Skutky 16 Porovnání: Kralická vs ČSP
Skutky 16
1Přišel pak do Derben a do Lystry, aj, učedlník jeden tu byl, jménem Timoteus, syn nějaké ženy Židovky věřící, ale otce měl Řeka.
2Tomu svědectví vydávali bratří ti, kteříž byli v Lystře a v Ikonii.
3Toho sobě oblíbil Pavel, aby s ním šel. I pojav ho, obřezal jej, pro Židy, kteříž byli v těch místech; nebo věděli všickni, že otec jeho byl Řek.
4A když chodili po městech, vydávali jim k ostříhání ustanovení zřízená od apoštolů a od starších, kteříž byli v Jeruzalémě.
5A tak církve utvrzovaly se u víře, a rozmáhaly se v počtu na každý den.
6A prošedše Frygii i Galatskou krajinu, když jim zabráněno od Ducha svatého, aby nemluvili slova v Azii,
7Přišedše do Myzie, pokoušeli se jíti do Bitynie. Ale nedal jim Duch.
8Tedy pominuvše Myzii, šli do Troady.
9I ukázalo se Pavlovi v noci vidění. Muž nějaký Macedonský stál, prose ho a řka: Přijda do Macedonie, pomoz nám.
10A jakž to vidění viděl, i hned jsme usilovali o to, abychom šli do Macedonie, tím ujištěni jsouce, že nás povolal Pán, abychom jim kázali evangelium.
11Protož pustivše se od Troady, přímým během připlavili jsme se do Samotracie, a nazejtří do Neapolis,
12A odtud do Filippis, kteréž jest první město krajiny Macedonské, obyvateli cizími osazené. I zůstali jsme v tom městě za několik dní.
13V den pak sobotní vyšli jsme ven za město k řece, kdež býval obyčej modliti se. A usadivše se, mluvili jsme ženám, kteréž se tu byly sešly.
14Jedna pak žena, jménem Lydia, kteráž šarlaty prodávala v městě Tyatirských, bohabojící, poslouchala. Jejíž srdce otevřel Pán, aby to pilně rozsuzovala, co se od Pavla pravilo.
15A když pokřtěna byla i dům její, prosila, řkuci: Poněvadž jste mne soudili věrnou Pánu býti, vejdouce, v domě mém pobuďte. I přinutila nás.
16I stalo se, když jsme šli k modlitbě, že děvečka nějaká, mající ducha věštího, potkala se s námi, kteráž veliký užitek přinášela pánům svým budoucích věcí předpovídáním.
17Ta šedši za Pavlem a za námi, volala, řkuci: Tito lidé jsou služebníci Boha nejvyššího, kteříž zvěstují nám cestu spasení.
18A to činívala za mnoho dní. Pavel pak těžce to nesa, a obrátiv se, řekl duchu tomu: Přikazuji tobě ve jménu Ježíše Krista, abys vyšel z ní. I vyšel hned té chvíle.
19A viděvše páni její, že odešla naděje zisku jejich, chytivše Pavla a Sílu, vedli je na rynk před úřad.
20A postavivše je před úředníky, řekli: Tito lidé bouří město naše, jsouce Židé,
21A zvěstují obyčeje, kterýchž nám nesluší přijíti ani zachovávati, poněvadž jsme Římané.
22I povstala obec proti nim. A úředníci, roztrhše sukně jejich, kázali je metlami mrskati.
23A množství ran jim davše, vsadili do žaláře, přikázavše strážnému žaláře, aby jich pilně ostříhal.
24Tedy on takové maje přikázaní, vsadil je do nejhlubšího žaláře, a nohy jejich sevřel kladou.
25O půlnoci pak Pavel a Sílas modléce se, zpívali písničky o Bohu, tak že je slyšeli vězňové.
26A v tom pojednou země třesení stalo se veliké, až se pohnuli gruntové žaláře, a hned se všecky dvéře otevřely, a všech okovové spadli.
27A procítiv strážný žaláře, a viděv dvéře žaláře otevřené, vytrhl meč, aby se zabil, domnívaje se, že vězňové utekli.
28I zkřikl Pavel hlasem velikým, řka: Nečiň sobě nic zlého, však jsme teď všickni.
29A požádav světla, vběhl k nim, a třesa se, padl u Pavla a Síly.
30I vyved je ven, řekl: Páni, co já mám činiti, abych spasen byl?
31A oni řekli: Věř v Pána Ježíše Krista, a budeš spasen ty i dům tvůj.
32I mluvili jemu slovo Páně, i všechněm, kteříž byli v domě jeho.
33A pojav je v tu hodinu v noci, umyl jim rány. I pokřtěn jest hned on i všickni domácí jeho.
34A když je uvedl do domu svého, připravil stůl, a veselil se, že se vším domem svým uvěřil Bohu.
35A když bylo ve dne, poslali úředníci služebníky, řkouce: Vypusť ty lidi.
36I oznámil strážný žaláře slova ta Pavlovi: Že poslali úředníci, abyste byli propuštěni. Protož nyní vyjdouce, jdětež v pokoji.
37Ale Pavel řekl jim: Zmrskavše nás zjevně a bez vyslyšení, lidi Římany, vsázeli do žaláře, a nyní nás chtějí tajně vyhnati? Nikoli, ale nechať sami přijdou, a vyvedou nás.
38Tedy pověděli úředníkům služebníci slova ta. I báli se, uslyšavše, že by Římané byli.
39A přišedše, prosili jich; a vyvedše je, žádali jich, aby šli z města.
40I vyšedše z žaláře, vešli k Lydii, a uzřevše bratří, potěšili jich, a odešli.
Skutky 16
1Přišel [také] do Derbe a do Lystry. A hle, byl tam jeden učedník jménem Timoteus, syn věřící židovské ženy, jeho otec byl však Řek.
2Bratři v Lystře a Ikonii o něm vydávali dobré svědectví.
3Pavel chtěl, aby se s ním ⌈vydal na cestu⌉; vzal jej a obřezal kvůli Židům, kteří byli v oněch místech, neboť všichni věděli, že jeho otec byl Řek.
4Když procházeli městy, předávali jim ustanovení, na nichž se usnesli apoštolové a starší v Jeruzalémě, aby je zachovávali.
5A tak se sbory upevňovaly ve víře a denně početně rostly.
6Potom prošli Frygií a galatskou krajinou, neboť Duch Svatý jim zabránil promluvit Slovo v Asii.
7Když přišli k Mysii, pokoušeli se dostat do Bithynie, ale [Ježíšův] Duch jim to nedovolil.
8Prošli tedy Mysii a sestoupili do Troady.
9V noci se ukázalo Pavlovi vidění: stál před ním nějaký makedonský muž a prosil ho: „Přejdi do Makedonie a pomoz nám!“
10Jak uviděl to vidění, hned jsme se snažili vyjít do Makedonie, protože jsme nabyli přesvědčení, že nás Bůh povolal, abychom jim zvěstovali evangelium.
11Vypluli jsme z Troady a plavili se přímo na Samothráké, druhého dne do Neapole,
12odtamtud do Filip, které jsou předním městem této části Makedonie a římskou kolonií. V tomto městě jsme strávili několik dní.
13V sobotní den jsme vyšli za bránu podél řeky, kde jsme se domnívali, že je místo k modlitbě; usedli jsme a mluvili k ženám, které se tam sešly.
14A poslouchala nás jedna žena jménem Lydie, prodavačka purpuru z města Thyatir, která uctívala Boha. Pán jí otevřel srdce, aby věnovala pozornost tomu, co Pavel říkal.
15Když byla pokřtěna ona i její dům, poprosila nás: „Jestliže jste mne uznali za věrnou Pánu, vejděte do mého domu a zůstaňte.“ A přinutila nás.
16Stalo se, když jsme se šli modlit, že nás potkala nějaká otrokyně, která měla věšteckého ducha a věštěním přinášela svým pánům značný zisk.
17Ta chodila za Pavlem a za námi a křičela : „Tito lidé jsou otroci Boha Nejvyššího, kteří vám zvěstují cestu záchrany.“
18A to dělala po mnoho dní. Pavla to rozhořčilo, obrátil se na toho ducha a řekl: „Přikazuji ti ve jménu Ježíše Krista, abys od ní odešel!“ A v tu chvíli od ní odešel.
19Když její páni uviděli, že jim ušla naděje na zisk, chopili se Pavla a Silase a vlekli je na náměstí k představeným města.
20Předvedli je před velitele a řekli: „Tito lidé pobuřují naše město. Jsou to Židé
21a šíří zvyky, které my nesmíme přijímat ani zachovávat, protože jsme Římané.“
22Také zástup proti nim povstal a velitelé z nich strhli šaty a poroučeli je bít holí.
23Když jim vysázeli mnoho ran, uvrhli je do vězení a žalářníkovi nařídili, aby je bezpečně hlídal.
24Když dostal takový příkaz, uvrhl je do vnitřního vězení a pro jistotu jim dal nohy do klády.
25Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpěvem oslavovali Boha a ostatní vězňové je poslouchali.
26Náhle nastalo veliké zemětřesení, takže se otřásly základy vězení. Rázem se otevřely všechny dveře a všem se uvolnila pouta.
27Když se žalářník probudil a uviděl otevřené dveře vězení, vytasil meč a chtěl se zabít, protože myslel, že vězňové uprchli.
28Ale Pavel zvolal silným hlasem: „Neudělej si nic zlého! Jsme tu všichni.“
29Žalářník požádal o světlo, vtrhl dovnitř a s třesením padl před Pavla a Silase.
30Vyvedl je ven a řekl: „Páni, co mám dělat, abych byl zachráněn?“
31Oni řekli: „Uvěř v Pána Ježíše, a budeš zachráněn ty i tvůj dům.“
32A promluvili Pánovo slovo k němu i ke všem, kteří byli v jeho domě.
33I ujal se jich v tu noční hodinu, vymyl jim rány a hned se dal pokřtít on i všichni jeho domácí.
34Pak je zavedl do domu, prostřel stůl a s celým svým domem se radoval, že uvěřil Bohu.
35Když nastal den, poslali velitelé ozbrojenou stráž ⌈se vzkazem⌉: „Propusť ty lidi!“
36Žalářník oznámil tento vzkaz Pavlovi: „Velitelé vzkázali, abyste byli propuštěni. Proto vyjděte a jděte v pokoji.“
37Ale Pavel jim řekl: „Nás, římské občany, bez soudu veřejně zbili a uvrhli do vězení, a nyní nás tajně vyhánějí? To ne, jen ať sami přijdou a vyvedou nás!“
38Stráž oznámila tyto výroky velitelům. Ti se ulekli, když uslyšeli, že jsou Římané,
39přišli a omluvili se, vyvedli je a prosili, aby odešli z města.
40Vyšli z vězení a vešli k Lydii, uviděli bratry, povzbudili je a odešli.
Porozumění Kralická vs ČSP v Skutky 16
Kralická (CzeBKR)
Bible kralická - Čeština 16. století, klenot české literatury a reformace.
ČSP
Český studijní překlad - Přesný a moderní překlad s důrazem na původní jazyky.
Prohlížíte si vedle sebe srovnání Skutky 16 v překladech Kralická a ČSP. Porovnání těchto dvou verzí může pomoci objasnit nuance původního textu.
Klíčové srovnání: Skutky 16:16
"I stalo se, když jsme šli k modlitbě, že děvečka nějaká, mající ducha věštího, potkala se s námi, kteráž veliký užitek přinášela pánům svým budoucích věcí předpovídáním."
"Stalo se, když jsme se šli modlit, že nás potkala nějaká otrokyně, která měla věšteckého ducha a věštěním přinášela svým pánům značný zisk."
