2. Samuelova 1

¹I stalo se po Saulově smrti, když se David vrátil z ⌈boje proti Amálekovcům,⌉ že David zůstal dva dny v Siklagu.

²Třetího dne se stalo, že přišel kdosi ⌈ze Saulova vojska,⌉ měl roztržené roucho a na hlavě prsť. Když přišel k Davidovi, padl k zemi a poklonil se.

³David se ho zeptal: Odkud jdeš? Odpověděl mu: Unikl jsem z izraelského vojska.

⁴David se ho zeptal: Co se stalo? Pověz mi to. Řekl mu, že lid utekl z boje, mnozí z lidu padli a zemřeli a také Saul a jeho syn Jónatan jsou mrtvi.

⁵Nato se David zeptal mládence, který mu to oznámil: Jak víš, že Saul a jeho syn Jónatan jsou mrtvi?

⁶Mládenec, který mu to oznámil, odpověděl: Ocitl jsem se náhodou v pohoří Gilbóa, a hle, Saul se opíral o své kopí a vozba a jezdci ho stíhali.

⁷Obrátil se, uviděl mě a zavolal na mě. Řekl jsem: Tady jsem.

⁸Zeptal se mě: Kdo jsi? Odpověděl jsem mu: Jsem Amálekovec.

⁹Řekl mi: Postav se nade mnou a usmrť mě, neboť mě postihla křeč, ale ještě je ve mně život.

¹⁰Postavil jsem se nad ním a usmrtil jsem ho, neboť jsem věděl, že již nebude žít poté, co padl. Potom jsem vzal korunu, která byla na jeho hlavě, a náramek, který měl na paži, a přinesl jsem je sem svému pánu.

¹¹Nato David uchopil své roucho a roztrhl ho, stejně tak i všichni muži, kteří byli s ním.

¹²Bědovali, plakali a postili se až do večera kvůli Saulovi a jeho synu Jónatanovi, kvůli Hospodinovu lidu a kvůli domu izraelskému, že padli mečem.

¹³Mládence, který mu to oznámil, se David zeptal: Odkud jsi? Odpověděl: Jsem synem cizince, Amálekovce.

¹⁴David mu řekl: Jak to, že ses nebál vztáhnout ruku a zabít Hospodinova pomazaného?

¹⁵Pak David zavolal jednoho ze služebníků a řekl: Přistup a ⌈zasáhni proti němu.⌉ On ho tedy bil, až zemřel.

¹⁶David mu řekl: Tvoje krev na tvou hlavu, neboť tvá ústa svědčí proti tobě, když jsi řekl: Já jsem usmrtil Hospodinova pomazaného.

¹⁷David zazpíval nad Saulem a jeho synem Jónatanem tento žalozpěv

¹⁸a řekl, aby se Judejci učili Píseň o luku; ano, je zapsána v knize Jašarově:

¹⁹Nádhera Izraele je pobita na tvých návrších; jak to, že padli hrdinové?

²⁰Neoznamujte to v Gatu, nezvěstujte na ulicích Aškalónu, jinak se budou radovat pelištejské dcery, jinak budou jásat dcery neobřezanců.

²¹Hory Gilbóa, ať na vás není rosa ani déšť ani ⌈pole přinášející dávky,⌉ neboť tam byl zneuctěn štít hrdinů, štít Saulův leží nepomazán olejem.

²²Bez krve pobitých, bez tuku hrdinů Jónatanův luk neustoupil zpět, Saulův meč nevracel se zpět s prázdnou.

²³Saul a Jónatan, milovaní a ⌈milí ve svém životě, ani ve své smrti⌉ nebyli rozděleni. Byli rychlejší nežli orlové, silnější nežli lvi.

²⁴Dcery izraelské, plačte nad Saulem, který vás oblékal do karmínu ⌈a skvostu,⌉ jenž kladl zlaté ozdoby na váš oděv.

²⁵Jak to, že padli hrdinové uprostřed boje, Jónatan leží pobit na tvých návrších?

²⁶⌈Je mi úzko⌉ kvůli tobě, můj bratře Jónatane, byl jsi mi velmi milý. Tvá láska byla pro mě podivuhodnější nežli láska žen.

²⁷Jak to, že padli hrdinové, přišly vniveč válečné zbraně?

2. Samuelova 1

¹Stalo se pak po smrti Saulově, když se navrátil David od porážky Amalechitských, že pobyl v Sicelechu za dva dni.

²A aj, dne třetího přišel jeden z vojska Saulova, maje roucho roztržené a prach na hlavě své. Kterýž když přišel k Davidovi, padl na zemi a poklonil se.

³I řekl jemu David: Odkud jdeš? Jemuž odpověděl: Z vojska Izraelského utekl jsem.

⁴Opět řekl jemu David: Cože se stalo? Medle, pověz mi. Kterýž odpověděl: To, že utekl lid z boje, a množství lidu padlo a zbito jest; též i Saul i Jonata syn jeho zbiti jsou.

⁵Řekl ještě David mládenci, kterýž mu to oznámil: Kterak ty víš, že umřel Saul i Jonata syn jeho?

⁶Odpověděl mládenec, kterýž to oznamoval jemu: Náhodou přišel jsem na horu Gelboe, a aj, Saul nalehl byl na kopí své, a vozové i jezdci postihali ho.

⁷Kterýžto ohlédna se zpátkem, uzřel mne a zavolal na mne. I řekl jsem: Aj, teď jsem.

⁸Tedy řekl mi: Kdo jsi ty? Odpověděl jsem jemu: Amalechitský jsem.

⁹I řekl mi: Přistup medle sem a zabí mne, nebo mne obklíčila úzkost, a ještě všecka duše má jest ve mně.

¹⁰Protož stoje nad ním, zabil jsem ho, nebo jsem věděl, že nebude živ po svém pádu. A vzal jsem korunu, kteráž byla na hlavě jeho, i záponu, kteráž byla na rameni jeho, a teď jsem to přinesl ku pánu svému.

¹¹Tedy David uchytiv roucho své, roztrhl je; tolikéž i všickni muži, kteříž s ním byli.

¹²A nesouce smutek, plakali a postili se až do večera pro Saule a pro Jonatu syna jeho, i pro lid Hospodinův a pro dům Izraelský, že padli od meče.

¹³Řekl pak David mládenci, kterýž mu to oznámil: Odkud jsi ty? Odpověděl: Syn muže příchozího Amalechitského jsem.

¹⁴Opět mu řekl David: Kterak jsi směl vztáhnouti ruku svou, abys zahubil pomazaného Hospodinova?

¹⁵A zavolav David jednoho z mládenců, řekl jemu: Přistoupě, oboř se na něj. Kterýžto udeřil ho, tak že umřel.

¹⁶I řekl jemu David: Krev tvá budiž na hlavu tvou, neboť jsou ústa tvá svědčila na tebe, řkouce: Já jsem zabil pomazaného Hospodinova.

¹⁷Tedy naříkal David naříkáním tímto nad Saulem a nad Jonatou synem jeho,

¹⁸(Přikázav však, aby synové Judovi učeni byli stříleti z luku, jakož psáno v knize Upřímého.):

¹⁹Ó kráso Izraelská, na výsostech tvých zraněni, jakť jsou padli udatní!

²⁰Neoznamujtež v Gát, ani toho ohlašujte na ulicích Aškalon, aby se neveselily dcery Filistinských, a neplésaly dcery neobřezaných.

²¹Ó hory Gelboe, ani rosa, ani déšť nespadej na vás, ani tu buď pole úrodné; nebo tam jest povržen štít udatných, štít Saulův, jako by nebyl pomazán olejem.

²²Od krve raněných a od tuku udatných lučiště Jonatovo nikdy zpět neodskočilo, a meč Saulův nenavracoval se prázdný.

²³Saul a Jonata milí a utěšení v životě svém, také při smrti své nejsou rozloučeni. Nad orlice bystřejší, nad lvy silnější byli.

²⁴Dcery Izraelské, plačte Saule, kterýž vás odíval červcem dvakrát barveným rozkošně, kterýž dával ozdoby zlaté na roucha vaše.

²⁵Ach, jakť jsou padli udatní u prostřed boje? Jonata na výsostech tvých zabit jest.

²⁶Velice jsem po tobě teskliv, bratře můj Jonato. Byl jsi mi příjemný náramně; vzácnější u mne byla milost tvá nežli milost žen.

²⁷Ach, jakť jsou padli udatní, a zahynula odění válečná.