1. Petrův 2 Porovnání: ČSP vs Kralická

1. Petrův 2

¹Odložte tedy každou špatnost a každou lest, pokrytectví, závist a každou pomluvu

²a jako novorozené děti mějte touhu po nefalšovaném ⌈mléku Božího slova⌉, abyste jím vyrostli [k záchraně],

³jestliže jste [vskutku] okusili, že Pán je dobrý.

⁴⌈Když přicházíte⌉ k němu, kameni živému, jenž byl od lidí zavržen, ale před Bohem je vyvolený, vzácný,

⁵i vy sami jako živé kameny jste budováni jako duchovní dům ve svaté kněžstvo, abyste přinášeli duchovní oběti, příjemné Bohu skrze Ježíše Krista.

⁶Proto stojí v Písmu: Hle, kladu na Siónu kámen úhelný, vyvolený, vzácný; kdo v něj věří, jistě nebude zahanben.

⁷Vám tedy, kteří věříte, je vzácností, ale nevěřícím je to kámen, který stavitelé zavrhli; ten se stal ⌈kamenem úhelným⌉

⁸a kamenem úrazu a skálou pohoršení. Ti ⌈narážejí, protože jsou neposlušnislova; k tomu také byli určeni⌉.

⁹Vy však jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid určený k Božímu vlastnictví, abyste rozhlásili ⌈mocné skutky⌉ toho, jenž vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.

¹⁰Vy, kdysi Ne–lid, jste nyní lid Boží; vy, kdysi Ne–slitovaní, jste však nyní došli slitování.

¹¹Milovaní, prosím vás jako cizince a příchozí: zdržujte se tělesných žádostí, které vedou boj proti duši;

¹²veďte dobrý způsob života mezi pohany, aby v tom, v čem vás pomlouvají jako zločince, ⌈uviděli vaše dobré skutky a oslavili Boha⌉ v den navštívení.

¹³Kvůli Pánu se podřiďte každému lidskému zřízení: ať králi jako svrchovanému vládci,

¹⁴ať místodržícím jako těm, kteří jsou od něho posíláni k tomu, aby trestali zločince a uznávali ty, kdo jednají dobře;

¹⁵neboť taková je vůle Boží, abyste dobrým jednáním umlčovali neznalost nerozumných lidí;

¹⁶jako svobodní, a ne jako ti, kteří mají svobodu za plášť špatnosti, nýbrž jako otroci Boží.

¹⁷Všechny ctěte, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále mějte v úctě.

¹⁸Sluhové, podřizujte se ve vší bázni pánům, nejen dobrým a mírným, nýbrž i zlým.

¹⁹Je to totiž milost, snáší–li někdo bolesti kvůli svědomí před Bohem a trpí nespravedlivě.

²⁰Neboť jaká to bude sláva, budete–li snášet rány za to, že hřešíte? Ale budete–li snášet utrpení, ač jednáte dobře, to je milost před Bohem.

²¹K tomu jste přece byli povoláni, neboť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám příklad, abyste šli v jeho šlépějích.

²²On se nedopustil hříchu, ani lest nebyla nalezena v jeho ústech.

²³Když mu spílali, neodplácel spíláním, když trpěl, nehrozil, ale předával vše tomu, jenž soudí spravedlivě.

²⁴On sám ve svém těle vynesl naše hříchy na dřevo kříže, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti. Jeho zraněním jste byli uzdraveni.

²⁵Neboť jste bloudili jako ovce, ale nyní ⌈jste se obrátili⌉ k pastýři a strážci svých duší.

1. Petrův 2

¹Protož složíce všelikou zlost, a všelikou lest, a pokrytství, a závist, i všecka utrhání,

²Jakožto nyní zrozená nemluvňátka, mléka beze lsti, Božího slova žádostivi buďte, abyste jím rostli,

³Jestliže však okusili jste, kterak dobrotivý jest Pán.

⁴K kterémuž přistupujíce k kameni živému, od lidí zajisté zavrženému, ale od Boha vyvolenému a drahému,

⁵I vy, jako kamení živé, vzdělávejte se v dům duchovní, kněžstvo svaté, k obětování duchovních obětí, vzácných Bohu skrze Jezukrista.

⁶A protož praví písmo: Aj, zakládámť na Sionu kámen úhelný, vybraný, drahý, v kterýž kdokoli věří, nikoli nebude zahanben.

⁷Vám tedy věřícím jest poctivost, ale nepovolným kámen, kterýž zavrhli stavitelé, tenť jest učiněn v hlavu úhelní, a kámen úrazu, a skála pohoršení,

⁸Těm, kteříž se urážejí na slovu, nepovolní jsouce, k čemuž i odloženi jsou.

⁹Ale vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své.

¹⁰Kteříž jste někdy ani lidem nebyli, nyní pak jste lid Boží; kteříž jste někdy byli nedošli milosrdenství, nyní pak jste došli milosrdenství.

¹¹Nejmilejší, prosímť vás, abyste jakožto příchozí a pohostinní zdržovali se od tělesných žádostí, kteréž rytěřují proti duši,

¹²Obcování své mezi pohany majíce dobré, aby místo toho, kdež utrhají vám jako zločincům, dobré skutky vaše spatřujíce, velebili Boha v den navštívení.

¹³Poddáni tedy buďte všelikému lidskému zřízení pro Pána, buďto králi, jako nejvyššímu,

¹⁴Buďto vládařům, jako od něho poslaným, ku pomstě zle činících, a k chvále dobře činících.

¹⁵Nebo tak jest vůle Boží, abyste dobře činíce, zacpali ústa nemoudrých a neumělých lidí.

¹⁶Buďtež jako svobodní, však ne jako zástěru majíce své zlosti svobodu, ale jakožto služebníci Boží.

¹⁷Všecky ctěte, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále v poctivosti mějte.

¹⁸Služebníci poddáni buďte ve vší bázni pánům, netoliko dobrým a mírným, ale i zlým.

¹⁹Nebo toť jest milé, jestliže kdo pro svědomí Boží snáší zámutky, trpě bez viny.

²⁰Nebo jaká jest chvála, byste pak i snášeli pohlavkování, hřešíce? Ale jestliže dobře činíce, a bez viny trpíce, snášíte, toť jest milé před Bohem.

²¹Nebo i k tomu povoláni jste, jako i Kristus trpěl za nás, nám pozůstaviv příklad, abyste následovali šlepějí jeho.

²²Kterýž hříchu neučinil, aniž jest lest nalezena v ústech jeho.

²³Kterýžto, když mu zlořečili, nezlořečil zase; trpěv, nehrozil, ale poroučel tomu, kterýž spravedlivě soudí.

²⁴Kterýžto hříchy naše na svém těle sám vnesl na dřevo, abychom hříchům zemrouce, spravedlnosti živi byli, jehož zsinalostí uzdraveni jste.

²⁵Nebo jste byli jako ovce bloudící, ale nyní obráceni jste ku pastýři a biskupu duší svých.