Jeremiáš 44

¹Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proti všechněm Judským bydlícím v zemi Egyptské, kteříž bydlili v Magdol a v Tachpanches, a v Nof, a v zemi Patros, řkoucí:

²Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Vy jste viděli všecko to zlé, kteréž jsem uvedl na Jeruzalém a na všecka města Judská, že aj, pustá jsou podnes, tak že v nich není žádného obyvatele,

³Pro nešlechetnost jejich, kterouž páchali, aby jen popouzeli mne, chodíce kaditi a sloužiti bohům cizím, jichž neznali sami, vy, ani otcové vaši,

⁴Ješto posílal jsem k vám všecky služebníky své proroky, ráno přivstávaje, a to ustavičně, říkaje: Nečiňte medle této věci ohavné, kteréž nenávidím.

⁵Ale neuposlechli, aniž naklonili ucha svého, aby se navrátili od nešlechetnosti své, a aby nekadili bohům cizím.

⁶Protož vylita jest prchlivost má i hněv můj, a rozpálil se v městech Judských i po ulicích Jeruzalémských, tak že obrácena jsou v poušť a v pustinu, jakž viděti v dnešní den.

⁷Nyní pak takto praví Hospodin Bůh zástupů, Bůh Izraelský: Proč vy činíte zlé převeliké proti dušem svým, abyste vyplénili z sebe muže i ženu, dítě i prsí požívajícího z prostředku Judy, abyste nepozůstavili sobě ostatků,

⁸Popouzejíce mne dílem ruku svých, kadíce bohům cizím v zemi Egyptské, do níž jste vešli, abyste tam byli pohostinu, abyste vyplénili sebe, a byli k zlořečení a za útržku u všech národů země?

⁹Zdali jste zapomenuli na nešlechetnosti otců svých, a na nešlechetnosti králů Judských, a na nešlechetnosti manželek jejich, a na nešlechetnosti své, i na nešlechetnosti manželek svých, kteréž páchali v zemi Judské a po ulicích Jeruzalémských?

¹⁰Nekořili se až do tohoto dne, aniž se báli, aniž chodili v zákoně mém a v ustanoveních mých, kteráž předkládám vám jako i otcům vašim.

¹¹Protož takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já obracím tvář svou proti vám k zlému, totiž abych vyplénil všecky Judské.

¹²Zhubím zajisté ostatek Judských, kteříž svévolně vešli do země Egyptské, aby tam byli pohostinu, tak že zhynou docela všickni v zemi Egyptské. Padnou od meče, hladem docela zhynou, od nejmenšího až do největšího, mečem a hladem pomrou; nadto budou k proklínání a k užasnutí, a k zlořečení a za útržku.

¹³Nebo navštívím ty, kteříž bydlí v zemi Egyptské, jako jsem navštívil Jeruzalém mečem, hladem a morem,

¹⁴Tak že nebude, kdo by ušel, neb pozůstal z ostatků Judských, kteříž přišli do země Egyptské, aby tam byli pohostinu, aby se zase navrátiti mohli do země Judské. Čímž se však troštují, že se zase navrátí, aby přebývali tam, ale nenavrátíť se, než ti, kteříž sami ujdou.

¹⁵Tedy odpověděli Jeremiášovi všickni ti muži, věděvše, že kadívaly manželky jejich bohům cizím, ty všecky ženy, jichž stál veliký zástup, i všecken lid přebývající v zemi Egyptské v Patros, řkouce:

¹⁶V té věci, o kteréž jsi nám mluvil ve jménu Hospodinovu, neuposlechneme tebe.

¹⁷Ale dosti činiti chceme každému slovu, kteréž by pošlo z úst našich, kadíce tvoru nebeskému, a obětujíce jemu oběti mokré, jakž jsme činívali my i otcové naši, králové naši i knížata naše po městech Judských a po ulicích Jeruzalémských; nebo nasyceni jsme bývali chlebem, a bývali jsme veseli, zlého pak neokoušeli jsme.

¹⁸Ale jakž jsme přestali kaditi tvoru nebeskému, a obětovati jemu oběti mokré, nedostatek trpíme ve všem, a mečem i hladem hyneme.

¹⁹Že pak kadíme tvoru nebeskému, a obětujeme jemu oběti mokré, zdaliž bez znamenitých mužů našich pečeme jemu koláče, službu jemu konajíce, a obětujíce jemu oběti mokré?

²⁰Tedy řekl Jeremiáš všemu lidu, mužům i ženám a všemu lidu, kteříž jemu to odpověděli, řka:

²¹Zdaliž na kadidlo, jímž jste kadívali po městech Judských a po ulicích Jeruzalémských vy i otcové vaši, králové vaši i knížata vaše i lid země, nerozpomenul se Hospodin, a zdaž jím to nepohnulo,

²²Tak že nemohl Hospodin více snášeti nešlechetnosti předsevzetí vašich a ohavností, kteréž jste činili? Pročež obrácena jest země vaše v poušť a v pustinu a v zlořečenství, tak že není v ní žádného obyvatele, jakž dnešní den jest.

²³Proto že jste kadívali, a že jste hřešili proti Hospodinu, a neposlouchali jste hlasu Hospodinova, a tak v zákoně jeho a v ustanoveních jeho ani v svědectvích jeho nechodili jste, protož potkalo vás zlé toto, jakž viděti dnešní den.

²⁴Nadto řekl Jeremiáš všemu tomu lidu i všechněm těm ženám: Slyšte slovo Hospodinovo všickni Judští, kteříž jste v zemi Egyptské:

²⁵Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský, řka: Vy i ženy vaše ústy svými jste mluvili, a rukami doplnili, říkajíce: Konečněť budeme plniti sliby své, kteréž jsme slíbili, kadíce tvoru nebeskému, a obětujíce jemu oběti mokré, a tak vší snažností vyplňujete sliby vaše, a všelijak slibům vašim dosti činíte.

²⁶Protož slyšte slovo Hospodinovo všickni Judští, kteříž bydlíte v zemi Egyptské: Aj, já přisahám skrze jméno své veliké, praví Hospodin, že nebude více vzýváno jméno mé ústy žádného muže Judského po vší zemi Egyptské, kterýž by řekl: Živť jest Panovník Hospodin.

²⁷Aj, já bdíti budu nad nimi k zlému a ne k dobrému, i budou pléněni všickni muži Judští, kteříž jsou v zemi Egyptské, mečem a hladem, dokudž by docela nezhynuli.

²⁸Kteříž pak ujdou meče, navrátí se z země Egyptské do země Judské, lidu malý počet. I zvědíť všickni ostatkové Judští, kteříž přišli do země Egyptské, aby tam byli pohostinu, čí slovo ostojí, mé-li čili jejich.

²⁹A toto mějte za znamení, dí Hospodin, že já trestati budu vás v místě tomto, abyste věděli, že jistotně ostojí slova má proti vám k zlému.

³⁰Takto praví Hospodin: Aj, já vydám Faraona Chofra krále Egyptského v ruku nepřátel jeho a v ruku hledajících bezživotí jeho, jako jsem vydal Sedechiáše krále Judského v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, nepřítele jeho, a hledajícího bezživotí jeho.

Jeremiáš 44

¹Slovo, které se stalo k Jeremjášovi o všech Judejcích, bydlících v egyptské zemi, bydlících v Migdólu, v Tachpanchésu, v Memfidě a v zemi Patrósu:

²Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Viděli jste všechno zlo, které jsem přivedl na Jeruzalém a na všechna judská města. Hle, jsou z nich dnes trosky a nikdo v nich nebydlí

³kvůli jejich zlu, které páchali, aby mě rozzlobili, když chodili obětovat a sloužit jiným bohům, které neznali oni, ani vy, ani vaši otcové.

⁴Posílal jsem vám všechny své otroky proroky, stále znovu jsem je posílal se slovy: Nečiňte tuto odpornou věc, kterou nenávidím.

⁵Ale neposlouchali a nenakláněli ucho, aby se odvrátili od svého zla a neobětovali jiným bohům.

⁶Moje zloba a můj hněv se rozlily a vzplály v judských městech a v jeruzalémských ulicích. Staly se troskami a zcela opuštěnými místy, jak je tomu dnes.

⁷A nyní toto praví Hospodin, Bůh zástupů, Bůh Izraele: Proč pácháte tak velké zlo ⌈svým duším,⌉ aby vám byl vyhlazen muž i žena, dítě i kojenec zprostřed Judy a nezůstal vám ostatek?

⁸Abyste mě rozzlobili dílem svých rukou, obětujete jiným bohům v egyptské zemi, kam jste přišli pobývat jako cizinci? Abyste byli vyhlazeni? Abyste se stali kletbou a potupou mezi všemi národy země?

⁹Cožpak jste zapomněli na zlé skutky svých otců, zlé skutky judských králů, zlé skutky jejich žen, na své vlastní zlé skutky i zlé skutky svých žen, které páchali v judské zemi a na ulicích Jeruzaléma?

¹⁰Dodnes se nepokořili, nebáli a nežili podle mého zákona a podle mých ustanovení, která jsem předložil vám a vašim otcům.

¹¹Proto takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, ⌈jsem rozhodnut uvést na vás zlo⌉ a vyhladit celého Judu.

¹²Vezmu ostatek Judy, ty, kteří ⌈se rozhodli jít⌉ do egyptské země pobývat tam jako cizinci. V egyptské zemi všichni zahynou, padnou mečem a hladem. Zahynou od nejmenšího do největšího, zemřou mečem a hladem. Stanou se prokletím, předmětem hrůzy, kletbou a potupou.

¹³Tak jako jsem navštívil Jeruzalém, navštívím ty, kteří bydlí v egyptské zemi, mečem, hladem a morem.

¹⁴⌈Neunikne ani nepřežije nikdo z ostatku⌉ Judy, z těch, kteří přijdou pobývat do egyptské země jako cizinci; nenavrátí se do judské země, kam se jejich duše touží vrátit bydlet; ale nevrátí se, jen pár utečenců.

¹⁵Nato všichni muži, kteří věděli, že jejich ženy obětovaly jiným bohům, a všechny ženy, které stály ve velkém shromáždění, a všechen lid, který bydlel v egyptské zemi, v Patrósu, Jeremjášovi odpověděli slovy:

¹⁶Co se týče slova, které jsi k nám mluvil v Hospodinově jménu, nebudeme tě poslouchat,

¹⁷nýbrž jistě splníme všechno, co ⌈vyšlo z našich úst;⌉ budeme obětovat královně nebes a lít jí úlitby tak, jak jsme to dělávali my i naši otcové, naši králové a naše knížata v judských městech a na ulicích Jeruzaléma. Nasytili jsme se chlebem, bylo nám dobře a zlo jsme neviděli.

¹⁸Ale od té doby, co jsme přestali obětovat královně nebes a lít jí úlitby, jsme měli nedostatek ve všem a hynuli jsme mečem a hladem.

¹⁹A když jsme obětovaly královně nebes a lily jí úlitby, cožpak jsme jí pekly koláče, ⌈abychom ji zobrazily,⌉ a lily jí úlitby bez vědomí svých mužů?

²⁰Jeremjáš všemu lidu, mužům, ženám a všemu lidu, který mu toto odpovídal, řekl:

²¹Cožpak si Hospodin nepamatoval oběti, které jste pálili v judských městech a na ulicích Jeruzaléma vy, vaši otcové, vaši králové, vaše knížata a lid země, a nepřišlo mu to na mysl?

²²Hospodin už nemohl snést vaše zvrácené činy a ohavnosti, které jste páchali. Proto se vaše země stala troskami, hroznou pustinou, kletbou, bez obyvatel, jak je tomu dnes.

²³Protože jste pálili oběti, protože jste hřešili proti Hospodinu a neposlouchali jste Hospodina, nežili jste podle jeho zákona, jeho ustanovení a jeho varování, proto vás postihlo toto zlo, jak je tomu dnes.

²⁴Potom Jeremjáš všemu lidu a všem ženám řekl: Slyšte Hospodinovo slovo, ⌈všichni Judejci,⌉ kteří jste v egyptské zemi:

²⁵Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Vy i vaše ženy jste svými ústy vyslovili a svýma rukama pak naplnili slova: Jistě splníme svoje sliby, které jsme učinili, že budeme obětovat královně nebes a lít jí úlitby. Jen si svoje sliby plňte, jen si svoje sliby uskutečňujte.

²⁶Proto slyšte Hospodinovo slovo, ⌈všichni Judejci,⌉ kteří bydlíte v egyptské zemi: Hle, přísahám při svém velikém jménu, praví Hospodin: V celé egyptské zemi se už nestane, že by bylo vzýváno mé jméno ústy nějakého Judejce, který říká: Jakože živ je Panovník Hospodin.

²⁷Hle, bdím nad nimi ke zlu a ne k dobru. Všichni Judejci, kteří jsou v egyptské zemi, budou hynout mečem a hladem až budou úplně zničeni.

²⁸Ti, kteří unikli meči, se z egyptské země do země judské navrátí v malém počtu, a celý ostatek Judy, ti, kteří přišli do egyptské země pobývat jako cizinci, poznají, čí slovo se naplní, zda ⌈moje, anebo jejich.⌉

²⁹A toto vám bude znamením, je Hospodinův výrok, že vás navštívím na tomto místě, abyste poznali, že ⌈se jistě naplní má slova o vás ke zlému:⌉

³⁰Toto praví Hospodin: Hle, dávám faraona Chofru, egyptského krále, do ruky jeho nepřátel a do ruky těch, kdo ⌈usilují o jeho život,⌉ tak jako jsem dal judského krále Sidkijáše do ruky babylonského krále Nebúkadnesara, jeho nepřítele, který usiloval o jeho život.