Soudců 8

¹Muži pak Efraim řekli jemu: Co jsi nám to učinil, že jsi nepovolal nás, když jsi táhl k boji proti Madianským? A tuze se na něj domlouvali.

²Jimž odpověděl: Zdaž jsem co takového provedl, jako vy? Zdaliž není lepší paběrování Efraimovo, než vinobraní Abiezerovo?

³V ruce vaše dal Bůh knížata Madianská Goréba a Zéba, a co jsem já mohl takového učiniti, jako vy? I spokojil se duch jejich k němu, když mluvil ta slova.

⁴Když pak přišel Gedeon k Jordánu, přešel jej, a tři sta mužů, kteříž byli s ním, ustalí, honíce nepřátely.

⁵Protož řekl mužům Sochot: Dejte, prosím, po pecníku chleba lidu, kterýž za mnou jde, nebo ustali, a já honím Zebaha a Salmuna, krále ty Madianské.

⁶I řekl jemu jeden z knížat Sochot: Což již moc Zebahova a Salmunova jest v ruce tvé, abychom dali vojsku tvému chleba?

⁷Jimž řekl Gedeon: Z té příčiny, když dá Hospodin Zebaha a Salmuna v ruku mou, tehdy zmrskám těla vaše trním a bodláčím z pouště té.

⁸I táhl odtud do Fanuel, a podobně mluvil k nim, ale obyvatelé Fanuel odpověděli jemu tolikéž, jako muži Sochot.

⁹I řekl obyvatelům Fanuel: Když se navrátím v pokoji, zbořím věži tuto.

¹⁰Zebah pak a Salmun byli v Karkara spolu s vojsky svými, takměř patnácte tisíců, všickni, což jich bylo pozůstalo ze všeho vojska národů východních, zbitých pak bylo sto a dvadceti tisíc mužů bojovníků.

¹¹I táhna Gedeon cestou bydlících v staních od východní strany Nobe a Jegbaa, udeřil na to vojsko, kteréžto vojsko sobě počínalo bezpečně.

¹²Když pak utíkali Zebah a Salmun, honil je, a jal oba dva ty krále Madianské, Zebaha a Salmuna, a všecko vojsko jejich předěsil.

¹³I navracel se Gedeon syn Joasův z bitvy před východem slunce.

¹⁴I jav mládence z obyvatelů Sochotských, vyptával se ho; kterýž sepsal mu knížata Sochot a starší jeho, sedmdesáte sedm mužů.

¹⁵Přišed pak k obyvatelům Sochot, řekl: Aj, Zebah a Salmun, pro něž jste mi utrhali, řkouce: Zdali moc Zebaha a Salmuna jest v ruce tvé, abychom dali ustalým mužům tvým chleba?

¹⁶Protož vzav starší města a trní s bodláčím z pouště té, dal na nich příklad jiným mužům Sochot.

¹⁷I věži Fanuel rozbořil, a pobil muže města.

¹⁸Potom řekl Zebahovi a Salmunovi: Jací to byli muži, kteréž jste pobili na hoře Tábor? Odpověděli oni: Takoví jako ty, jeden každý na pohledění byl jako syn královský.

¹⁹I dí: Bratří moji, synové matky mé byli. Živť jest Hospodin, byste byli živili je, nepobil bych vás.

²⁰Tedy řekl k Jeter prvorozenému svému: Vstaň, pobí je. Ale mládenček nevytáhl meče svého, proto že se bál, nebo byl ještě mládenček.

²¹I řekl Zebah a Salmun: Vstaň ty a oboř se na nás, nebo jaký jest muž, taková i síla jeho. Vstav tedy Gedeon, zabil Zebaha a Salmuna, a vzal halže, kteréž byly na hrdlech velbloudů jejich.

²²Potom řekli muži Izraelští Gedeonovi: Panuj nad námi i ty i syn tvůj, také syn syna tvého, nebo vysvobodil jsi nás z ruky Madianských.

²³I odpověděl jim Gedeon: Nebuduť já panovati nad vámi, aniž panovati bude nad vámi syn můj, Hospodin panovati bude nad vámi.

²⁴Řekl jim také Gedeon: Žádost tuto vzložím toliko na vás, abyste mi dali jeden každý náušnici z loupeží svých; (nebo náušnice zlaté měli, proto že Izmaelitští byli.)

²⁵I odpověděli: Rádi dáme. A prostřevše roucho, metali na ně každý náušnici z loupeží svých.

²⁶Byla pak váha náušnic zlatých, kteréž vyžádal, tisíc a sedm set lotů zlata, kromě halží a zlatých jableček, i roucha šarlatového, kteréž na sobě měli králové Madianští, a kromě halží, kteréž byly na hrdlech velbloudů jejich.

²⁷I udělal z toho Gedeon efod, a složil jej v městě svém Ofra. I smilnil tam všecken Izrael, chodě za ním, a byl Gedeonovi i domu jeho osídlem.

²⁸Madianští pak sníženi jsou před syny Izraelskými, aniž potom pozdvihli hlavy své; a tak byla v pokoji země za čtyřidceti let ve dnech Gedeonových.

²⁹A odšed Jerobál syn Joasův, přebýval v domě svém.

³⁰Měl pak Gedeon sedmdesáte synů, kteříž pošli z bedr jeho; nebo měl žen mnoho.

³¹Ženina také jeho, kterouž měl v Sichem, i ta porodila jemu syna, a dala mu jméno Abimelech.

³²A když umřel Gedeon syn Joasův v starosti dobré, pochován jest v hrobě Joasa otce svého v Ofra Abiezeritského.

³³Stalo se pak po smrti Gedeonově, že se odvrátili synové Izraelští a smilnili, jdouce za modlami, a vzali sobě Bále Berit za boha.

³⁴A nerozpomenuli se synové Izraelští na Hospodina Boha svého, kterýž je vytrhl z ruky všech nepřátel jejich vůkol.

³⁵A neučinili milosrdenství s domem Jerobále Gedeona, jako on všecko dobré činil Izraelovi.

Soudců 8

¹Avšak efrajimští muži mu řekli: ⌈Jak jsi to s námi jednal,⌉ že jsi nás nezavolal, když jsi šel do boje s Midjánci? A silně se s ním přeli.

²Nato jim odpověděl: Co jsem teď učinil takového jako vy? Což nejsou Efrajimovy paběrky lepší než Abíezerovo vinobraní?

³Do vaší ruky dal Bůh midjánská knížata Óréba a Zéba. Co jsem mohl udělat jako vy? Tehdy ochabl jejich hněv proti němu, ⌈když promluvil tato slova.⌉

⁴Gedeón přišel k Jordánu a prošel jím se třemi sty muži, kteří byli s ním, vyčerpaní, pronásledující nepřítele.

⁵Požádal tedy muže ze Sukótu: Dejte, prosím, po bochníku chleba lidu, který jde v mých stopách, protože jsou vyčerpaní. Pronásleduji midjánské krále Zebacha a Salmunu.

⁶Ale sukótská knížata odpověděla? Cožpak je pěst Zebacha a Salmuny již ve tvé ruce, že máme dát tvé armádě chléb?

⁷Nato Gedeón řekl: Za tohle zmlátím vaše tělo stepním trním a bodláky, až dá Hospodin Zebacha a Salmunu do mé ruky.

⁸Vystoupil odtamtud do Penúelu a promluvil k nim podobně. Muži z Penúelu mu odpověděli stejně, jako odpověděli muži sukótští.

⁹Také mužům v Penúelu řekl: Až se v pokoji navrátím, strhnu tuto věž.

¹⁰Zebach a Salmuna byli v Karkóru a s nimi jejich vojska, okolo patnácti tisíc, všichni, kteří zbyli z celého vojska synů východu. Padlých bylo sto dvacet tisíc mužů schopných tasit meč.

¹¹Gedeón vytáhl cestou těch, kdo přebývají ve stanech na východ od Nóbachu a Jogbohy, a přepadl tábor, právě když ten tábor spočíval v bezpečí.

¹²Zebach a Salmuna utíkali a on je pronásledoval. Zajal oba midjánské krále, Zebacha a Salmunu, a celé vojsko uvedl v paniku.

¹³Když se Gedeón, syn Jóášův, vracel z té bitvy ⌈od svahu Cheresu,⌉

¹⁴zajal mládence ze sukótských mužů, vyptával se ho a on pro něho sepsal knížata Sukótu a jeho starší, sedmdesát sedm mužů.

¹⁵Pak přišel k sukótským mužům a řekl: Zde jsou Zebach a Salmuna, pro které jste mě hanobili slovy: Cožpak je pěst Zebacha a Salmuny již ve tvé ruce, že máme dát tvým unaveným mužům chléb?

¹⁶A vzal starší toho města a stepní trní a bodláky a dal jimi sukótským mužům ⌈za vyučenou.⌉

¹⁷Strhl i věž v Penúelu a zabil muže toho města.

¹⁸Potom se zeptal Zebacha a Salmuny: Jak vypadali ti muži, které jste zabili na Táboře? Odpověděli: Jaký jsi ty, takoví byli oni, všichni podle vzezření královští synové.

¹⁹On řekl: To byli mí bratři, synové mé matky. Jakože živ je Hospodin: Kdybyste je nechali žít, nezabil bych vás.

²⁰A Jeterovi, svému prvorozenému, řekl: Vstaň, zabij je. Ale ten chlapec nevytáhl svůj meč, neboť se bál. Byl totiž ještě malý.

²¹Tu řekl Zebach a Salmuna: Vstaň ty a zasáhni nás, vždyť ⌈jaký muž, taková jeho síla.⌉ Gedeón tedy vstal, zabil Zebacha a Salmunu a vzal si půlměsíčky, které měli na šíjích jejich velbloudi.

²²Izraelští muži pak Gedeónovi řekli: Vládni nad námi ty i tvůj syn a také ⌈tvůj vnuk,⌉ protože jsi nás zachránil z ruky Midjánců.

²³Ale Gedeón jim odpověděl: Nebudu nad vámi vládnout já, ani můj syn nad vámi nebude vládnout. Nad vámi bude vládnout Hospodin.

²⁴Gedeón jim dále řekl: Dovolte mi přednést vám prosbu: Dejte mi každý kroužek ze své kořisti. Měli totiž zlaté kroužky, protože tamti byli Izmaelité.

²⁵Oni odpověděli: Rádi dáme. Rozprostřeli plášť a hodili tam všichni kroužek ze své kořisti.

²⁶Váha těch zlatých kroužků, které si vyžádal, byla tisíc sedm set šekelů zlata mimo ty půlměsíčky, náušnice a roucha z purpuru, která měli na sobě midjánští králové, a mimo náhrdelníky, které visely na šíjích jejich velbloudů.

²⁷Gedeón ⌈z toho udělal efód,⌉ postavil ho ve svém městě, v Ofře, a všichni z Izraele tam za ním chodili smilnit, takže se stal Gedeónovi a jeho domu léčkou.

²⁸Tehdy byli Midjánci před syny Izraele pokořeni a již nepozdvihli hlavu. Země měla v Gedeónových dnech čtyřicet let klid.

²⁹Jerubaal, syn Jóášův, pak odešel a usadil se ve svém domě.

³⁰Gedeón měl dále sedmdesát synů, vzešlých z jeho beder, protože měl mnoho žen.

³¹Také jeho konkubína, kterou měl v Šekemu, mu porodila syna a tomu dal jméno Abímelek.

³²Nakonec Gedeón, syn Jóášův, zemřel v utěšených šedinách a byl pohřben do hrobu svého otce Jóaše v Abíezerské Ofře.

³³I stalo se, jakmile Gedeón zemřel, že se synové Izraele odvrátili, chodili smilnit za baaly a ustanovili Baal–beríta svým bohem.

³⁴Synové Izraele si nepamatovali na Hospodina, svého Boha, který je vysvobozoval z ruky všech jejich okolních nepřátel.

³⁵Ani neprokázali milosrdenství domu Jerubaala Gedeóna za veškeré dobro, jež vykonal pro Izrael.