Numeri 5

¹I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

²Přikaž synům Izraelským, ať vyženou z stanů každého malomocného a každého trpícího tok semene, i každého nad mrtvým poškvrněného.

³I muže i ženu vyženete, ven za stany vyženete je, aby nepoškvrňovali vojska těch, mezi nimiž já přebývám.

⁴I učinili tak synové Izraelští, a vyhnali je ven za stany. Jakož byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, tak učinili synové Izraelští.

⁵Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:

⁶Mluv k synům Izraelským: Muž aneb žena, když učiní nějaký hřích lidský, dopouštěje se výstupku proti Hospodinu, a byla by vinna duše ta:

⁷Tedy vyzná hřích svůj, kterýž učinil, navrátí pak to, čímž vinen byl, v cele, a pátý díl přidá nad to, a dá tomu, proti komuž zavinil.

⁸A neměl-li by muž ten přítele, jemuž by nahradil tu škodu, pokuta dána buď Hospodinu a knězi, mimo skopce očištění, jímž očištěn býti má.

⁹Též všeliká obět všech věcí posvěcených od synů Izraelských, kterouž přinesou knězi, jemu se dostane.

¹⁰Tak i věci posvěcené od kohokoli jemu se dostanou; a dal-li kdo co knězi, také jeho bude.

¹¹Mluvil ještě Hospodin k Mojžíšovi, řka:

¹²Mluv k synům Izraelským a rci jim: Kdyby od některého muže uchýlila se žena, a dopustila by se výstupku proti němu,

¹³Tak že by obýval někdo jiný s ní, a bylo by to skryto před očima muže jejího, a tajila by se, jsuci poškvrněna, a svědka by nebylo proti ní, a ona nebyla by postižena;

¹⁴Pohnul-li by se duch muže horlivostí velikou, tak že by horlil proti ženě své, kteráž by poškvrněna byla; aneb pohnul-li by se duch muže velikou horlivostí, tak že by horlil proti ženě své, kteráž by poškvrněna nebyla:

¹⁵Tedy přivede muž ženu svou k knězi, a přinese obět její při ní, desátý díl efi mouky ječné. Nenalejeť na ni oleje, aniž dá na ni kadidla; nebo obět veliké horlivosti jest, obět suchá pamětná, uvozující v pamět nepravost.

¹⁶I bude ji kněz obětovati, a postaví ji před Hospodinem.

¹⁷A nabere vody svaté do nádoby hliněné, a vezma prachu, kterýž jest na zemi v příbytku, dá jej do té vody.

¹⁸Potom postaví kněz ženu tu před Hospodinem, a odkryje hlavu její, a dá jí do rukou obět suchou pamětnou, kteráž jest obět veliké horlivosti; v ruce pak kněze bude voda hořká zlořečená.

¹⁹I zaklínati bude ji kněz a řekne k ní: Jestliže neobcoval s tebou žádný, a jestliže jsi neuchýlila se k nečistotě od muže svého, budiž čistá od vody této hořké zlořečené.

²⁰Paklis se uchýlila od muže svého a nečistá jsi, a obcoval-li někdo jiný s tebou kromě manžela tvého,

²¹(Zaklínati pak bude kněz tu ženu, čině klatbu zlořečenství, a řekne jí:) Dejž tebe Hospodin v zlořečení a v prokletí u prostřed lidu tvého, dopustě, aby lůno tvé hnilo a břicho tvé oteklo.

²²Vejdiž voda zlořečená tato do života tvého, aby oteklo břicho tvé, a lůno tvé shnilo. I odpoví žena ta: Amen, amen.

²³Napíše pak všecko zlořečenství toto do knihy, a smyje je tou vodou hořkou.

²⁴I dá ženě, aby pila vodu hořkou a zlořečenou; a vejdeť do ní voda zlořečená, a obrátí se v hořkosti.

²⁵Potom vezme kněz z ruky ženy obět veliké horlivosti, a obraceti ji bude sem i tam před Hospodinem, a bude ji obětovati na oltáři.

²⁶A vezma plnou hrst pamětného jejího z oběti suché, páliti to bude na oltáři; a potom dá vypíti ženě tu vodu.

²⁷A když jí dá píti tu vodu, stane se, jestliže nečistá byla, a dopustila se výstupku proti muži svému, že vejde do ní voda zlořečená, a obrátí se v hořkost, i odme se břicho její, a vyhnije lůno její; i bude žena ta v zlořečení u prostřed lidu svého.

²⁸Pakli není poškvrněna žena ta, ale čistá jest, tedy bez viny bude, a roditi bude děti.

²⁹Ten jest zákon veliké horlivosti, když by se uchýlila žena od muže svého, a byla by poškvrněna,

³⁰Aneb když by se pohnul duch veliké horlivosti v manželu, tak že by horlil velmi proti ženě své, aby postavil ji před Hospodinem, a aby vykonal při ní kněz všecko vedlé zákona tohoto.

³¹I bude ten muž očištěn od hříchu, žena pak ponese nepravost svou.

Numeri 5

¹Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

²Přikaž synům Izraele, aby poslali pryč z tábora všechny postižené malomocenstvím, všechny trpící výtokem a všechny, kteří jsou nečistí kvůli mrtvému.

³Pošlete pryč ⌈muže i ženu,⌉ pošlete je ven z tábora, aby neznečišťovali své tábory, uprostřed nichž já přebývám.

⁴Synové Izraele to udělali a poslali je ven z tábora. Jak promluvil Hospodin k Mojžíšovi, tak synové Izraele udělali.

⁵Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

⁶Promluv k synům Izraele: Když muž či žena spáchají ⌈nějaký hřích⌉ proti člověku a zpronevěří se vůči Hospodinu věrolomností, takový člověk ponese vinu.

⁷Musí vyznat svůj hřích, který spáchal, ⌈to, čím se provinil, doposledka vrátit,⌉ přidat k tomu pětinu a dát tomu, proti komu se provinil.

⁸Jestliže ten muž nemá příbuzného, kterému by vrátil to, čím se provinil, bude to vráceno Hospodinu pro kněze -- kromě berana smíření, s nímž bude za něj vykonán obřad smíření.

⁹Každý dar pozdvihování ze všech svatých darů synů Izraele, který přinesou knězi, bude patřit jemu.

¹⁰Svaté dary od kohokoliv budou patřit jemu; co kdo dá knězi, bude patřit jemu.

¹¹Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

¹²Promluv k synům Izraele a řekni jim: Kdyby žena nějakého muže sešla na scestí a zpronevěřila se vůči němu věrolomností,

¹³takže by s ní ležel muž a došlo k výronu semene, ale bylo by to skryto před očima jejího muže, zůstala by ukryta, ačkoliv se poskvrnila, protože proti ní nebyl svědek a nebyla chycena,

¹⁴jestliže na muže přijde žárlivost, vzplane žárlivostí vůči své ženě a ona se poskvrnila anebo na něj přijde žárlivost, vzplane žárlivostí vůči své ženě, ale ona se neposkvrnila,

¹⁵ten muž přivede svou ženu ke knězi a přinese za ni obětní dar: desetinu éfy ječné mouky. Nevyleje na ni olej ani na ni nedá kadidlo, protože je to obětní dar žárlivosti, obětní dar památky připomínající vinu.

¹⁶Kněz ji přivede a postaví ji před Hospodina.

¹⁷Kněz vezme svatou vodu do hliněné nádoby. Pak vezme kněz trochu prachu, který bude na podlaze příbytku, a dá jej do vody.

¹⁸Kněz postaví tu ženu před Hospodina, rozpustí vlasy na hlavě té ženy a dá jí do ruky připomínkový obětní dar, to je obětní dar žárlivosti. A v rukou kněze bude hořká voda působící prokletí.

¹⁹Kněz ji zapřisáhne a řekne ženě: Jestliže s tebou neležel muž a jestliže jsi nesešla na scestí nečistoty, zatímco podléháš svému muži, buď zproštěna účinku této hořké vody působící prokletí.

²⁰Jestliže jsi však sešla na scestí, zatímco podléháš svému muži, jestliže ses poskvrnila a ⌈měl s tebou pohlavní styk někdo⌉ kromě tvého muže --

²¹kněz zapřisáhne tu ženu přísahou prokletí a řekne ženě -- ať tě Hospodin uprostřed tvého lidu učiní prokletím a přísahou, když ti dá Hospodin propadlá bedra a vyduté lůno.

²²Ať tato voda působící prokletí pronikne do tvých vnitřností, aby tvé lůno vydulo a tvá bedra propadla. A žena řekne: Amen, Amen.

²³Kněz napíše tato prokletí do knihy a pak je smyje do hořké vody.

²⁴Dá ženě vypít tu hořkou vodu působící prokletí a voda působící prokletí vejde do ní ⌈k hořkosti.⌉

²⁵Potom vezme kněz z rukou ženy obětní dar žárlivosti, zamává obětním darem před Hospodinem a přinese ho na oltář.

²⁶Kněz vezme z obětního daru hrst jako pamětní dar a obětuje ho na oltáři. Potom dá ženě vypít tu vodu.

²⁷Když jí dá vypít tu vodu, stane se, že jestliže se poskvrnila a zpronevěřila se vůči svému muži věrolomností, vejde do ní voda působící prokletí a způsobí hořkost, její břicho bude vyduté a její bedra propadlá. I stane se ta žena prokletím uprostřed svého lidu.

²⁸Jestliže se však ta žena neposkvrnila a je čistá, zůstane bez trestu a schopná mít potomstvo.

²⁹Toto je zákon o žárlivosti, když žena sejde na scestí, zatímco podléhá svému muži, a poskvrní se,

³⁰anebo muž, na kterého přijde žárlivost, vzplane žárlivostí vůči své ženě -- ať postaví ženu před Hospodina a kněz s ní naloží podle tohoto zákona.

³¹Muž bude zproštěn viny, ale ta žena ponese svou vinu.