Nehemiáš 2 Porovnání: Kralická vs ČSP

Nehemiáš 2

¹Tedy stalo se měsíce Nísan léta dvadcátého Artaxerxa krále, když víno stálo před ním, že vzav víno, podal jsem ho králi. Nebýval jsem pak smuten před ním.

²Pročež mi řekl král: Proč oblíčej tvůj smutný jest, poněvadž nestůněš? Jiného není, než sevření srdce. Pročež ulekl jsem se velmi velice.

³A řekl jsem králi: Král na věky buď živ. Kterak nemá býti smutný oblíčej můj, když město to, kdež jsou hrobové otců mých, zpuštěno jest, a brány jeho ohněm zkaženy?

⁴Opět mi řekl král: Čeho žádáš? Mezi tím modlil jsem se Bohu nebeskému.

⁵Potom řekl jsem králi: Zdá-liť se za dobré králi, a jestliže má lásku služebník tvůj u tebe, žádám, abys mne poslal do Judstva, do města, kdež jsou hrobové otců mých, abych je zase vystavěl.

⁶Ještě mi řekl král (královna pak seděla podlé něho): Dlouho-li budeš na té cestě, a kdy se zas navrátíš? I líbilo se to králi, a propustil mne, hned jakž jsem mu oznámil jistý čas.

⁷Zatím řekl jsem králi: Vidí-li se za dobré králi, nechť mi dadí listy k vývodám za řekou, aby mne provedli, až bych přišel do Judstva,

⁸Tolikéž psání k Azafovi, vládaři lesu královského, aby mi dal dříví na trámy, k branám paláce, při domě Božím, a ke zdem městským, a k domu, do něhož bych vjíti mohl. I dal mi král vedlé štědré ruky Boha mého ke mně.

⁹Tedy přišed k vývodám za řekou, dal jsem jim psání královské. Poslal pak byl se mnou král hejtmany vojska a jezdce.

¹⁰To když uslyšel Sanballat Choronský, a Tobiáš služebník Ammonitský, velmi je to mrzelo, že přišel člověk, kterýž by obmýšlel dobré synů Izraelských.

¹¹A tak přišed do Jeruzaléma, pobyl jsem tam za tři dni.

¹²V noci pak vstal jsem, a kolikosi mužů se mnou, a neoznámil jsem žádnému, co mi dal Bůh můj v srdce, abych činil v Jeruzalémě, aniž jsem měl hovada jakého s sebou, kromě hovádka, na němž jsem jel.

¹³I vyjel jsem branou při údolí v noci k studnici drakové a k bráně hnojné, a ohledoval jsem zdí Jeruzalémských, kteréž byly pobořené, a bran jeho zkažených ohněm.

¹⁴Odtud jsem jel k bráně studničné, a k rybníku královskému, kdež nebylo brodu hovádku, na němž jsem jel, aby přejíti mohlo.

¹⁵Pročež bral jsem se zhůru podlé potoka v noci, a ohledoval jsem zdi. Odkudž vraceje se, vjel jsem branou při údolí, a tak jsem se navrátil.

¹⁶Ale knížata nic nevěděli, kam jsem jezdil, a co jsem činil; nebo jsem Židům, ani kněžím, ani přednějším, ani knížatům, ani jiným úředníkům až do té chvíle neoznámil.

¹⁷Protož řekl jsem jim: Vy vidíte, v jakém jsme zlém, a Jeruzalém zpuštěný, a brány jeho ohněm zkaženy. Poďtež, a stavějme zed Jeruzalémskou, abychom nebyli více v pohanění.

¹⁸A když jsem jim oznámil, že pomoc Boha mého jest se mnou, ano i slova králova, kteráž ke mně mluvil, teprv řekli: Přičiňmež se a stavějme. I posilnili rukou svých k dobrému.

¹⁹Což když uslyšel Sanballat Choronský, a Tobiáš služebník Ammonitský, a Gesem Arabský, posmívali se, a utrhali nám, pravíce: Což to děláte? Co se králi protivíte?

²⁰Jimž odpovídaje, řekl jsem: Bůh nebeský, tenť nám dá prospěch, a my služebníci jeho přičiníce se, stavěti budeme, vy pak nemáte žádného dílu, ani práva, ani památky v Jeruzalémě.

Nehemiáš 2

¹Stalo se v měsíci nísanu ve dvacátém roce vlády krále Artaxerxa, když bylo víno před ním, že jsem pozvedl víno a podal králi. Nebýval jsem v jeho přítomnosti skleslý.

²Král mi řekl: Proč ⌈vypadáš sklesle?⌉ Přece nejsi nemocen! To může být jedině skleslost srdce. Hrozně moc jsem se bál,

³ale řekl jsem králi: Ať žije král navěky! Jak ⌈bych nevypadal sklesle,⌉ když město, místo hrobů mých otců, je zcela zpustošené a jeho brány jsou stráveny ohněm.

⁴Král mi řekl: O co žádáš? Modlil jsem se k Bohu nebes

⁵a řekl jsem králi: Jestliže ⌈se to králi líbí⌉ a jestliže je ⌈ti tvůj otrok milý,⌉ pošli mě do Judska, do města, kde jsou hroby mých otců, abych ho znovu vystavěl.

⁶Král mi řekl -- královna seděla vedle něj --: Jak dlouho bude trvat tvá cesta a kdy se vrátíš? Když jsem mu udal určitý čas, ⌈králi se to líbilo⌉ a poslal mě.

⁷Řekl jsem králi: Jestliže ⌈se to králi líbí,⌉ ať jsou mi dány dopisy pro místodržitele Zaeufratí, které ⌈mi zaručí průchod,⌉ než přijdu do Judska.

⁸A také dopis pro Asafa, strážce královského lesa, aby mi dal dřevo na trámy k zhotovení bran hradu, který patří k Božímu domu, pro městské hradby a pro dům, do něhož se nastěhuji já. Král mi to dal, protože dobrotivá ruka mého Boha byla nade mnou.

⁹Potom jsem přišel k místodržitelům Zaeufratí a dal jsem jim královské dopisy. Král se mnou poslal velitele vojska a jezdce.

¹⁰Když se to doslechl Sanbalat Chorónský a Tóbijáš, amónský otrok, hrozně moc se jim nelíbilo, že přišel někdo, kdo usiluje o dobro pro syny Izraele.

¹¹Přišel jsem do Jeruzaléma a byl jsem tam tři dny.

¹²V noci jsem vstal a se mnou několik mužů. Nikomu jsem neoznámil, co mi můj Bůh položil na srdce, abych učinil pro Jeruzalém. Nebylo se mnou žádné zvíře kromě toho, na kterém jsem jel.

¹³Vyjel jsem v noci Údolní bránou směrem k Dračímu prameni a k Hnojné bráně. Prohlížel jsem hradby Jeruzaléma, které byly pobořeny, a jeho brány, které byly stráveny ohněm.

¹⁴Projel jsem k Studniční bráně a ke královskému rybníku, ale tam nebylo místo pro zvíře pode mnou, aby prošlo.

¹⁵Vystupoval jsem v noci údolím a prohlížel jsem hradby. Pak jsem se obrátil, vjel jsem Údolní bránou a vrátil jsem se.

¹⁶Správcové nevěděli, kde jsem chodil a co jsem dělal. Dosud jsem to Judejcům, kněžím, šlechticům, správcům a ostatním, kteří konali práci, neoznámil.

¹⁷Potom jsem jim řekl: Vidíte nouzi, ve které jsme; že Jeruzalém je zcela zpustošený a jeho brány jsou spáleny ohněm. Pojďte, vystavíme hradby Jeruzaléma a nebudeme už v potupě.

¹⁸Oznámil jsem jim, jak nade mnou byla dobrotivá ruka mého Boha a také slova, která mi král řekl. Nato řekli: Povstaňme a stavějme. A jejich ruce se posilnily k dobrému dílu.

¹⁹Když se to doslechl Sanbalat Chorónský, Tóbijáš, amónský otrok, a Arab Gešem, vysmívali se nám a pohrdali námi. Říkali: Co to má znamenat, co tady provádíte? Bouříte se proti králi?

²⁰⌈Odpověděl jsem jim⌉ a řekl jsem jim: Sám Bůh nebes nám dopřeje úspěch. My, jeho otroci, povstaneme a budeme stavět. Vy ale nemáte žádný podíl, nárok a památku v Jeruzalémě.