Leviticus 20

¹Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:

²Synům také Izraelským díš: Kdo by koli z synů Izraelských a z příchozích, kteříž by byli pohostinu v Izraeli, dal z semene svého modle Moloch, smrtí umře. Lid země té kamením jej uhází.

³Nebo já postavím tvář svou proti takovému, a vyhladím ho z prostředku lidu jeho, proto že z semene svého dal modle Moloch, a tak zprznil svatyni mou, a poškvrnil jména svatosti mé.

⁴Jestliže by pak lid země té všelijak přehlídal to na člověku tom, kterýž by dal z semene svého modle Moloch, a nezahubil by ho:

⁵Tedy já postavím tvář svou proti muži tomu a proti čeledi jeho, a vyhladím ho i všecky, kteříž smilníce, odcházeli po něm, aby smilnili, následujíce Molocha, z prostředku lidu jeho.

⁶Duše, kteráž by se obrátila k hadačům a věšťcům, aby smilnila, postupujíc po nich: postavím tvář svou proti duši té, a vyhladím ji z prostředku lidu jejího.

⁷A protož posvěťte se a buďte svatí, nebo já jsem Hospodin Bůh váš.

⁸A ostříhejte ustanovení mých, a čiňte je: Já jsem Hospodin posvětitel váš.

⁹Kdož by koli zlořečil otci svému neb matce své, smrtí umře. Otci svému a matce své zlořečil, krev jeho bude na něm.

¹⁰Muž pak, kterýž by se cizoložství dopustil s ženou něčí, že zcizoložil s ženou bližního svého, smrtí umře cizoložník ten i cizoložnice.

¹¹A kdož by koli obcoval s ženou otce svého, hanbu otce svého odkryl. Smrtí umrou oba dva, krev jejich bude na ně.

¹²Kdož by pak obcoval s nevěstou svou, smrtí umrou oba dva. Mrzkosti se dopustili, krev jejich bude na ně.

¹³A kdož by se scházel s pohlavím mužským jako s ženou, ohavnost učinili oba dva. Smrtí umrou, krev jejich bude na ně.

¹⁴A kdož by vzal ženu a matku její, nešlechetnost jest. Ohněm spálí i jej i je, aby nebylo nešlechetností u prostřed vás.

¹⁵Kdož by pak obcoval s hovadem, smrtí umře, a hovado zabijete.

¹⁶Tolikéž žena, kteráž by přistoupila k některému hovadu, aby obcovala s ním, zabiješ ji i to hovado. Smrtí umrou, krev jejich bude na ně.

¹⁷Kdož by koli vezma sestru svou, dceru otce svého, aneb dceru matky své, viděl by hanbu její, a ona také viděla by hanbu jeho, mrzkost jest. Protož vyhlazeni budou před očima synů lidu svého; nebo hanbu sestry své odkryl, nepravost svou ponese.

¹⁸A kdož by koli spal s ženou v její nemoci a obnažil by hanbu její, a tok její by odkryl, i ona ukázala by krvotok svůj: vyhlazeni budou oba z prostředku lidu svého.

¹⁹Hanby sestry matky své a sestry otce svého neodkryješ. Nebo kdož by to učinil, krevní přítelkyni svou by obnažil; protož nepravost svou ponesou.

²⁰Kdož by pak spal s ženou strýce svého, hanbu strýce svého odkryl. Ponesou hřích svůj, bez dětí zemrou.

²¹Tolikéž kdož by vzal manželku bratra svého, mrzkost jest. Hanbu bratra svého obnažil, protož bez dětí budou.

²²Ostříhejtež tedy všech ustanovení mých a všech soudů mých, a čiňte je, aby nevyvrátila vás země, do níž já uvozuji vás, abyste v ní bydlili.

²³Aniž choďte v ustanoveních národu toho, kterýž já vyvrhu od tváři vaší; nebo všecky ty věci činili, a měl jsem je v ošklivosti.

²⁴Vám jsem pak řekl: Vládnouti budete zemí jejich, a já dám ji vám, abyste ji dědičně obdrželi, zemi tekoucí mlékem a strdí. Já jsem Hospodin Bůh váš, kterýž jsem vás oddělil od jiných národů.

²⁵Protož vy mějte rozdíl mezi hovadem čistým a nečistým, a mezi ptákem čistým a nečistým, a nepoškvrňujte duší svých hovady a ptactvem, a tím vším, což se plazí po zemi, kteréž jsem já vám oddělil, abyste je měli za nečisté.

²⁶Ale budete mi svatí; nebo svatý jsem já Hospodin, a oddělil jsem vás od jiných národů, abyste byli moji.

²⁷Muž pak neb žena, kteříž by měli ducha čarodějného a věštího, smrtí umrou. Kamením uházejí je, krev jejich bude na ně.

Leviticus 20

¹Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

²Řekni synům Izraele: Když kdokoliv ze synů Izraele nebo z příchozích, kteří pobývají v Izraeli, vydá někoho ze svého potomstva Molekovi, jistě bude usmrcen; ať na něj lid země hází kamení.

³A já obrátím svou tvář proti takovému člověku a vyhladím jej zprostřed jeho lidu, neboť vydal někoho ze svého potomstva Molekovi, a tak znečistil mou svatyni a znesvětil mé svaté jméno.

⁴Jestliže by lid země přece nad tímto mužem, když vydal někoho ze svého potomstva Molekovi, přivřel oko a neusmrtil ho,

⁵obrátím svou tvář proti tomu muži a proti jeho čeledi já a vyhladím zprostřed jejich lidu jej i všechny, kdo smilnili s ním tím, že smilnili s Molekem.

⁶A jestliže se nějaký člověk obrátí k duchům zemřelých a věštcům, aby s nimi smilnil, proti takovému člověku obrátím svou tvář a vyhladím jej zprostřed jeho lidu.

⁷Posvěťte se a buďte svatí, neboť já Hospodin jsem váš Bůh.

⁸Zachovávejte má ustanovení a plňte je. Já Hospodin vás posvěcuji.

⁹Kdyby kdokoliv proklel svého otce nebo svou matku, jistě bude usmrcen. Proklel svého otce či svou matku, jeho krev je na něm.

¹⁰Kdyby někdo zcizoložil s provdanou ženou, ⌈kdyby někdo zcizoložil s ženou⌉ svého bližního, jistě bude usmrcen -- cizoložník i cizoložnice.

¹¹Kdyby někdo ležel s ženou svého otce a tak odhalil nahotu svého otce, jistě budou usmrceni oba, jejich krev je na nich.

¹²Kdyby někdo ležel se svou snachou, jistě budou oba usmrceni. Spáchali zvrhlost, jejich krev je na nich.

¹³Kdyby muž souložil s mužem jako se souloží s ženou, oba spáchali ohavnost; jistě budou usmrceni, jejich krev je na nich.

¹⁴Kdyby si muž vzal ženu a její matku, je to hanebnost. Ohněm budou spáleni on i ony, aby nebyla hanebnost ve vašem středu.

¹⁵Kdyby měl muž pohlavní styk se zvířetem, jistě bude usmrcen a to zvíře zabijete.

¹⁶Kdyby se žena přiblížila k jakémukoliv zvířeti, aby s ním obcovala, zabiješ tu ženu i to zvíře. Jistě budou usmrceni, jejich krev je na nich.

¹⁷Kdyby si muž vzal svou sestru, dceru svého otce nebo své matky, viděl by její nahotu a ona by viděla jeho nahotu, je to hanba. Před očima synů svého lidu budou vyhlazeni. Odhalil nahotu své sestry, ponese svou vinu.

¹⁸Kdyby muž ležel s ženou poskvrněnou menstruací, odhalil by její nahotu, obnažil její pramen a ona by odhalila ⌈pramen své krve,⌉ oba budou vyhlazeni zprostřed svého lidu.

¹⁹Neodhalíš nahotu sestry své matky nebo svého otce, neboť takový člověk obnažil svou příbuznou. Ponesou svou vinu.

²⁰Kdyby muž ležel se svou tetou, odhalil nahotu svého strýce, ponesou svůj hřích, zemřou bezdětní.

²¹Kdyby si muž vzal ženu svého bratra, je to nečistota. Odhalil nahotu svého bratra; zůstanou bezdětní.

²²Zachovávejte všechna má ustanovení a všechna má nařízení a plňte je, aby vás nevyvrhla země, do které vás přivádím, abyste v ní sídlili.

²³Nežijte podle ustanovení národa, který před vámi vyháním, neboť oni činili všechny tyto věci, takže jsem jimi opovrhl.

²⁴Ale vám jsem řekl: Vy obsaďte jejich zemi, dám vám ji, abyste ji obsadili, zemi oplývající mlékem a medem. Já Hospodin jsem váš Bůh, který jsem vás oddělil od národů.

²⁵Rozlišujte mezi zvířaty čistými a nečistými, mezi ptáky nečistými a čistými. Nečiňte sami sebe hodnými opovržení zvířaty ani ptáky ani ničím, co se hýbe na zemi a co jsem pro vás oddělil za nečisté.

²⁶Budete svatí pro mě, neboť já, Hospodin, jsem svatý a oddělil jsem vás z národů, abyste byli moji.

²⁷Muž či žena, v nichž bude duch zemřelých nebo duch věštecký, budou jistě usmrceni; bude se na ně házet kamení, jejich krev je na nich.