1. Královská 20

¹Aramejský král Ben–hadad shromáždil všechno své vojsko; bylo s ním třicet dva králů, koně i vozba. Vytáhl, oblehl Samaří a bojoval proti němu.

²Poslal do města k izraelskému králi Achabovi posly

³a řekl mu: Toto praví Ben–hadad: Mně patří tvé stříbro a tvé zlato, mně patří tvé ženy a tvoji nejlepší synové.

⁴Izraelský král odpověděl: Jak jsi řekl, můj pane a králi, tobě patřím já i všechno, co mám.

⁵Poslové se vrátili a řekli: Toto praví Ben–hadad: Poslal jsem k tobě se slovy: Dej mi své stříbro a své zlato, své ženy i své syny.

⁶Ale zítra touto dobou k tobě pošlu své otroky a prohledají tvůj dům i domy tvých otroků a všechno, co je vzácné tvým očím, vezmou s sebou a poberou.

⁷Izraelský král zavolal všechny starší země a řekl: ⌈Rozvažte a pohleďte,⌉ že tento muž usiluje o zlo. Vždyť ke mně poslal pro mé ženy a mé syny, pro mé stříbro a pro mé zlato a neodepřel jsem mu.

⁸Všichni starší a všechen lid mu řekli: Neposlouchej ho a nepodvoluj se.

⁹Nato řekl Ben–hadadovým poslům: Řekněte mému pánu a králi: Všechno, co jsi vzkázal svému otroku poprvé, udělám, ale tuto věc učinit nemohu. Poslové odešli a takto odpověděli.

¹⁰Ben–hadad mu vzkázal: Tak ať mi učiní bohové, a ještě přidají, jestliže bude dost prachu ze Samaří na hrst pro všechen lid, který jde v mých stopách.

¹¹Izraelský král odpověděl: Řekněte mu: ⌈Ať se ten, kdo se opásává mečem, nechlubí jako ten, kdo si ho odepíná.⌉

¹²I stalo se, když uslyšel tuto zprávu -- popíjel právě ⌈s králi⌉ ve stanech -- že řekl svým otrokům: ⌈Připravte se k útoku.⌉ A připravili se k útoku na město.

¹³A hle, nějaký prorok přistoupil k izraelskému králi Achabovi a řekl: Toto praví Hospodin: Vidíš celý ten velký dav? Hle, vydám ho dnes do tvé ruky a poznáš, že já jsem Hospodin.

¹⁴Achab se zeptal: Skrze koho? Odpověděl: Toto praví Hospodin: Skrze služebníky velitelů provincií. Zeptal se: Kdo rozpoutá boj? Odpověděl: Ty.

¹⁵Nato spočítal služebníky velitelů provincií a bylo jich dvě stě třicet dva. Po nich spočítal všechen lid. Všech synů Izraele bylo sedm tisíc.

¹⁶Vytáhli za poledne, zatímco se Ben–hadad s třiceti dvěma králi, které měl na pomoc, ve stanech opíjeli.

¹⁷Služebníci velitelů provincií vytáhli první. ⌈Ben–hadadovi vzkázali⌉ a oznámili: Ze Samaří vytáhli nějací muži.

¹⁸Řekl: Jestliže vytáhli v pokoji, chyťte je živé, jestliže vytáhli k boji, živé je chyťte.

¹⁹Z města vytáhli tito: Služebníci velitelů provincií a za nimi vojsko.

²⁰Muž pobíjel muže, Aramejci utíkali a Izraelci je pronásledovali. Aramejský král Ben–hadad se zachránil na koni s dalšími jezdci.

²¹Izraelský král vyrazil, pobíjel koně i vozbu a způsobil Aramejcům velikou porážku.

²²Potom přistoupil k izraelskému králi prorok a řekl mu: Jdi, vzchop se, zjisti a podívej se, co bys měl udělat, protože na přelomu roku proti tobě aramejský král vytáhne opět.

²³Otroci aramejského krále mu řekli: Jejich Bůh je Bohem hor, proto nás přemohli. Když však s nimi budeme bojovat na rovině, přemůžeme je.

²⁴Udělej tuto věc: Odstraň krále z jejich místa a ustanov místo nich místodržitele.

²⁵Připrav si vojsko, jako bylo vojsko, které ti padlo, koně za koně, vozy za vozy, a budeme s nimi bojovat na rovině a přemůžeme je. Uposlechl je a udělal to.

²⁶Na přelomu roku se stalo, že Ben–hadad spočítal Aramejce a vytáhl k Afeku do boje s Izraelem.

²⁷Synové Izraele se zformovali, zásobili a vytáhli proti nim. Synové Izraele se utábořili naproti nim jako dvě kozí stádečka, zatímco Aramejci naplnili zemi.

²⁸Potom přistoupil muž Boží a řekl izraelskému králi: Toto praví Hospodin: Protože Aramejci řekli: Hospodin je Bohem hor a ne Bohem údolí, vydám celé toto velké množství do tvé ruky a poznáte, že já jsem Hospodin.

²⁹Jedni tábořili proti druhým sedm dní. Sedmého dne se stalo, že bitva začala a synové Izraele pobíjeli Aramejce, sto tisíc pěšáků v jednom dni.

³⁰Zbývající utíkali do Afeku, dovnitř města. Avšak hradby spadly na ⌈zbývajících dvacet sedm tisíc mužů.⌉ Ben–hadad utekl a vešel do města, do ⌈nejzazšího pokoje.⌉

³¹Jeho otroci mu řekli: Hle, slyšeli jsme, že králové domu izraelského jsou milosrdní králové. Vložme na svá bedra žíněná roucha a na hlavy provazy a vyjděme k izraelskému králi. Snad nechá tvou duši při životě.

³²Nato přepásali svá bedra žíněnými rouchy a na hlavy dali provazy. Tak šli k izraelskému králi a řekli mu: Tvůj otrok Ben–hadad řekl: Prosím, ať zůstane má duše naživu. Zeptal se: Žije ještě? Je mým bratrem.

³³Ti muži to vzali jako znamení, rychle ho vzali za slovo a řekli: Ano, Ben–hadad je tvým bratrem. Řekl: Jděte a přiveďte ho. Ben–hadad k němu vyšel a on ho vzal na vůz.

³⁴Řekl mu: Města, která vzal můj otec od tvého otce, ti vrátím, a ty si můžeš udělat tržní ulice v Damašku, tak jako si je udělal můj otec v Samaří. Achab nato: S takovou smlouvou tě propustím. Uzavřel s ním smlouvu a propustil ho.

³⁵Tehdy nějaký muž z prorockých žáků řekl svému druhovi podle Hospodinova slova: Udeř mě. Ale on ho nechtěl udeřit.

³⁶Řekl mu: Protože jsi neuposlechl Hospodina, hle, až půjdeš ode mě, zabije tě lev. Šel od něj, dopadl ho lev a zabil ho.

³⁷Potkal jiného muže a řekl: Udeř mě. Ten muž ho silně udeřil a zranil.

³⁸Nato prorok šel a postavil se králi do cesty -- s obvazem na očích se učinil nepoznatelným.

³⁹I stalo se, když král procházel okolo, že úpěnlivě volal na krále: Tvůj otrok vytáhl do boje, a hle, kdosi zabočil, přivedl ke mně muže a řekl: Střež tohoto muže. Jestliže se ztratí, ⌈bude tvá duše místo jeho duše⌉, nebo odvážíš talent stříbra.

⁴⁰I stalo se, když tvůj otrok dělal cosi tu a tam, že zmizel. Izraelský král mu řekl: ⌈Tím jsi nad sebou sám vynesl rozsudek.⌉

⁴¹Sundal si rychle obvaz z očí a izraelský král poznal, že je jedním z proroků.

⁴²Pak mu řekl: Toto praví Hospodin: Protože jsi propustil muže, kterého jsem zasvětil zkáze, stane se, že tvá duše bude namísto jeho duše a tvůj lid místo jeho lidu.

⁴³Izraelský král jel do svého domu roztrpčený a nazlobený a přijel do Samaří.

1. Královská 20

¹Tedy Benadad král Syrský, shromáždiv všecka vojska svá, a maje s sebou třidceti a dva krále, též koně i vozy, vytáhl a oblehl Samaří a dobýval ho.

²I poslal posly k Achabovi králi Izraelskému do města,

³A vzkázal jemu: Takto praví Benadad: Stříbro tvé a zlato tvé mé jest, též ženy tvé i synové tvoji nejzdárnější moji jsou.

⁴I odpověděl král Izraelský a řekl: Vedlé řeči tvé, pane můj králi, tvůj jsem i všecko, což mám.

⁵Opět navrátivše se poslové, řekli: Takto praví Benadad: Poslal jsem k tobě, aťby řekli: Stříbro své a zlato své, ženy své i syny své dáš mi.

⁶Ale však o tomto čase zítra pošli služebníky své k tobě, aby přehledali dům tvůj i domy služebníků tvých, a oniť všecko, cožkoli máš nejlepšího, vezmouce v ruce své, poberou.

⁷A tak povolav král Izraelský všech starších země té, řekl: Posuďte medle, a vizte, jakť ten zlého hledá; nebo poslal ke mně pro ženy mé a pro syny mé, též pro stříbro mé i pro zlato mé, a neodepřel jsem jemu.

⁸I řekli jemu všickni starší a všecken lid: Neposlouchejž ho, ani mu povoluj.

⁹Protož odpověděl poslům Benadadovým: Povězte pánu mému králi: Všecko to, o čež jsi poslal k služebníku svému prvé, učiním, ale této věci učiniti nemohu. Takž odešli poslové, a donesli mu tu odpověd.

¹⁰Ještě poslal k němu Benadad a řekl: Toto ať mi učiní bohové a toto ať přidadí, dostane-li se prachu Samařského do hrstí všeho lidu, kterýž jest se mnou.

¹¹Zase odpověděl král Izraelský a řekl: Povězte, ať se nechlubí ten, kterýž se strojí do zbroje, jako ten, kterýž svláčí zbroj.

¹²I stalo se, když uslyšel tu řeč, (nebo pil on i králové v staních), že řekl služebníkům svým: Přitrhněte. I přitrhli k městu.

¹³A hle, prorok nějaký přišed k Achabovi králi Izraelskému, řekl: Toto praví Hospodin: Zdaliž jsi neviděl všeho množství tohoto velikého? Hle, já dám je dnes v ruku tvou, abys poznal, že já jsem Hospodin.

¹⁴A když řekl Achab: Skrze koho? odpověděl on: Tak praví Hospodin: Skrze služebníky knížat krajů. Řekl ještě: Kdo svede tu bitvu? Odpověděl: Ty.

¹⁵A protož sečtl služebníky knížat krajů, jichž bylo dvě stě třidceti a dva; po nich sečtl i všecken lid všech synů Izraelských, sedm tisíců.

¹⁶I vytáhli o poledni. Benadad pak pil a ožral se v staních, on i třidceti a dva králové pomocníci jeho.

¹⁷A tak vytáhli služebníci knížat krajů nejprvé. I poslal Benadad, (když mu pověděli, řkouce: Muži vytáhli z Samaří,)

¹⁸A řekl: Buď že vytáhli o pokoj, zjímejte je živé, buď že k bitvě vytáhli, zjímejte je živé.

¹⁹Tak, pravím, vytáhli z města ti služebníci knížat krajů, a vojsko za nimi táhlo.

²⁰A porazili jeden každý muže svého, tak že utíkali Syrští, Izraelští pak honili je. Ale Benadad král Syrský utekl na koni s jízdnými.

²¹Potom vytáhl král Izraelský, a pobil koně i vozy zkazil, a tak porazil Syrské ranou velikou.

²²Opět přišel prorok ten k králi Izraelskému, a řekl jemu: Jdiž, zmužile se měj a věz i viz, co bys měl činiti; nebo zase po roce král Syrský vytáhne proti tobě.

²³Tedy služebníci krále Syrského řekli jemu: Bohové hor jsouť bohové jejich, protož nás přemohli; ale bojujme proti nim na rovinách, zvíš, nepřemůžeme-li jich.

²⁴Protož učiň toto: Odbuď těch králů, jednoho každého z místa jeho, a postav vývody místo nich.

²⁵Ty pak sečti sobě vojsko z svých jako vojsko oněch, kteříž padli, a koně jako ony koně, a vozy jako ony vozy; i budeme bojovati proti nim na rovinách, a zvíš, nepřemůžeme-liť jich. I uposlechl hlasu jejich a učinil tak.

²⁶I stalo se po roce, že sečtl Benadad Syrské a vytáhl do Afeku, aby bojoval proti Izraelovi.

²⁷Izraelští také sečteni jsou, a opatřivše se stravou, vytáhli jim v cestu. I položili se Izraelští proti nim jako dvě malá stáda koz, Syrští pak přikryli tu zemi.

²⁸V tom přišel týž muž Boží, a mluvil králi Izraelskému a řekl: Takto praví Hospodin: Proto že pravili Syrští: Bohem hor jest Hospodin a ne Bohem rovin, dám všecko množství toto veliké v ruce tvé, abyste věděli, že já jsem Hospodin.

²⁹A tak leželi oni proti nim za sedm dní; i stalo se dne sedmého, že svedli bitvu. I porazili synové Izraelští z Syrských sto tisíc pěších dne jednoho.

³⁰Jiní pak zutíkali do města Afeku, kdež padla zed na dvadceti a sedm tisíc mužů, kteříž byli pozůstali. Ale Benadad utíkaje, přišel do města, do nejtajnějšího pokoje.

³¹I řekli jemu služebníci jeho: Aj, toto jsme slýchali, že králové domu Izraelského jsou králové milosrdní. Medle, nechť vezmeme pytle na bedra svá a provazy na hlavy své, a vejdeme k králi Izraelskému; snad při životu zachová tebe.

³²A protož přepásali pytli bedra svá, a provazy vzali na hlavy své, a přišli k králi Izraelskému a řekli: Služebník tvůj Benadad praví: Prosím, nechť jsem zachován při životu. Kterýž řekl: Což jest ještě živ? Bratr tě můj.

³³Muži pak ti soudíc to za dobré znamení, rychle chytili ta slova od něho a řekli: Bratrť jest tvůj Benadad. I řekl: Jděte, přiveďte ho sem. Takž vyšel k němu Benadad, i kázal mu vstoupiti na svůj vůz.

³⁴Tedy řekl jemu Benadad: Města, kteráž otec můj pobral otci tvému, navrátímť, a ulice zděláš sobě v Damašku, jako byl udělal otec můj v Samaří. I odpověděl: Já vedlé smlouvy této propustím tě. A tak učinil s ním smlouvu a propustil ho.

³⁵Muž pak nějaký z synů prorockých řekl bližnímu svému z rozkazu Božího: Ubí mne medle. Ale muž ten nechtěl ho bíti.

³⁶Kterýž řekl jemu: Proto že jsi neuposlechl hlasu Hospodinova, aj teď, když půjdeš ode mne, udáví tě lev. A když šel od něho, trefil na něj lev a udávil ho.

³⁷Opět nalezl muže druhého, jemuž řekl: Medle, ubí mne. Kterýž ubil ho velice a ranil.

³⁸I odšed prorok ten, postavil se králi v cestě, a změnil se, zavěsiv sobě oči.

³⁹A když král pomíjel, zvolal na něj a řekl: Služebník tvůj vyšel do bitvy, a hle, jeden odšed, přivedl ke mně muže a řekl: Ostříhej toho muže, jestliže se pak ztratí, budeť život tvůj za život jeho, aneb centnéř stříbra položíš.

⁴⁰V tom když služebník tvůj toho i onoho hleděl, tožť se ztratil. Pročež řekl jemu král Izraelský: Takový buď soud tvůj, jakýž jsi sám vypověděl.

⁴¹Tedy rychle odhradil tvář svou, a poznal ho král Izraelský, že by z proroků byl.

⁴²I řekl jemu: Takto praví Hospodin: Poněvadž jsi z ruky pustil muže k smrti odsouzeného, budeť život tvůj za život jeho, a lid tvůj za lid jeho.

⁴³Protož odjel král Izraelský do domu svého, smutný jsa a hněvaje se, a přišel do Samaří.