Jeremiáš 34

¹Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, (když Nabuchodonozor král Babylonský, a všecko vojsko jeho, i všecka království země pod moc jeho přináležející, všickni také národové bojovali proti Jeruzalému a proti všechněm městům jeho), řkoucí:

²Takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Jdi a rci Sedechiášovi králi Judskému, rci, pravím, jemu: Takto dí Hospodin: Aj, já dám toto město v ruku krále Babylonského, aby je vypálil ohněm.

³I ty neznikneš ruky jeho, ale jistotně jat a v ruku jeho vydán budeš, a oči tvé uzří oči krále Babylonského, i ústa jeho s ústy tvými mluviti budou, a do Babylona se dostaneš.

⁴A však slyš slovo Hospodinovo, Sedechiáši králi Judský: Takto praví Hospodin o tobě: Neumřeš od meče,

⁵V pokoji umřeš. A jakož pálívali otcům tvým, králům předešlým, kteříž byli před tebou, tak páliti budou tobě, a říkajíce: Ach, pane, kvíliti budou nad tebou; nebo slovo toto já mluvil jsem, dí Hospodin.

⁶I mluvil Jeremiáš prorok Sedechiášovi, králi Judskému, všecka slova ta v Jeruzalémě,

⁷Když vojsko krále Babylonského bojovalo proti Jeruzalému a proti všechněm městům Judským ostatním, proti Lachis a proti Azeku; nebo ta byla pozůstala z měst Judských města hrazená.

⁸Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, když učinil král Sedechiáš smlouvu se vším lidem, kterýž byl v Jeruzalémě, o vyhlášení jim svobody,

⁹Aby propustil jeden každý služebníka svého a jeden každý děvku svou, Hebrejského neb Hebrejskou, svobodné, aby nepodroboval sobě v službu Žida, bratra svého, nižádný.

¹⁰Tedy uposlechla všecka knížata a všecken lid, kterýž byl v smlouvu všel, aby propustil jeden každý služebníka svého a jeden každý děvku svou svobodné, aby nepodroboval jich v službu více; uposlechli, pravím, a propustili.

¹¹Potom pak rozmyslivše se, zase pobrali služebníky své a děvky své, kteréž byli propustili svobodné, a podrobili je sobě za služebníky a děvky.

¹²I stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí:

¹³Takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Já jsem učinil smlouvu s otci vašimi toho dne, když jsem je vyvedl z země Egyptské, z domu služebníků, řka:

¹⁴Po vyplnění sedmi let propouštívejte jeden každý bratra svého Žida, kterýž by prodán byl tobě, a sloužilť by šest let, propusť, pravím, jej svobodného od sebe. Ale neuposlechli otcové vaši mne, aniž naklonili ucha svého.

¹⁵Vy zajisté usmyslivše sobě dnes, učinili jste to, což jest spravedlivého před očima mýma, že jste vyhlásili svobodu jeden každý bližnímu svému, učinivše smlouvu před oblíčejem mým v domě tom, kterýž nazván jest od jména mého.

¹⁶Ale zase zpáčivše se, zlehčili jste jméno mé, že jste vzali zase jeden každý služebníka svého a jeden každý děvku svou, kteréž jste byli propustili svobodné podlé žádosti jejich, a podrobili jste je, aby byli vaši služebníci a děvky.

¹⁷Protož takto praví Hospodin: Vy neuposlechli jste mne, abyste vyhlásili svobodu jeden každý bratru svému, a jeden každý bližnímu svému, aj, já vyhlašuji proti vám svobodu, dí Hospodin, meči, moru a hladu, a vydám vás ku posmýkání po všech královstvích země.

¹⁸Vydám zajisté ty lidi, jenž přestoupili smlouvu mou, kteříž nevykonali slov smlouvy té, kterouž učinili před oblíčejem mým, když tele rozťali na dvé, a prošli mezi díly jeho,

¹⁹Totiž knížata Judská a knížata Jeruzalémská, komorníci, a kněží, i všecken lid té země, kteříž prošli mezi díly toho telete.

²⁰Vydám je, pravím, v ruku nepřátel jejich, a v ruku hledajících bezživotí jejich, i budou těla mrtvá jejich za pokrm ptactvu nebeskému, a šelmám zemským.

²¹Sedechiáše také krále Judského, i knížata jeho vydám v ruku nepřátel jejich, a v ruku hledajících bezživotí jejich, v ruku, pravím, vojska krále Babylonského, kteříž odtáhli od vás.

²²Aj, já přikáži, dí Hospodin, a přivedu je zase na město toto, aby bojovali proti němu, a vezmouce je, vypálili je ohněm; města také Judská obrátím v poušť, tak že nebude žádného obyvatele.

Jeremiáš 34

¹Slovo, které se stalo k Jeremjášovi od Hospodina, když babylonský král Nebúkadnesar a celé jeho vojsko, všechna království země pod vládou jeho moci a všechny národy vedly válku proti Jeruzalému a proti všem jeho městům:

²Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Jdi a mluv k judskému králi Sidkijášovi. Řekni mu: Toto praví Hospodin: Hle, dávám toto město do ruky babylonského krále a ten ho spálí ohněm.

³Ty z jeho ruky neunikneš, ale jistě budeš chycen a vydán do jeho ruky. Na vlastní oči uvidíš babylonského krále a ⌈bude s tebou mluvit tváří v tvář⌉ a přijdeš do Babylona.

⁴Jenom slyš Hospodinovo slovo, judský králi Sidkijáši! Toto o tobě praví Hospodin: Nezemřeš mečem.

⁵Zemřeš v pokoji. Jako pálili ohně pro tvé otce, dřívější krále, kteří byli před tebou, tak budou pálit oheň pro tebe a oplakávat tě: Ach, pane! protože já jsem promluvil slovo, je Hospodinův výrok.

⁶Prorok Jeremjáš promluvil v Jeruzalémě k judskému králi Sidkijášovi všechna tato slova,

⁷když vojsko babylonského krále vedlo válku proti Jeruzalému a proti všem zbývajícím judským městům, proti Lakíši a proti Azece, protože ⌈to byla jediná opevněná judská města, která zůstala.⌉

⁸Slovo, které se stalo k Jeremjášovi od Hospodina poté, co král Sidkijáš uzavřel smlouvu se vším lidem, který byl v Jeruzalémě, o vyhlášení propuštění,

⁹že každý propustí jako svobodného svého hebrejského otroka a svou hebrejskou služku, že Judejci nebudou zotročovat jeden druhého.

¹⁰Tehdy uposlechla všechna knížata i všechen lid, který vstoupil do smlouvy, že každý propustí jako svobodného svého otroka a svou služku, že už je nebudou zotročovat. Uposlechli a propustili je.

¹¹Potom si to ale rozmysleli a přivedli otroky a služky, které propustili jako svobodné, nazpět a podmanili je za otroky a za služky.

¹²Nato se stalo Hospodinovo slovo k Jeremjáši od Hospodina:

¹³Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem uzavřel smlouvu s vašimi otci v den, kdy jsem je vyvedl z egyptské země, z domu otroctví, se slovy:

¹⁴Po sedmi letech propustíte každý svého hebrejského bratra, který se ti prodá; bude ti sloužit šest let a pak ho od sebe propustíš jako svobodného. Ale vaši otcové mě neposlouchali a nenakláněli ucho.

¹⁵Vy jste se dnes obrátili a učinili jste to, co je správné v mých očích tím, že jste každý vyhlásil propuštění svému bližnímu a uzavřeli jste přede mnou smlouvu v domě, který se nazývá mým jménem.

¹⁶Pak jste znovu znesvětili mé jméno; přivedli jste nazpět každý svého otroka a svou služku, které jste propustili jako svobodné podle jejich touhy a podmanili jste je, aby vám byli za otroky a za služky.

¹⁷Proto takto vám praví Hospodin: Neposlechli jste mě, abyste každý vyhlásil propuštění svému bratru a svému bližnímu. Hle, já vyhlašuji propuštění vám, je Hospodinův výrok, propuštění pro meč, mor a hlad a učiním vás úděsem pro všechna království země.

¹⁸S muži, kteří přestupují mou smlouvu, kteří nenaplnili slova smlouvy, kterou přede mnou uzavřeli, učiním jako s teletem, které rozetli ve dví a mezi jehož částmi prošli.

¹⁹Judská i jeruzalémská knížata, dvorní úředníky, kněze i všechen lid země, který prošel mezi částmi telete --

²⁰ty vydám do ruky jejich nepřátel a do ruky těch, kdo usilují o jejich život. Jejich mrtvoly se stanou potravou nebeského ptactva a zemské zvěře.

²¹Judského krále Sidkijáše a jeho knížata vydám do ruky jejich nepřátel a do ruky těch, kdo usilují o jejich život a do moci vojska babylonského krále, které od vás právě odtáhlo.

²²Hle, přikáži, je Hospodinův výrok, a přivedu ho zpět k tomuto městu; budou proti němu bojovat, dobudou ho a spálí ho ohněm. Judská města učiním zcela opuštěnými, bez obyvatel.