Žalmy 94 Porovnání: Kralická vs ČSP

Žalmy 94

¹Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.

²Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.

³Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,

⁴Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?

⁵Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?

⁶Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,

⁷Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?

⁸Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?

⁹Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?

¹⁰Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?

¹¹Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.

¹²Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.

¹³Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.

¹⁴Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,

¹⁵Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.

¹⁶Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?

¹⁷Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.

¹⁸Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.

¹⁹Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.

²⁰Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,

²¹Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?

²²Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.

²³Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.

Žalmy 94

¹Bože pomsty, Hospodine, Bože pomsty, zaskvěj se!

²Pozdvihni se, soudce země, uveď odplatu na pyšné!

³Až dokdy, Hospodine, až dokdy budou ničemové jásat?

⁴⌈Chrlí drzé řeči,⌉ vychloubají se všichni činitelé nepravosti.

⁵Deptají tvůj lid, Hospodine, utlačují tvé dědictví.

⁶Hubí vdovu a příchozího, i sirotky vraždí.

⁷Říkají: Hospodin to nevidí, Bůh Jákobův se tím nezabývá.

⁸Uvažujte, vy tupci z lidu. Hlupáci, kdy to pochopíte?

⁹Což neslyší ten, kdo udělal ucho? Což nevidí ten, kdo vytvořil oko?

¹⁰Což nekárá ten, kdo vychovává národy? On dává člověku poznání.

¹¹Hospodin zná lidská uvažování, ví, že jsou marnost.

¹²Blahoslavený je muž, kterého kázníš, Hospodine; vyučuješ ho ze svého zákona,

¹³abys ho utišil ve zlých dnech, zatímco se kope jáma pro ničemu.

¹⁴Vždyť Hospodin svůj lid nezanechá, své dědictví neopustí.

¹⁵Soud se vrátí k spravedlnosti a za ním všichni lidé přímého srdce.

¹⁶Kdo se za mě postaví proti zlovolníkům? Kdo se mě zastane proti činitelům nepravosti?

¹⁷Kdyby Hospodin nebyl mou pomocí, brzy by má duše spočinula v ⌈říši ticha.⌉

¹⁸⌈Řeknu–li: Uklouzne mi noha, tvé milosrdenství, Hospodine, mě podepře.⌉

¹⁹Když sám v sobě moc přemýšlím, tvé potěšování utěší mou duši.

²⁰Což se k tobě připojí ⌈zkázonosný trůn⌉ působící trápení -- proti všem Božím ustanovením?

²¹Napadají duši spravedlivého a obviňují nevinnou krev.

²²Hospodin je mi však nedobytným hradem, můj Bůh je mou útočištnou skálou.

²³Odplatí jim jejich nepravosti a pro jejich špatnosti je zničí. Ano, Hospodin, náš Bůh, je zničí!