2. Paralipomenon 15

¹Tehdy na Azarjášovi, synu Ódedovu, spočinul Boží Duch.

²Vyšel před Ásu a řekl mu: Slyšte mě, Áso a všichni Judejci a Benjamínci! Hospodin bude s vámi, když budete s ním. Jestliže ho budete hledat, dá se vám nalézt, ale jestliže ho opustíte, opustí vás.

³Po mnoho dní byl Izrael bez pravého Boha, bez vyučujícího kněze a bez zákona.

⁴Ve své tísni se vrátil k Hospodinu, Bohu Izraele; hledali ho a dal se jim nalézt.

⁵V oněch dobách ⌈nebyl pokoj pro toho, kdo vycházel a vcházel,⌉ neboť na všechny obyvatele země padly velké zmatky.

⁶Národ drtil národ, město jiné město, protože je Bůh skrze všelijaké soužení přivedl do zmatku.

⁷Ale vy buďte silní a vaše ruce ať neochabnou, neboť je mzda za vaši práci.

⁸Když Ása uslyšel tato slova a proroctví proroka ⌈Azarjáše, syna⌉ Ódedova, vzchopil se a odstranil ohavné modly z celého území Judy a Benjamína i z měst, která dobyl v Efrajimském pohoří, a obnovil Hospodinův oltář, který byl před Hospodinovou předsíní.

⁹Shromáždil všechny Judejce a Benjamínce a z Efrajima, Manasesa a z Šimeóna ty, kteří u nich pobývali jako cizinci, neboť k němu přeběhli mnozí z Izraele, když viděli, že Hospodin, jeho Bůh, je s ním.

¹⁰Shromáždili se do Jeruzaléma ve třetím měsíci patnáctého roku Ásova kralování.

¹¹Onoho dne obětovali Hospodinu z kořisti, kterou přivedli, sedm set býků a sedm tisíc ovcí.

¹²Vstoupili do smlouvy, že budou hledat Hospodina, Boha svých otců, celým svým srdcem a celou svou duší.

¹³A každý, kdo by nehledal Hospodina, Boha Izraele, ať je usmrcen, ⌈malý i velký, muž i žena.⌉

¹⁴Hlasitě přísahali Hospodinu s pokřikem, trubkami a beraními rohy.

¹⁵Všichni Judejci se radovali z té přísahy, neboť přísahali celým svým srdcem a se vším zalíbením ho hledali a dal se jim nalézt. A Hospodin jim dal odpočinek od okolních nepřátel.

¹⁶Král Ása také odstranil svou matku Maaku z postavení královny, protože učinila ohavnou modlu pro Ašeru. Ása její ohavnou modlu pokácel, rozdrtil a spálil v údolí Kidrónu.

¹⁷Návrší sice nebyla z Izraele odstraněna, ovšem Ásovo srdce bylo po všechny jeho dny neporušené.

¹⁸Přinesl do Božího domu svaté věci svého otce i své vlastní -- stříbro, zlato a různé předměty.

¹⁹Až do třicátého pátého roku Ásova kralování nebyla válka.

2. Paralipomenon 15

¹Tehdy na Azariáše syna Odedova sstoupil duch Boží.

²Pročež vyšed vstříc Azovi, řekl jemu: Slyšte mne, Azo i všecko pokolení Judovo a Beniaminovo. Hospodin byl s vámi, dokudž jste byli s ním, a budete-li ho hledati, najdete ho; pakli ho opustíte, opustíť vás.

³Po mnohé zajisté dny Izrael jest bez pravého Boha a bez kněží, učitelů i bez zákona,

⁴Ješto, kdyby se v úzkosti své k Hospodinu Bohu Izraelskému byli obrátili a hledali ho, byliť by ho nalezli.

⁵Ale časů těchto není bezpečno vycházeti ani vcházeti; nebo nepokoj veliký jest mezi všemi obyvateli země,

⁶Tak že šlapá národ po národu, a město po městu, proto že Bůh kormoutí je všelijakými úzkostmi.

⁷Protož vy posilňte se, a neopouštějte rukou svých; nebo má mzdu práce vaše.

⁸A když slyšel Aza slova ta a proroctví Odeda proroka, posilil se, a vyplénil ohavnosti ze vší země Judské a Beniaminské, i z měst, kteráž byl vzal na hoře Efraim, a obnovil oltář Hospodinův, kterýž byl před síní Hospodinovou.

⁹Potom shromáždil všecko pokolení Judovo i Beniaminovo, a příchozí s nimi z Efraima, Manassesa a Simeona; nebo jich bylo uteklo k němu z lidu Izraelského velmi mnoho, vidouce, že Hospodin Bůh jeho jest s ním.

¹⁰I sebrali se do Jeruzaléma třetího měsíce, patnáctého léta kralování Azova,

¹¹A obětovali Hospodinu v ten den z kořistí přihnaných, volů sedm set a ovcí sedm tisíc.

¹²A vešli v smlouvu, aby hledali Hospodina Boha otců svých, z celého srdce svého a ze vší duše své,

¹³A kdož by koli nehledal Hospodina Boha Izraelského, aby byl usmrcen, buď malý neb veliký, buď muž neb žena.

¹⁴I přisáhli Hospodinu hlasem velikým, s zvukem na trouby i na pozouny.

¹⁵Všecken zajisté lid Judský radoval se z přísahy té; nebo celým srdcem svým přisáhli, a se vší ochotností hledali ho, a nalezli jej. I dal jim odpočinutí Hospodin se všech stran.

¹⁶Nadto i Maachu matku ssadil Aza král, aby nebyla královnou, proto že byla vzdělala v háji hroznou modlu. I podťal Aza modlu tu hroznou, a zdrobil i spálil ji při potoku Cedron.

¹⁷Ačkoli výsosti nebyly zkaženy v lidu Izraelském, srdce však Azovo bylo celé po všecky dny jeho.

¹⁸Vnesl také ty věci, kteréž posvěceny byly od otce jeho, i to, čehož sám posvětil, do domu Božího, stříbro, zlato i nádoby.

¹⁹A nebylo války až do léta třidcátého pátého kralování Azova.