Žalmy 132 Porovnání: Kralická vs ČSP

Žalmy 132

¹Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,

²Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:

³Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,

⁴Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,

⁵Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.

⁶Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.

⁷Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.

⁸Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.

⁹Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.

¹⁰Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.

¹¹Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.

¹²Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.

¹³Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:

¹⁴Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.

¹⁵Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,

¹⁶A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.

¹⁷Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.

¹⁸Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.

Žalmy 132

¹Píseň stupňů. Hospodine, pamatuj na Davida, na všechnu jeho starostlivost,

²jak přísahal Hospodinu, slib učinil Mocnému Jákobovu:

³Nevejdu do stanu svého domu, nevstoupím na své lože,

⁴nedám spánek svým očím, dřímotu svým víčkům,

⁵dokud nenaleznu místo pro Hospodina, příbytky Mocnému Jákobovu.

⁶Hle, slyšeli jsme o ní v Efratě, nalezli jsme ji na Jaarských polích.

⁷Vstupme do jeho příbytků, klaňme se u podnože jeho nohou!

⁸Povstaň, Hospodine, k místu svého odpočinku, ty i truhla tvé moci!

⁹Tvoji kněží ať obléknou spravedlnost, tví věrní ať jásají!

¹⁰Pro Davida, svého otroka, neodmítni svého pomazaného!

¹¹Hospodin přísahal Davidovi věrnost, neodvrátí se od ní: Dosadím na tvůj trůn z plodu tvých beder.

¹²Jestliže tví synové budou zachovávat mou smlouvu a má svědectví, kterým je budu učit, i jejich synové budou sedět na tvém trůnu až na věky.

¹³Hospodin totiž vyvolil Sijón, zatoužil mít jej za sídlo.

¹⁴Toto je místo mého odpočinku až navěky, tady budu sídlit, neboť po něm toužím.

¹⁵Velice požehnám jeho zásobám, jeho chudé budu sytit chlebem.

¹⁶Jeho kněze oději spásou, jeho věrní budou radostně jásat.

¹⁷Tam dám vyrůst Davidovu rohu, připravím lampu svému pomazanému.

¹⁸Jeho nepřátele obléknu hanbou, ale na něm rozkvete jeho koruna.