Jozue 9

¹To když uslyšeli všickni králové, kteříž bydlili za Jordánem, na horách i na rovinách, a na všem břehu moře velikého naproti Libánu: Hetejský, Amorejský, Kananejský, Ferezejský, Hevejský a Jebuzejský,

²Sebrali se spolu, aby bojovali proti Jozue a proti Izraeli jednomyslně.

³Ale obyvatelé Gabaon uslyšavše, co učinil Jozue Jerichu a Hai,

⁴Učinili i oni chytře. Nebo odšedše, ukázali se, jako by zdaleka poslové byli, a vzali pytle staré na osly své, a kožené láhvice vinné vetché, zedrané a zzašívané,

⁵Obuv také starou a splácenou na nohy své, též šaty otřelé na sebe; a všecken chléb, kterýž sobě na cestu vzali, vyschlý byl a zdrobený.

⁶I šli k Jozue do ležení v Galgala, a řekli jemu i mužům Izraelským: Z země daleké jsme přišli, protož nyní učiňte s námi smlouvu.

⁷Tedy odpověděli muži Izraelští k Hevejským: Snad u prostřed nás vy bydlíte, i kterakž bychom s vámi učinili smlouvu?

⁸Ale oni odpověděli Jozue: Služebníci tvoji jsme. Jimž řekl Jozue: Kdo pak jste, a odkud jste přišli?

⁹Odpověděli jemu: Z země velmi daleké přišli služebníci tvoji ve jménu Hospodina Boha tvého; nebo jsme slyšeli pověst jeho a všecky věci, kteréž činil v Egyptě,

¹⁰A všecko, což učinil dvěma králům Amorejským, kteříž bydlili za Jordánem, Seonovi, králi Ezebon, a Ogovi, králi Bázan, kterýž byl v Astarot.

¹¹I řekli nám starší naši a všickni obyvatelé země naší těmito slovy: Nabeřte sobě potravy na cestu, a jděte jim vstříc, a rcete jim: Služebníci vaši jsme, protož nyní učiňte s námi smlouvu.

¹²Totoť jest chléb náš; horký jsme na cestu vzali z domů svých v ten den, když jsme vyšli, abychom k vám šli, a hle, nyní již vyschl a zdrobil se.

¹³A tyto kožené láhvice vinné nové byly, když jsme je naplnili, a již hle, potrhané jsou; tolikéž tento oděv náš a obuv naše zvetšela, pro přílišnou cesty dalekost.

¹⁴I přijali to muži ti z pokrmů jejich, a úst Hospodinových neotázali se.

¹⁵A učinil s nimi Jozue pokoj, a všel s nimi v smlouvu, aby jich při životu zanechal; také i knížata shromáždění přísahu jim učinili.

¹⁶Po třech pak dnech, po té smlouvě s nimi učiněné, uslyšeli, že by velmi blízko jich byli, a že by u prostřed nich bydlili.

¹⁷Jdouce tedy synové Izraelští, přitáhli k městům jejich třetího dne; města pak jejich byla Gabaon a Kafira a Berot a Kariatjeharim.

¹⁸Ale nezbili jich synové Izraelští, proto že přísahu jim učinili knížata shromáždění skrze Hospodina Boha Izraelského. A reptalo všecko shromáždění proti knížatům.

¹⁹Tedy řekla všecka knížata všemu shromáždění: My jsme jim přísahu učinili skrze Hospodina Boha Izraelského, protož nyní nemůžeme se jich dotknouti.

²⁰Toto jim učiníme: Zanecháme jich při životu, aby nebylo na nás rozhněvání pro přísahu, kterouž jsme jim učinili.

²¹Řekli jim knížata i to: Nechť jsou živi a drva sekají, a vodu nosí všemu shromáždění. I přestali na tom, jakož jim mluvila knížata.

²²Povolal jich pak Jozue a mluvil k nim, řka: Proč jste nás podvedli, řkouce: Velmi jsme dalecí od vás? A vy u prostřed nás bydlíte.

²³Protož nyní zlořečení jste, a nepřestanou z vás služebníci, a kteříž by dříví sekali a vodu nosili do domu Boha mého.

²⁴Kteříž odpovídajíce Jozue, řekli: Za věc jistou oznámeno bylo služebníkům tvým, kterak přikázal Hospodin Bůh tvůj Mojžíšovi služebníku svému, dáti vám zemi tuto, a vyhladiti všecky obyvatele země této před tváří vaší; protož strachovali jsme se vás, bojíce se za životy své před vámi, a učinili jsme to.

²⁵A hle, nyní v ruce tvé jsme; cožť se dobrého a spravedlivého vidí učiniti s námi, to učiň.

²⁶I učinil jim tak, a vysvobodil je z rukou synů Izraelských, aby jich nepobili.

²⁷A ustanovil je Jozue v ten den, aby dříví sekali a vodu nosili všemu shromáždění, i k oltáři Hospodinovu, až do tohoto dne, na místě, kteréž by vyvolil.

Jozue 9

¹I stalo se, jakmile to uslyšeli všichni králové, kteří sídlili na druhé straně Jordánu v pohoří, v podhůří a na celém pobřeží Velikého moře směrem k Libanonu, král chetejský a emorejský, kenaanský, perizejský, chivejský a jebúsejský,

²že ⌈se společně shromáždili,⌉ aby vedli válku s Jozuem a s Izraelem pod jedním velením.

³Když se obyvatelé Gibeónu doslechli, co Jozue provedl s Jerichem a s Ajem,

⁴tu také oni jednali chytře, šli a vydávali se za posly. Vzali na své osly opotřebované pytle a opotřebované, popraskané a svazované vinné měchy,

⁵na nohách měli opotřebované a spravované sandály, na sobě opotřebované pláště a veškerý chléb z jejich zásob byl suchý, ⌈až se drolil.⌉

⁶Tak šli k Jozuovi do tábora v Gilgálu a řekli jemu i izraelským mužům: Přišli jsme ze vzdálené země, nyní tedy s námi uzavřete smlouvu.

⁷Nato izraelští muži Chivejcům odpověděli: Vy možná pobýváte ⌈mezi námi.⌉ Jak s ⌈vámi máme uzavřít⌉ smlouvu?

⁸Tu řekli Jozuovi: Jsme tví otroci. A Jozue se jich zeptal: Kdo jste a odkud přicházíte?

⁹Odpověděli mu: Tví otroci přišli z velmi vzdálené země kvůli jménu Hospodina, tvého Boha, neboť jsme uslyšeli zvěst o něm a o všem, co učinil v Egyptě,

¹⁰a o všem, co učinil dvěma emorejským králům na druhé straně Jordánu, Síchonovi, králi Chešbónu, a Ógovi, králi bášanskému, v Aštarótu.

¹¹Naši starší i všichni obyvatelé naší země nám tedy řekli: Vezměte ⌈si s sebou⌉ zásobu potravin na cestu, jděte jim naproti a řeknete jim: Jsme vaši otroci, nyní s námi uzavřete smlouvu.

¹²Tento náš chléb jsme s sebou vzali do zásoby ještě horký z našich domů v den, kdy jsme se vydávali na cestu k vám, a nyní hle, vyschl, ⌈jen se drolí.⌉

¹³A hle, i tyto vinné měchy, které jsme naplnili jako nové, popraskaly. I tyto naše pláště a naše sandály se obnosily, protože cesta byla velmi dlouhá.

¹⁴Muži si tedy vzali z jejich zásob, aniž se zeptali na Hospodinův příkaz.

¹⁵Jozue s nimi dojednal pokoj a uzavřel s nimi smlouvu, že jim daruje život, a předáci obce jim to odpřisáhli.

¹⁶⌈Když však uplynuly⌉ tři dny poté, co s nimi uzavřeli smlouvu, stalo se, že se doslechli, že jsou nedaleko od nich a pobývají ⌈mezi nimi.⌉

¹⁷Synové Izraele vyrazili a třetího dne přišli k jejich městům. Byla to města Gibeón, Kefíra, Beerót a Kirjat–jearím.

¹⁸Synové Izraele je však nepobili, neboť jim předáci obce přísahali při Hospodinu, Bohu Izraele, a tak reptali, celá obec, proti těm předákům.

¹⁹Nato řekli všichni předáci celé obci: My jsme jim přísahali při Hospodinu, Bohu Izraele. Nyní tedy na ně nemůžeme sáhnout.

²⁰Provedeme s nimi tohle: Zachováme je při životě a nedopadne na nás rozhořčení kvůli přísaze, kterou jsme jim odpřisáhli.

²¹Předáci jim řekli: Ať zůstanou naživu. I stali se z nich dřevorubci a čerpali vodu pro celou obec, jak jim to předáci nakázali.

²²Jozue na ně zavolal a promluvil k nim: Proč jste nás podvedli? Že prý: Jsme od vás velmi vzdálení. A přitom bydlíte mezi námi.

²³Nyní jste tedy prokletí a ⌈nepřestanete být otroky,⌉ dřevorubci a nosiči vody pro dům mého Boha.

²⁴Nato Jozuovi odpověděli. Řekli: Jelikož bylo tvým otrokům dobře známo, co přikázal Hospodin, tvůj Bůh, svému otroku Mojžíšovi, že vám dá celou zemi a že před vámi vyhladí všechny obyvatele té země, proto jsme se hrozně báli před vámi o své duše a provedli jsme tuto věc.

²⁵Nuže, hle, jsme ve tvé ruce. ⌈Udělej, co je ve tvých očích dobré a správné nám provést.⌉

²⁶I naložil s nimi tak a vysvobodil je z ruky synů Izraele, takže je nezabili.

²⁷Jozue je v onen den nechal těžit dřevo a čerpat vodu pro obec a pro Hospodinův oltář až do tohoto dne na místě, které vybere.