Zachariáš 6

¹Potom opět pozdvihna očí svých, viděl jsem, a aj, čtyři vozové vycházeli z prostředku dvou hor, hory pak ty byly hory ocelivé.

²V prvním voze byli koni ryzí, a v druhém voze byli koni vraní,

³V voze pak třetím koni bílí, a v voze čtvrtém koni strakatí a hnědí.

⁴Tedy odpovídaje, řekl jsem andělu, kterýž mluvil se mnou: Co tyto věci, pane můj?

⁵I odpověděl anděl ten a řekl mi: To jsou čtyři větrové nebeští, vycházející odtud, kdež stáli před Panovníkem vší země.

⁶Koni vraní zapřežení vycházejí do země půlnoční, a bílí vycházejí za nimi, strakatí pak vycházejí do země polední.

⁷Hnědí také vyšedše, chtěli jíti, aby schodili zemi. Protož řekl: Jděte, schoďte zemi. I schodili zemi.

⁸A povolav mne, mluvil ke mně, řka: Aj ti, kteříž vyšli do země půlnoční, spokojili ducha mého v zemi půlnoční.

⁹I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

¹⁰Vezmi od zajatých, od Cheldaje a od Tobiáše a od Jedaiáše, (a přijdeš ty téhož dne, a vejdeš do domu Joziáše syna Sofoniášova), kteříž jdou z Babylona,

¹¹Vezmi, pravím, stříbro a zlato, a udělej koruny, a vstav na hlavu Jozue syna Jozadakova, kněze nejvyššího.

¹²A mluviti budeš k němu, řka: Takto praví Hospodin zástupů, řka: Aj muž, jehož jméno jest Výstřelek, kterýž z místa svého pučiti se bude, ten vystaví chrám Hospodinův.

¹³Nebo ten má vystavěti chrám Hospodinův, a tentýž zase přinese slávu, a seděti a panovati bude na trůnu svém, a bude knězem na trůnu svém, a rada pokoje bude mezi nimi oběma.

¹⁴Budou pak ty koruny Chelemovi, a Tobiášovi, a Jedaiášovi, a Chenovi synu Sofoniášovu na památku v chrámě Hospodinově.

¹⁵Nebo dalecí přijdou, a budou stavěti chrám Hospodinův, i zvíte, že Hospodin zástupů poslal mne k vám. A to se stane, jestliže skutečně poslouchati budete hlasu Hospodina Boha svého.

Zachariáš 6

¹Znovu jsem pozvedl oči a vtom jsem uviděl čtyři vozy, jak vyjíždějí mezi dvěma horami. Ty hory byly bronzové.

²V prvním voze byli zapřaženi koně rudí, ve druhém voze koně černí,

³ve třetím voze koně bílí a ve čtvrtém voze koně strakatí, silní.

⁴Promluvil jsem a zeptal jsem se anděla, který se mnou mluvil: Co mají tito znamenat, můj pane?

⁵Anděl promluvil a řekl mi: To jsou čtyři nebeské větry, které vycházejí poté, co stály před ⌈Pánem celé země.⌉

⁶Černí koně vyjíždějí do země severní, bílí vyjeli ⌈na západ,⌉ strakatí vyjeli do země jižní.

⁷Silní vyjeli a chtěli jít a procházet zemí. A on řekl: Jděte a procházejte zemí. A procházeli zemí.

⁸Zavolal na mě a promluvil ke mně: Pohleď, ti, kteří vyjíždějí do severní země, ⌈utišili můj hněv⌉ v severní zemi.

⁹I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

¹⁰Vezmi od vyhnanců Cheldaje, Tóbijáše a Jedajáše, v tentýž den jdi a vejdi do domu Jóšijáše, syna Sefanjášova, kam přišli z Babylona,

¹¹vezmi stříbro a zlato, udělej korunu a vlož ji na hlavu velekněze Jóšuy, syna Jósadakova.

¹²Řekni mu: Toto praví Hospodin zástupů: Hle, muž jménem Výhonek, vzejde ze svého místa a postaví Hospodinův chrám.

¹³On postaví Hospodinův chrám a ponese majestát. Bude sedět a vládnout na svém trůnu a bude knězem na svém trůnu; a mezi oběma bude ⌈rada pokoje.⌉

¹⁴Koruna bude Chelemovi, Tóbijášovi, Jedajášovi a Chénovi, synu Sefanjášovu, ⌈na památku⌉ v Hospodinově chrámu.

¹⁵Ti, kdo jsou zdaleka, přijdou a budou stavět Hospodinův chrám. A poznáte, že mě k vám poslal Hospodin zástupů. To se stane, jestliže opravdu uposlechnete Hospodina, svého Boha.