Leviticus 25 Porovnání: Kralická vs ČSP

Leviticus 25

¹Mluvil ještě Hospodin k Mojžíšovi na hoře Sinai, řka:

²Mluv synům Izraelským a rci jim: Když vejdete do země, kterouž já dávám vám, odpočívati bude země, nebo sobota jest Hospodinova.

³Šest let osívati budeš rolí svou, a šest let obřezovati budeš vinici svou a sbírati úrody její.

⁴Sedmého pak léta sobotu odpočinutí bude míti země, sobotu Hospodinovu; nebudeš na poli svém síti a vinice své řezati.

⁵Což se samo od sebe zrodí obilí tvého, nebudeš toho žíti, a hroznů vinice zanechané od tebe nebudeš sbírati. Rok odpočinutí bude míti země.

⁶Ale ovoce země toho odpočinutí budete míti ku pokrmu, ty i služebník tvůj, i děvka tvá, i nájemník tvůj, i příchozí tvůj, kterýž bydlí u tebe,

⁷I hovado tvé, i všeliký živočich, kterýž jest v zemi tvé, všecky úrody její budou míti ku pokrmu.

⁸Sečteš také sobě sedm téhodnů let, totiž sedmkrát sedm let, tak aby čas sedmi téhodnů let učinil tobě čtyřidceti devět let.

⁹Tedy dáš troubiti trubou veselé všudy sedmého měsíce v desátý den; v den očišťování dáš troubiti trubou po vší zemi vaší.

¹⁰I posvětíte léta padesátého, a vyhlásíte svobodu v zemi té všechněm obyvatelům jejím. Léto milostivé toto míti budete, abyste se navrátili jeden každý k statku svému, a jeden každý k čeledi své zase přijde.

¹¹Ten rok milostivý padesátého léta míti budete; nebudete síti, ani žíti toho, což by samo od sebe vzrostlo, ani sbírati vína opuštěných vinic léta toho.

¹²Nebo milostivé léto jest, protož za svaté je míti budete; ze všelikého pole jísti budete úrody jeho.

¹³Toho léta milostivého navrátí se jeden každý k statku svému.

¹⁴Když nějakou věc prodáš bližnímu svému, aneb koupíš něco od bližního svého, nikoli neutiskujte jeden druhého.

¹⁵Vedlé počtu let po létu milostivém koupíš od bližního svého, a vedlé počtu let, v kterýchž úrody bráti máš, prodá tobě.

¹⁶Čím více bude let, tím větší placení bude, a čím méně let, tím, menší placení bude; nebo počet úrod prodá tobě.

¹⁷Protož nikoli neoklamávejte jeden druhého, ale boj se každý Boha svého; nebo já jsem Hospodin Bůh váš.

¹⁸Ostříhejte ustanovení mých a soudy mé zachovávejte a čiňte je, a bydliti budete v zemi té bezpečně.

¹⁹A přinese vám země úrody své; i budete jísti až do sytosti, bydlíce bezpečně v ní.

²⁰Pakli díte: Co budeme jísti léta sedmého, jestliže nebudeme síti, ani shromažďovati užitků svých?

²¹Dám požehnání své vám léta šestého, tak že přinese úrody na tři léta.

²²I budete síti léta osmého, a jísti úrody staré až do léta devátého; dokudž by nezrostly úrody jeho, jísti budete staré.

²³Země pak nebude prodávána v manství; nebo má jest země, a vy jste příchozí a podruzi u mne.

²⁴A po vší zemi vládařství svého dopustíte dávati výplatu země.

²⁵Jestliže by ochudl bratr tvůj, tak že by prodal něco z statku svého, tedy přijde příbuzný jeho, nejbližší jeho, a vyplatí prodanou věc od bratra svého.

²⁶Pakli kdo nemaje výplatce, mohl by tomu sám dosti učiniti, tak že shledal by, což potřebí k vyplacení:

²⁷Tedy počte léta prodaje svého, a navrátí, což zůstane, tomu, jemuž prodal; tak zase přijde k statku svému.

²⁸Pakli by nemohl shledati toho, což by navrátiti měl, tedy zůstane věc prodaná v rukou toho, kterýž ji koupil, až do léta milostivého. I postoupí mu ji v čas léta milostivého, a on navrátí se zase k dědictví svému.

²⁹Když by kdo prodal dům k bydlení v městě hrazeném, bude míti právo k vyplacení jeho, dokudž nevyplní se rok prodaje jeho. Za celý rok bude míti právo k vyplacení jeho.

³⁰Pakliť ho nevyplatí dříve, než vyjde ten celý rok, tedy zůstane dům ten v městě hrazeném tomu, kterýž jej koupil, dědičně v pronárodech jeho, aniž ho postoupí v létě milostivém.

³¹Domové pak ve vsech, kteréž nejsou zdí ohrazené, tak jako pole země počítati se budou. Budou moci býti vyplacováni, a léta milostivého navráceni budou.

³²Ale města Levítská, a domové v městech dědictví jejich, ti vždycky vyplaceni mohou býti od Levítů.

³³Ten pak, kdož vyplacuje, ať jest z Levítů. Aneb ať vyjde kupec z koupeného domu a města dědictví jeho v čas léta milostivého; nebo domové měst Levítských jsou dědictví jejich mezi syny Izraelskými.

³⁴Pole pak na předměstí měst jejich nebude prodáváno, nebo dědictví jejich věčné jest.

³⁵Jestliže by schudl bratr tvůj, a ustaly by ruce jeho u tebe, posilníš ho; též příchozí aneb podruh živiti se bude při tobě.

³⁶Nevezmeš od něho lichvy aneb úroku, ale báti se budeš Boha svého, aby se mohl bratr tvůj živiti u tebe.

³⁷Peněz svých nedáš jemu na lichvu, aniž pro zisk půjčovati budeš obilí svého.

³⁸Já jsem Hospodin Bůh váš, kterýž jsem vyvedl vás z země Egyptské, abych vám dal zemi Kananejskou, a byl vám za Boha.

³⁹Jestliže by pak schudl bratr tvůj u tebe, tak že by se prodal tobě, nebudeš ho podrobovati v dílo otrocké.

⁴⁰Jakožto nájemník a jako podruh bude při tobě; až do léta milostivého sloužiti bude u tebe.

⁴¹Potom vyjde od tebe s dětmi svými, a navrátí se k čeledi své, a v dědictví otců svých navrátí se.

⁴²Nebo jsou služebníci moji, kteréž jsem vyvedl z země Egyptské; nebudou prodáváni tak jako jiní služebníci.

⁴³Nebudeš panovati nad ním tvrdě, ale báti se budeš Boha svého.

⁴⁴Služebník pak tvůj aneb děvka tvá, kteréž míti budeš, budou z národů těch, kteříž jsou vůkol vás; z nich kupovati budete služebníky a děvky.

⁴⁵I od synů bydlitelů, kteříž jsou u vás pohostinu, od těch kupovati budete, a z čeledí těch, kteříž jsou s vámi, kteréž zplodili v zemi vaší, a budou vám v dědictví.

⁴⁶A vládnouti budete jimi právem dědičným, i synové vaší po vás, abyste je dědičně obdrželi. Na věčnost služby jejich užívati budete, ale nad bratřími svými, syny Izraelskými, nižádný nad bratrem svým nebude tvrdě panovati.

⁴⁷Jestliže by pak zbohatl příchozí aneb host, kterýž bydlí s tebou, a bratr tvůj přišel by na chudobu při něm, tak že by se prodal příchozímu aneb hosti tvému, aneb obyvateli, kterýž jest z čeledi cizí,

⁴⁸Když by se tedy prodal, může zase vyplacen býti. Někdo z bratří jeho vyplatí ho.

⁴⁹Buďto strýc jeho, aneb syn strýce jeho vyplatí jej, aneb někdo z přátel krevních jeho, z rodiny jeho, vyplatí ho; aneb jestli potom sám bude moci s to býti, vyplatí se.

⁵⁰I počte se s tím, kterýž ho koupil, od léta, v kterémž se jemu prodal, až do léta milostivého, aby peníze, za něž jest prodán, byly vedlé počtu let; a jakožto s nájemníkem, tak se s ním stane.

⁵¹Jestliže ještě mnoho let zůstává k létu milostivému, vedlé nich navrátí výplatu svou z peněz, za něž koupen jest.

⁵²Pakli málo zůstává let do léta milostivého, tedy počte se s ním, a vedlé počtu let jeho navrátí výplatu svou.

⁵³Tak jako s čeledínem ročním nakládáno bude s ním; nebude nad ním tvrdě panovati před očima tvýma.

⁵⁴Pakli by se nevyplatil v těch letech, tedy vyjde léta milostivého on, i synové jeho s ním.

⁵⁵Nebo synové Izraelští jsou moji služebníci, služebníci moji jsou, kteréž jsem vyvedl z země Egyptské: Já Hospodin Bůh váš.

Leviticus 25

¹Hospodin promluvil k Mojžíšovi na hoře Sínaj:

²Promluv k synům Izraele a řekni jim: Až vejdete do země, kterou vám dávám, bude země zachovávat odpočinek pro Hospodina.

³Šest let budeš osévat své pole, šest let budeš prořezávat svou vinici a shromažďovat její úrodu.

⁴Sedmého roku bude mít země ⌈sobotu odpočinutí,⌉ odpočinek pro Hospodina. Nebudeš osévat své pole ani prořezávat svou vinici.

⁵To, co samo vyrostlo po tvé žni, nebudeš sklízet a hrozny ⌈z neobdělané vinice⌉ nebudeš sbírat. Země bude mít rok odpočinutí.

⁶Úrodu z odpočinku země budete mít za pokrm -- ty, tvůj otrok, tvá otrokyně, tvůj najatý dělník i příchozí, který u tebe pobývá jako cizinec,

⁷tvůj dobytek i zvěř, která je v tvé zemi, bude mít k jídlu všechnu její úrodu.

⁸Odpočítáš si sedm let odpočinku, sedmkrát sedm let, a doba sedm let odpočinku ti dá čtyřicet devět let.

⁹Necháš zaznít troubení beraního rohu sedmého měsíce, desátého dne toho měsíce. V den smíření necháte zaznít beraní roh po celé své zemi.

¹⁰Posvětíte ⌈padesátý rok⌉ a vyhlásíte v zemi propuštění pro všechny její obyvatele. Bude to pro vás ⌈milostivé léto,⌉ kdy se vrátíte každý na své vlastnictví, každý se vrátíte ke své čeledi.

¹¹Padesátý rok budete mít milostivé léto; nebudete zasévat, nebudete sklízet to, co samo vyroste, a nebudete sbírat víno z neobdělaných vinic.

¹²Neboť je to milostivé léto; bude pro vás svaté. Budete jíst úrodu přímo z pole.

¹³V tomto milostivém létě se vrátíte každý na své vlastnictví.

¹⁴Když budete prodávat zboží svému druhovi nebo od svého druha něco kupovat, nebudete utiskovat ⌈jeden druhého.⌉

¹⁵Podle počtu roků po milostivém létě budeš kupovat od svého druha a podle počtu let úrody ti on bude prodávat.

¹⁶⌈Čím více let, tím navýšíš jeho kupní cenu, čím méně let, tím zmenšíš jeho kupní cenu,⌉ neboť je to počet úrod, které ti prodává.

¹⁷Nebudete utiskovat ⌈jeden druhého,⌉ ale budeš se bát svého Boha, neboť já Hospodin jsem váš Bůh.

¹⁸Plňte má ustanovení, má nařízení zachovávejte a plňte je. Tak budete bydlet v zemi v bezpečí.

¹⁹Země vydá své ovoce a budete jíst do sytosti a budete v ní bydlet v bezpečí.

²⁰A když se zeptáte: Co budeme jíst v sedmém roce, když nebudeme zasévat ani sklízet svoji úrodu?

²¹Přikáži svému požehnání pro vás v šestém roce, takže vydá úrodu na tři roky.

²²Když budete zasévat v osmém roce, budete jíst ze staré úrody až do devátého roku; dokud nepřijde její úroda, budete jíst ze staré.

²³Země se nebude prodávat natrvalo, protože země patří mně; vy jste u mě jen ⌈hosté a příchozí.⌉

²⁴V celé zemi svého vlastnictví ustanovíte výkupní právo pro zemi.

²⁵Když tvůj bratr zchudne a prodá něco ze svého vlastnictví, ať přijde jeho nejbližší příbuzný a vykoupí prodanou věc svého bratra.

²⁶Když někdo nemá příbuzného, ale ⌈nabude prostředky⌉ a ⌈získá dostatek⌉ k vykoupení,

²⁷spočítá roky od prodeje, vrátí zbytek muži, kterému to prodal, a vrátí se na své vlastnictví.

²⁸Pokud jeho prostředky nestačí na to, aby mu to vrátil, zůstane prodaná věc u kupujícího až do milostivého léta, ale v milostivém létě to uvolní a on se vrátí na své vlastnictví.

²⁹Když někdo prodá obytný dům ve městě s hradbami, jeho výkupní právo bude až do konce roku jeho prodeje; rok bude jeho výkupní právo.

³⁰Jestliže ho však nekoupí zpět dříve, nežli se naplní celý rok, zůstane dům, který je ve městě s hradbami, natrvalo kupujícímu, jemu i jeho pokolením; v milostivém létě nebude uvolněn.

³¹Domy ve dvorcích, které nemají kolem sebe hradby, se budou počítat k polnostem země. Mají výkupní právo, v milostivém létě budou uvolněny.

³²Města Lévijců, domy ve městech jejich vlastnictví, budou navždy výkupním právem Lévijců.

³³Cokoliv by někdo z Lévijců nárokoval, bude to uvolněno -- prodej domu ve městě jeho vlastnictví -- v milostivém létě, neboť domy ve městech Lévijců jsou jejich vlastnictvím uprostřed synů Izraele.

³⁴Polnost pastviny u jejich měst se však nebude prodávat, neboť je jejich věčným vlastnictvím.

³⁵Když tvůj bratr zchudne a ⌈nedostává se mu prostředků vůči tobě,⌉ ujmi se ho jako hosta či příchozího, ať žije u tebe.

³⁶Neber od něj lichvu ani úrok, ale boj se svého Boha; tvůj bratr ať žije u tebe.

³⁷Své stříbro mu nedávej na lichvu ani své jídlo za příplatek.

³⁸Já Hospodin jsem váš Bůh, který jsem vás vyvedl z egyptské země, abych vám dal kenaanskou zemi a byl vaším Bohem.

³⁹Když tvůj bratr u tebe zchudne a prodá se ti, nezotročuj ho otrockou prací.

⁴⁰Bude u tebe jako najatý dělník či příchozí; bude u tebe sloužit až do milostivého léta.

⁴¹Pak od tebe odejde, on i jeho synové s ním, a vrátí se ke své čeledi, vrátí se k vlastnictví svých otců.

⁴²Jsou to moji otroci, které jsem vyvedl z egyptské země. Nebudou prodáváni ⌈jako se prodávají⌉ otroci.

⁴³Nebudeš nad ním panovat surově, ale budeš se bát svého Boha.

⁴⁴Svého otroka a svou otrokyni, které budeš mít, -- od národů, které jsou okolo vás, od nich můžete kupovat otroky a otrokyně.

⁴⁵I od synů příchozích, kteří s vámi pobývají jako cizinci, od nich můžete kupovat i od jejich rodin, které jsou s vámi, které oni zplodili ve vaší zemi; a budou vaším vlastnictvím.

⁴⁶Můžete je rozdělit do dědictví pro své syny po sobě jako dědičné vlastnictví; je můžete navždy zotročit. Ale nad svými bratry, syny Izraele, jeden nad druhým nebudeš panovat surově.

⁴⁷Když host či příchozí u tebe ⌈nabude prostředků⌉ a tvůj bratr u něj zchudne a prodá se hostu či příchozímu u tebe nebo potomku z čeledi hosta,

⁴⁸poté, co se prodal, bude mít výkupní právo. Někdo z jeho bratrů jej vykoupí

⁴⁹nebo jeho strýc či syn jeho strýce ho vykoupí nebo někdo z jeho pokrevních příbuzných, z jeho rodiny ho vykoupí; nebo když ⌈nabude prostředků,⌉ vykoupí se sám.

⁵⁰S tím, kdo ho koupil, spočítá dobu od roku, kdy se mu prodal, až do milostivého léta a ⌈jeho prodejní cena⌉ bude podle počtu let, jako by byl v té době u něj najatým dělníkem.

⁵¹Pokud je ještě mnoho let, vrátí podle nich jeho výkupné z ⌈jeho kupní ceny.⌉

⁵²Jestliže zůstává málo let do milostivého léta, spočítá to s ním a podle jeho let vrátí své výkupné.

⁵³Jako dělník najatý z roku na rok bude u něj; nebude nad ním panovat surově ⌈ze tvého pohledu.⌉

⁵⁴Pokud nebude takto vykoupen, bude uvolněn v milostivém létě, on i jeho synové s ním.

⁵⁵Neboť synové Izraele jsou moji otroci; jsou to moji otroci, které jsem vyvedl z egyptské země. Já Hospodin jsem váš Bůh.