Ozeáš 13

¹Když mluvíval Efraim, býval strach; vznešený byl v Izraeli, ale prohřešiv při Bálovi, tožť umřel.

²A i nyní ještě předce hřeší. Nebo dělají sobě a slévají z stříbra svého podlé rozumu svého strašidla, ješto všecko to není než dílo řemeslníků, o čemž říkají: Lidé, kteříž obětují, telata ať líbají.

³Protož budou jako oblak ranní a jako rosa jitřní, kteráž odchází, jako plevy vichřicí zachvácené z humna, a jako dým z komínu,

⁴Ješto já jsem Hospodin Bůh tvůj od vyjití z země Egyptské, a Boha kromě mne nepoznal jsi, aniž jest jiný vysvoboditel kromě mne.

⁵Jáť jsem tě poznal na poušti v zemi velmi vyprahlé.

⁶Dobré pastvy měvše, nasyceni jsou, ale když se nasytili, pozdvihlo se srdce jejich, protož zapomenuli na mne.

⁷Pročež budu jim jako lítý lev, jako pardus vedlé cesty číhati budu.

⁸Potkám se s nimi jako nedvěd osiřelý, a roztrhám všecko srdce jejich, a sežeru je tam jako lev, jako zvěř divoká roztrhující je.

⁹Z tebeť jest zhouba tvá, ó Izraeli, ješto ve mně všecka pomoc tvá.

¹⁰Kdež jest král tvůj? Kdež jest? Nechť tě zachová ve všech městech tvých. Aneb soudcové tvoji, o nichž jsi řekl: Dej mi krále a knížata?

¹¹Dal jsem tobě krále v hněvě svém, a odjal jsem v prchlivosti své.

¹²Svázánať jest nepravost Efraimova, schován jest hřích jeho.

¹³Bolesti rodičky přijdou na něj; jest syn nemoudrý, sic jinak nezůstával by tak dlouho v životě matky.

¹⁴Z ruky hrobu vyplatím je, od smrti vykoupím je; budu zhoubcím tvým, ó smrti, budu zkažením tvým, ó hrobe, želení skryto bude od očí mých.

¹⁵Nebo on mezi bratřími ovoce ponese, ač prv přijde vítr východní, vítr Hospodinův od pouště vstupující, a vysuší studnice jeho, osuší i vrchoviště jeho; onenno rozchvátá poklad všech nejdražších klénotů.

¹⁶Zpuštěna bude Samaří, proto že se protivila Bohu svému; od meče padnou, dítky jejich zrozrážíny budou, a těhotné ženy jejich zroztínány.

Ozeáš 13

¹Když Efrajim mluvil, ⌈nastalo zděšení;⌉ byl vyvýšen v Izraeli, provinil se však s Baalem a zemřel.

²Nyní ⌈dále hřeší,⌉ dělají si slitou modlu ze svého stříbra, podle své zručnosti modlářské zpodobeniny; všechny jsou dílem řemeslníků. Říkají o nich: ⌈Ti, kdo obětují,⌉ líbají telata!

³Proto budou jako ranní oblak a jako rosa, která brzy odchází, jako plevy odváté z humna, jako kouř z komína.

⁴Ale já jsem Hospodin, tvůj Bůh, z egyptské země. Neznáš Boha kromě mě, mimo mě jiný zachránce není.

⁵Já jsem tě pásl v pustině, ⌈ve velmi vyprahlé zemi.⌉

⁶Když jsem je pásl, nasytili se. Nasytili se a pozdvihlo se jejich srdce, proto na mě zapomněli.

⁷Stanu se pro ně lvem, budu číhat u cesty jako leopard.

⁸⌈Napadnu je⌉ jako medvědice zbavená mláďat, rozervu ⌈jim hruď,⌉ sežeru je tam jako lvice, rozsápu je jako polní zvěř.

⁹⌈Zničím tě,⌉ Izraeli, neboť ⌈kdo ti pomůže?⌉

¹⁰Kde je tedy tvůj král, aby tě zachránil ⌈ve všech tvých městech? A kde jsou tví soudcové,⌉ o nichž jsi řekl: Dej mi krále a knížata?

¹¹Dal jsem ti krále ve svém hněvu a vezmu ho ve svém rozhořčení.

¹²Efrajimova vina je svázána, jeho hřích je bezpečně uschován.

¹³Přijdou kvůli němu porodní bolesti, on je však nemoudrý syn, neboť v pravý čas nevejde do rodidel.

¹⁴Mám je vyplatit z moci podsvětí? Mám je vykoupit ze smrti? Smrti, kde je tvá morová rána? Podsvětí, kde je tvůj osten? Soucit je ukryt před mým zrakem.

¹⁵Ačkoliv vzkvétá ⌈jako rákosí,⌉ přijde východní vítr, Hospodinův vítr zavane z pustiny; jeho pramen vyschne, vyprahne jeho zdroj; vyplení jeho poklady, všechny vzácné předměty.