Jeremiáš 11

¹Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí:

²Slyšte slova smlouvy této, kteráž byste mluvili mužům Judským, a obyvatelům Jeruzalémským,

³A rci jim: Takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Zlořečený ten člověk, kterýž by neposlechl slov smlouvy této,

⁴Kterouž jsem vydal otcům vašim tehdáž, když jsem je vyvedl z země Egyptské, z peci železné, řka: Poslouchejte hlasu mého, a čiňte to všecko, tak jakž přikazuji vám, i budete lidem mým, a já budu Bohem vaším,

⁵Abych splnil přísahu, kterouž jsem učinil otcům vašim, že jim dám zemi oplývající mlékem a strdí, jakž dnešní den jest. Jemuž odpověděv, řekl jsem: Amen, Hospodine.

⁶Potom řekl mi Hospodin: Ohlašuj všecka slova tato po městech Judských, a po ulicích Jeruzalémských, řka: Slyšte slova smlouvy této, a čiňte je.

⁷Nebo častokrát osvědčoval jsem se otcům vašim, od toho dne, jakž jsem je vyvedl z země Egyptské, až do dne tohoto; ráno přivstávaje a osvědčuje se, říkával jsem: Poslouchejte hlasu mého.

⁸Ale neposlouchali, aniž naklonili ucha svého, nýbrž chodil jeden každý po zdání srdce svého zlého. Pročež uvedl jsem na ně všecka slova smlouvy této, kterouž jsem přikázal plniti, ale neplnili.

⁹Tehdy řekl mi Hospodin: Nalézá se spiknutí mezi muži Judskými, a mezi obyvateli Jeruzalémskými.

¹⁰Obrátili se k nepravostem otců svých starých, kteříž nechtěli poslouchati slov mých. Tolikéž tito chodí za bohy cizími, sloužíce jim; dům Izraelský a dům Judský zrušili smlouvu mou, kterouž jsem učinil s otci jejich.

¹¹Protož takto praví Hospodin: Aj, já uvedu na ně zlé, z něhož nebudou moci vyjíti. By pak volali ke mně, nevyslyším jich.

¹²I půjdou města Judská i obyvatelé Jeruzalémští, a budou volati k bohům těm, kterýmž kadí, ale nikoli nevysvobodí jich v čas bídy jejich,

¹³Ačkoli podlé počtu měst máš bohy své, ó Judo, a podlé počtu ulic Jeruzalémských nastavěli jste oltářů ohavnosti té, oltářů, na nichž byste kadili Bálovi.

¹⁴Protož ty nemodl se za lid tento, aniž pozdvihuj za ně hlasu a modlitby; neboť nikoli nevyslyším jich v ten čas, když by volali ke mně příčinou svého zlého.

¹⁵Co jest milému mému do mého domu, poněvadž nestydatě páše nešlechetnosti s mnohými, a oběti svaté odešly od tebe, a že v zlosti své pléšeš?

¹⁶Byltě Hospodin nazval jméno tvé olivou zelenající se, pěknou pro ovoce ušlechtilé, ale s zvukem bouře veliké zapálí ji s hůry, když polámí ratolesti její.

¹⁷Nebo Hospodin zástupů, kterýž tě byl štípil, vyřkl zlé proti tobě, pro nešlechetnost domu Izraelského a domu Judského, kterouž mezi sebou páchali, aby mne popouzeli, kadíce Bálovi.

¹⁸Hospodin zajisté oznámil mi, i dověděl jsem se. Tehdáž jsi mi ukázal předsevzetí jejich,

¹⁹Když jsem já byl jako beránek a volček, kterýž veden bývá k zabití. Nebo nevěděl jsem, by proti mně rady skládali: Zkazme strom s ovocem jeho, a vyhlaďme jej z země živých, aby jméno jeho nebylo připomínáno více.

²⁰Ale ó Hospodine zástupů, soudce spravedlivý, kterýž zkušuješ ledví i srdce, nechť se podívám na pomstu tvou nad nimi; nebo jsem tobě zjevil při svou.

²¹Protož takto praví Hospodin o Anatotských, kteříž hledají bezživotí tvého, říkajíce: Neprorokuj ve jménu Hospodinovu, abys neumřel v ruce naší:

²²Protož takto praví Hospodin zástupů: Aj, já navštívím je. Mládenci zbiti budou mečem, synové jejich i dcery jejich zemrou hladem,

²³A nebudou míti potomků, když uvedu zlé na Anatotské, času toho, v němž je navštívím.

Jeremiáš 11

¹Slovo, které se stalo k Jeremjášovi od Hospodina:

²Slyšte slova této smlouvy! Promlouvej je k judským mužům a k obyvatelům Jeruzaléma;

³řekni jim: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Proklet je každý, kdo neposlouchá slova této smlouvy,

⁴kterou jsem přikázal vašim otcům v den, kdy jsem je vyvedl z egyptské země, z ⌈pece na tavení železa,⌉ se slovy: Poslouchejte mě a ⌈jednejte podle všeho, co⌉ vám přikazuji, a budete ⌈mým lidem a já budu vaším Bohem,⌉

⁵abych naplnil přísahu, kterou jsem přísahal vašim otcům, že jim dám zemi oplývající mlékem a medem, jak je tomu dnes. Odpověděl jsem: Amen, Hospodine.

⁶Hospodin mi řekl: Volej všechna tato slova v judských městech i na ulicích Jeruzaléma, řka: Poslouchejte slova této smlouvy a ⌈jednejte podle nich.⌉

⁷Vždyť jsem naléhavě napomínal vaše otce ode dne, kdy jsem je vyvedl z egyptské země, až dodnes, stále znovu jsem je napomínal slovy: Poslouchejte mě!

⁸Avšak neposlouchali a nenakláněli ucho, ale žili každý podle svého umíněného a zlého srdce. Přivedl jsem na ně všechna slova této smlouvy, ⌈kterou jsem jim přikázal plnit, ale neplnili ji.⌉

⁹Hospodin mi řekl: Mezi judskými muži a mezi obyvateli Jeruzaléma došlo k spiknutí.

¹⁰Navrátili se k vinám svých praotců, kteří odmítali poslouchat má slova, chodili za jinými bohy a sloužili jim. Dům izraelský i dům judský porušoval mou smlouvu, kterou jsem uzavřel s jejich otci.

¹¹Proto takto praví Hospodin: Hle, přivedu na ně zlo, před nímž nebudou moci ujít. Budou ke mně volat, ale ⌈nevyslyším je.⌉

¹²Judská města a obyvatelé Jeruzaléma půjdou a budou volat k bohům, kterým obětují. V čase, kdy se jim bude dařit zle, je určitě nezachrání.

¹³Vždyť kolik je tvých měst, Judo, tolik je tvých bohů, a kolik je jeruzalémských ulic, tolik jste postavili oltářů pro hanebnost, oltářů pro pálení kadidla Baalovi.

¹⁴Ty se za tento lid nemodli, nepozdvihuj za ně nářek a modlitbu, protože je nevyslyším, až budou ke mně volat kvůli tomu, že se jim daří zle.

¹⁵⌈Co chce můj miláček v mém domě?⌉ Provádět pletichy? Cožpak od tebe sliby a posvátné ⌈maso odstraní zlo? Tehdy se budeš radovat?⌉

¹⁶Hospodin ⌈tě pojmenoval⌉ zelenou olivou s krásně narostlým ovocem, ale se zvukem velké bouře na ní zapálí oheň a její větve se polámou.

¹⁷Hospodin zástupů, který tě zasadil, proti tobě vyslovil zlo kvůli zlu domu izraelského a domu judského, ⌈které páchali -- aby mě rozzlobili, obětovali Baalovi.⌉

¹⁸Hospodin mi to dal poznat a dozvěděl jsem se to. Tehdy jsi mi ukázal jejich činy.

¹⁹Byl jsem jako krotký beránek vedený na porážku, ani jsem nevěděl, že proti mně ⌈vymýšlejí plán:⌉ Zničme strom i s jeho ovocem, vytněme jej ze země živých a jeho jméno už nebude připomínáno.

²⁰Hospodine zástupů, ⌈který soudíš spravedlivě,⌉ který zkoumáš ⌈ledví i srdce,⌉ kéž na nich uzřím tvoji pomstu, protože tobě jsem přenechal svůj spor.

²¹Proto takto praví Hospodin o anatótských mužích, kteří usilují o tvůj život a říkají: Neprorokuj v Hospodinově jménu, ⌈abys nezemřel⌉ naší rukou,

²²proto takto praví Hospodin zástupů: Hle, navštívím je s trestem. Mládenci zemřou mečem a jejich synové a jejich dcery zemřou hladem;

²³ani ostatek z nich nezůstane, protože na anatótské muže přivedu zlo, rok jejich navštívení.