyšel jsem reptání synů Izraele. Pověz jim toto: K večeru budete jíst maso a ráno se nasytíte chlebem. Tak poznáte, že já jsem Hospodin, váš Bůh.
13Večer přitáhly křepelky a pokryly tábor. Ráno zas byla vrstva rosy okolo tábora.
14Vrstva rosy se odpařila a hle, na povrchu pustiny leželo něco jemného křupavého, jemného jako jíní na zemi.
15Když to synové Izraele viděli, říkali jeden druhému: ⌈Man hú?⌉ Nevěděli totiž, co to je. Mojžíš jim řekl: To je chléb, který vám Hospodin dal k jídlu.
16To je to, o čem Hospodin přikázal: Nasbírejte toho každý podle toho, co sníte. Vezmete si každý podle počtu lidí ve svém stanu, ómer na hlavu.
17Synové Izraele tak učinili a nasbírali jedni více a jiní méně.
18Pak odměřili po ómeru. Nepřebylo tomu, kdo měl více, a ten, kdo měl méně, neměl nedostatek. Každý nasbíral podle toho, co snědl.
19Mojžíš jim řekl: Nikdo si nic z toho neponechejte do rána.
20Ale neposlechli Mojžíše a někteří si něco z toho ponechali do rána. To však zčervivělo a zasmrádlo. Mojžíš se proto na ně rozhněval.
21Tedy to sbírali ráno co ráno, každý podle toho, co snědl. Když začalo hřát slunce, rozplynulo se to.
22A šestého dne nasbírali dvojnásobné množství potravy, dva ómery na osobu. Všichni ⌈předáci pospolitosti⌉ přišli a oznámili to Mojžíšovi.
23Odpověděl jim: To je to, co promluvil Hospodin: Zítra bude odpočinutí -- svatá sobota Hospodinova. To, co máte napéct, napečte a to, co máte uvařit, uvařte a vše, co bude přebývat, si uložte a uchovejte do rána.
24Uložili to tedy do rána tak, jak Mojžíš přikázal, a nezasmrádlo to, ani v tom nebyly larvy.
25Mojžíš pak řekl: Snězte to dnes, protože dnes je sobota Hospodinova. Dnes na poli nic nenaleznete.
26Šest dní to budete sbírat, ale sedmý den je sobota, v ní nic nebude.
27Když sedmého dne přesto někteří z lidu vyšli sbírat, nic nenašli.
28Hospodin řekl Mojžíšovi: Jak dlouho budete odmítat zachovávat mé příkazy a zákony?
29Hleďte, vždyť Hospodin vám dal sobotu, proto vám šestého dne dává pokrm na dva dny. Zůstaňte každý, kde jste, ať nikdo sedmého dne nevychází ze svého místa.
30Lid tedy sedmého dne odpočíval.
31Dům izraelský to pojmenoval mana. Bylo to bílé jako koriandrové zrno a chutnalo to jako koláč s medem.
32Mojžíš řekl: Toto je věc, kterou přikázal Hospodin: Naplňte tím ómer, aby to bylo uchováno pro vaše generace, aby viděly chléb, kterým jsem vás krmil v pustině, když jsem vás vyvedl z egyptské země.
33Mojžíš pak řekl Áronovi: Vezmi jeden džbán, dej tam plný ómer many a ulož ho před Hospodinem, aby to bylo uchováno pro vaše generace.
34Tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi, Áron to uložil před truhlou svědectví, aby to bylo uchováno.
35Synové Izraele jedli manu čtyřicet let, dokud nepřišli do obydlené země; jedli manu, dokud nepřišli na okraj země Kenaanu.
36Ómer je desetina éfy.
Exodus 16
1Když se pak hnuli z Elim, přišlo všecko množství synů Izraelských na poušť Sin, kteráž jest mezi Elim a Sinai, v patnáctý den druhého měsíce po vyjití z země Egyptské.
2I reptalo všecko shromáždění synů Izraelských proti Mojžíšovi a proti Aronovi na poušti.
3A mluvili jim synové Izraelští: Ó bychom byli zemřeli od ruky Hospodinovy v zemi Egyptské, když jsme sedávali nad hrnci masa, když jsme se najídali chleba do sytosti! A teď vyvedli jste nás na tuto poušť, abyste zmořili všecko shromáždění toto hladem.
4I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, já dám vám chleba s nebe jako déšť, a vycházeti bude lid a sbírati, což by postačilo na každý den, abych ho zkusil, bude-li choditi v zákoně mém, či nebude.
5V den pak šestý přistrojí sobě to, co přinesou; a bude toho dvakrát více, než toho, což sbírati mají na každý den.
6Tedy mluvil Mojžíš a Aron všechněm synům Izraelským: U večer poznáte, že Hospodin vyvedl vás z země Egyptské.
7A ráno uzříte slávu Hospodinovu; neboť jest slyšel reptání vaše proti Hospodinu. My zajisté co jsme, že repcete proti nám?
8Mluvil dále Mojžíš: Z toho, pravím, poznáte, když vám dá Hospodin u večer masa, abyste se najedli, a chleba ráno do sytosti, poněvadž slyšel Hospodin reptání vaše, jimiž jste na něj reptali. Nebo my co jsme? Ne proti námť jsou reptání vaše, ale proti Hospodinu.
9I řekl Mojžíš Aronovi: Mluv ke všemu shromáždění synů Izraelských: Přistuptež před oblíčej Hospodinův; neboť jest slyšel reptání vaše.
10Stalo se pak, když mluvil Aron ke všemu shromáždění synů Izraelských, že se obrátili tváří k poušti, a aj, sláva Hospodinova ukázala se v oblaku.
11(A již byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
12Slyšelť jsem reptání synů Izraelských. Mluviž jim a pověz: K večerou jísti budete maso, a ráno chlebem nasyceni budete, abyste poznali, že já jsem Hospodin Bůh váš.)
13Tedy stalo se u večer, že přiletěly křepelky a přikryly tábor; ráno pak spadla rosa okolo táboru.
14A když přestalo padání rosy, aj, ukázalo se po vrchu pouště drobného cosi a okrouhlého, drobného jako jíní na zemi.
15Což vidouce synové Izraelští, řekli jeden druhému: Man jest toto. Nebo nevěděli, co by bylo. Tedy řekl jim Mojžíš: To jest ten chléb, kterýž vám dal Hospodin ku pokrmu.
16To jest, o čemž přikázal Hospodin: Nasbírejte sobě toho každý k svému pokrmu; gomer na jednoho člověka vedlé počtu osob vašich, každý na ty, kteříž jsou v stanu jeho, vezmete.
17I učinili tak synové Izraelští, a nasbírali jiní více, jiní méně.
18Potom měřili na gomer. A nezbylo tomu, kdo nasbíral mnoho, a ten, kdo nasbíral málo, neměl nedostatku; ale každý, což mohl snísti, nasbíral.
19I řekl jim Mojžíš: Žádný ať nic z toho nepozůstavuje k jitru.
20Ale neuposlechli Mojžíše. Nebo někteří zanechali díl z toho až do jitra; i zčervivělo a zsmradilo se. Pročež rozhněval se na ně Mojžíš.
21Tak tedy sbírali to každého jitra, každý což snísti mohl. A když horké bylo slunce, tedy se ta manna rozpouštěla.
22Když pak bylo v den šestý, nasbírali toho chleba dvojnásobně, po dvou gomer na každého; protož přišla všecka knížata toho shromáždění, a pověděli Mojžíšovi.
23Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra. Což byste měli péci, pecte, a což byste vařiti měli, vařte dnes; což pak koli zbude, nechte sobě a schovejte to k jitru.
24Protož schovali to do rána, jakž přikázal Mojžíš; a nezsmradilo se, ani v něm červů nebylo.
25I řekl Mojžíš: Jeztež to dnes, poněvadž sobota jest dnes Hospodinu; dnes toho nenaleznete na poli.
26Po šest dní budete to sbírávati, den pak sedmý sobota jest; nebude bývati manny v ní.
27Stalo se pak dne sedmého, že vyšli někteří z lidu sbírat, a nenašli.
28Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: I dokudž zpěčovati se budete přikázaní mých ostříhati a zákonů mých?
29Viztež, žeť Hospodin vám dal sobotu, a proto on vám dává v den šestý chleba na dva dni. Zůstaňte každý v svém, aniž kdo vycházej z místa svého v den sedmý.
30I odpočinul lid v den sedmý.
31Nazval pak lid Izraelský jméno toho chleba man; kterýž byl jako símě koliandrové, a bílý, a chut jeho jako koláče s medem.
32Řekl také Mojžíš: Toť jest, což přikázal Hospodin: Naplň gomer tou mannou, aby chována byla na budoucí věky vaše, aby viděli pokrm, kterýž jsem vám dával jísti na poušti, když jsem vás vyvedl z země Egyptské.
33I řekl Mojžíš Aronovi: Vezmi jedno věderce, a vsyp do něho plné gomer manny; a nech jí před tváří Hospodinovou, aby chována byla na budoucí věky vaše.
34A protož jakž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi, nechal jí Aron před svědectvím, aby tu chována byla.
35Jedli pak synové Izraelští mannu za čtyřidceti let, dokudž nevešli do země, v níž bydliti měli; mannu jedli, dokudž nepřišli k končinám země Kananejské.
36Gomer pak jest desátý díl efi.
Porozumění ČSP vs Kralická v Exodus 16
ČSP (CzeCSP)
Český studijní překlad - Přesný a moderní překlad s důrazem na původní jazyky.
Kralická
Bible kralická - Čeština 16. století, klenot české literatury a reformace.
Prohlížíte si vedle sebe srovnání Exodus 16 v překladech ČSP a Kralická. Porovnání těchto dvou verzí může pomoci objasnit nuance původního textu.
Klíčové srovnání: Exodus 16:16
"To je to, o čem Hospodin přikázal: Nasbírejte toho každý podle toho, co sníte. Vezmete si každý podle počtu lidí ve svém stanu, ómer na hlavu."
"To jest, o čemž přikázal Hospodin: Nasbírejte sobě toho každý k svému pokrmu; gomer na jednoho člověka vedlé počtu osob vašich, každý na ty, kteříž jsou v stanu jeho, vezmete."
