Deuteronomium 26

¹Až přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví, obsadíš ji a usídlíš se v ní,

²vezmi z prvotin všech plodů země, které sklidíš ze své země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává. Vlož to do koše a jdi na místo, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno.

³Jdi ke knězi, který bude v těch dnech, a řekni mu: Dosvědčuji dnes před Hospodinem, tvým Bohem, že jsem vešel do země, o které Hospodin přísahal našim otcům, že nám ji dá.

⁴Kněz ať od tebe vezme koš a položí ho před oltář Hospodina, tvého Boha.

⁵Vypovídej před Hospodinem, svým Bohem: Můj otec byl kočovným Aramejcem. Sestoupil do Egypta a pobýval tam ⌈jako malá hrstka.⌉ Stal se tam však velkým, mocným a početným národem.

⁶Egypťané s námi jednali zle, pokořovali nás a vkládali na nás tvrdou otročinu.

⁷Když jsme křičeli k Hospodinu, ⌈Bohu našich otců,⌉ Hospodin slyšel náš hlas a pohlédl na naše soužení, naše trápení a na náš útlak.

⁸Hospodin nás vyvedl z Egypta mocnou rukou a vztaženou paží, s velkými, bázeň vzbuzujícími činy, se znameními a divy.

⁹Přivedl nás na toto místo a dal nám tuto zemi, zemi oplývající mlékem a medem.

¹⁰A nyní hle, přinesl jsem prvotinu plodů země, kterou jsi mi dal, Hospodine. Polož to před Hospodina, svého Boha, klaň se před Hospodinem, svým Bohem

¹¹a raduj se ze všeho dobrého, co Hospodin, tvůj Bůh, dal tobě a tvému domu -- ty, lévita i příchozí, který je ve tvém středu.

¹²Až v třetím roce, roce desátku, dokončíš odvádění celého desátku ze své úrody a dáš to lévitovi, příchozímu, sirotkovi a vdově, aby jedli ve tvých branách a nasytili se,

¹³řekni před Hospodinem, svým Bohem: Vyklidil jsem z domu to, co bylo svaté, a dal jsem to lévitovi, příchozímu, sirotkovi a vdově, zcela podle tvého příkazu, který jsi mi dal. Nepřestoupil jsem tvé příkazy a nezapomněl na ně.

¹⁴Nejedl jsem z toho v čas smutku, nevyklidil jsem z toho nic, když jsem byl nečistý a nedal jsem z toho nic mrtvému. Uposlechl jsem Hospodina, svého Boha, a učinil jsem všechno, co jsi mi přikázal.

¹⁵Shlédni ze svého svatého příbytku, z nebes, a požehnej svému lidu Izraeli i zemi, kterou jsi nám dal, jak jsi přísahal našim otcům, zemi oplývající mlékem a medem.

¹⁶Dnes ti Hospodin, tvůj Bůh, přikazuje, abys plnil tato ustanovení a nařízení. Zachovávej a plň je celým svým srdcem a celou svou duší.

¹⁷Dnes jsi vyhlásil o Hospodinu, že bude tvým Bohem a že budeš chodit po jeho cestách, zachovávat jeho ustanovení, příkazy a nařízení a že ho budeš poslouchat.

¹⁸A Hospodin ti dnes vyhlásil, že budeš jeho lidem, jeho vlastnictvím, jak ti řekl, když budeš zachovávat všechny jeho příkazy.

¹⁹A vyvýší tě nad všechny národy, které učinil, ke své chvále, věhlasu a slávě, abys byl svatým lidem Hospodinu, svému Bohu, jak řekl.

Deuteronomium 26

¹Když pak vejdeš do země, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví, a opanuje ji, bydliti v ní budeš:

²Vezmeš prvotin všeho ovoce země té, kteréž obětovati budeš z země své, již Hospodin Bůh tvůj dává tobě, a vlože do koše, půjdeš k místu, kteréž by Hospodin Bůh tvůj k přebývání tam jménu svému vyvolil.

³A přijda k knězi, kterýž těch dnů bude, díš jemu: Vyznávám dnes Hospodinu Bohu svému, že jsem všel do země, kterouž s přísahou zaslíbil Hospodin otcům našim, že ji nám dá.

⁴I vezma kněz z ruky tvé koš, postaví jej před oltářem Hospodina Boha tvého.

⁵A mluviti budeš před Hospodinem Bohem svým, řka: Syrský chudý otec můj sstoupil do Egypta s nemnohými osobami, a byv tam pohostinu, vzrostl v národ veliký, silný a mnohý.

⁶A když zle nakládali s námi Egyptští, trápíce nás, a vzkládajíce na nás službu těžkou,

⁷Volali jsme k Hospodinu Bohu otců našich, a vyslyšev Hospodin hlas náš, popatřil na trápení naše, práci naši a ssoužení naše.

⁸I vyvedl nás Hospodin z Egypta v ruce silné a v rameni vztaženém, v strachu velikém, a znameních i zázracích.

⁹A uvedl nás na toto místo, a dal nám zemi tuto oplývající mlékem a strdí.

¹⁰Protož nyní, hle, přinesl jsem prvotiny úrod země, kterouž jsi mi dal, ó Hospodine. I necháš toho před Hospodinem Bohem svým, a pokloníš se před ním.

¹¹I veseliti se budeš ve všech dobrých věcech, kteréž by tobě dal Hospodin Bůh tvůj, i domu tvému, ty i Levíta i příchozí, kterýž jest u prostřed tebe.

¹²Když bys pak vyplnil všecky desátky ze všech úrod svých léta třetího, jenž rok desátků jest, a dal bys Levítovi, příchozímu, sirotku i vdově, a jedli by v branách tvých a nasyceni byli:

¹³Tedy díš před Hospodinem Bohem svým: Vynesl jsem, což posvěceného bylo, z domu svého, a dal jsem také Levítovi, příchozímu, sirotku a vdově vedlé všelikého přikázaní tvého, kteréž jsi mi přikázal; nepřestoupil jsem žádného z přikázaní tvých, aniž jsem zapomenul na ně.

¹⁴Nejedl jsem v zámutku svém z toho, a neujal jsem z toho k věci obecné, aniž jsem dal něco odtud ku pohřbu; poslechl jsem hlasu Hospodina Boha svého, učinil jsem podlé všeho, což jsi mi přikázal.

¹⁵Popatřiž z příbytku svatého svého s nebe, a požehnej lidu svému Izraelskému a zemi, kterouž jsi dal nám, jakož jsi s přísahou zaslíbil otcům našim, zemi oplývající mlékem a strdí.

¹⁶Dnes Hospodin Bůh tvůj přikazuje tobě, abys ostříhal ustanovení těchto a soudů; ostříhejž tedy a čiň je z celého srdce svého a ze vší duše své.

¹⁷Dnes i ty připověděls se k Hospodinu, že jej budeš míti za Boha, a choditi budeš po cestách jeho, a ostříhati ustanovení jeho, a přikázaní i soudů jeho, a poslouchati hlasu jeho.

¹⁸Hospodin také připověděl se k tobě dnes, že tě bude míti za lid zvláštní, jakož mluvil tobě, abys ostříhal všech přikázaní jeho,

¹⁹A že tě vyvýší nade všecky národy, kteréž učinil, abys byl vzácnější, slovoutnější a slavnější nad ně, a tak lid svatý Hospodinu Bohu svému, jakož jest mluvil.