Izaiáš 29

¹Běda Arieli, Arieli městu, v kterémž bydlil David. Přidejte rok po roku, nechať zařezují beránky.

²Však předce ssoužím Ariele. I nastane žalost a zámutek, nebo mi bude jako Ariel.

³Položím se zajisté vůkol proti tobě vojensky, a ssoužím tě bez lítosti, a vzdělám proti tobě šance.

⁴Tehdy sníženo jsuc, z země mluviti budeš, a z prachu šeptati bude řeč tvá; bude, pravím, jako hadače z země hlas tvůj, a z prachu řeč tvá siptěti.

⁵Nebo jako prášku drobného bude množství nepřátel tvých, a jako plev létajících množství ukrutníků, a stane se to hned v okamžení.

⁶Od Hospodina zástupů navštíveno bude hromem a země třesením, a zvukem velikým, vichřicí a bouří a plamenem ohně sžírajícího.

⁷I budeť jako zdání vidění nočního množství všech národů bojujících proti Arieli, a všech válčících proti němu a pevnostem jeho, a ssužujících jej.

⁸Bude, pravím, jako když se lačnému ve snách zdá, an jí, ale když procítí, prázdný jest život jeho; a jako když se žíznivému ve snách zdá, an pije, a když procítí, žíznivým zůstává, a duše jeho vždy žádá: tak bude množství všech národů, bojujících proti hoře Sion.

⁹Jak zpozdilí jste, ješto byste se měli užasnouti; rozkoš provodíte, ješto byste měli na pomoc volati. Zpili se, ale ne vínem; potácejí se, ale ne od nápoje opojného.

¹⁰Nebo naplnil vás Hospodin duchem chropotu, a zavřel oči vaše; proroků i knížat vašich nejopatrnějších oči zastřel.

¹¹Protož jest vám všeliké vidění podobné slovům knihy zapečetěné, kterouž dadí-li tomu, kterýž zná písmo, řkouce: Čti ji medle, i řekne: Nemohu, nebo zapečetěná jest.

¹²Pakli dadí knihu tomu, kterýž nezná písma, řkouce: Čti ji medle, tedy dí: Neznám písma.

¹³Nebo praví Pán: Proto že lid tento přibližuje se ústy svými, a rty svými ctí mne, srdce pak své vzdaluje a bázeň jejich, již se mne bojí, jest z přikázaní lidských pošlá:

¹⁴Z té příčiny, aj, já také divně zajdu s lidem tímto, divně, pravím, a zázračně. I zahyne moudrost moudrých jeho, a opatrnost opatrných jeho vymizí.

¹⁵Běda těm, kteříž hluboko před Hospodinem skrývají radu, jejichž každý skutek děje se v temnostech, a říkají: Kdo nás vidí? A kdo nás šetří?

¹⁶Převrácená myšlení vaše zdali nejsou podobná hlině hrnčířově? Zdali říká dílo o dělníku svém: Neučinil mne? A účinek říká-liž o učiniteli svém: Nerozuměl?

¹⁷Zdaliž po maličkém a kratičkém času neobrátí se Libán v pole, a pole za les nebude počteno?

¹⁸I uslyší v ten den hluší slova knihy, a z mrákoty a tmy oči slepých prohlédnou.

¹⁹Ale tiší rozveselí se náramně v Hospodinu, a chudí lidé v Svatém Izraelském plésati budou,

²⁰Kdyžto přestane ukrutník, a zahyne posměvač, a všickni, kteříž jsou pilni marnosti, vypléněni budou,

²¹Kteříž obviňují z hříchu člověka pro slovo, a na toho, kterýž je tresce, v bráně lécejí, a pro nic utiskují spravedlivého.

²²Protož takto dí o domu Jákobovu Hospodin, kterýž vykoupil Abrahama: Nebudeť již zahanben Jákob, aniž více tvář jeho zbledne.

²³Nebo když uzří syny své, dílo rukou mých u prostřed sebe, an posvěcují jména mého, tedy posvěcovati budou Svatého Jákobova, a k bázni Boha Izraelského sloužiti,

²⁴Aby bloudící duchem nabyli rozumnosti, a reptáci naučili se umění.

Izaiáš 29

¹Ach Aríeli, Aríeli, město, kde tábořil David! Přidávejte rok k roku, ať se opakuje koloběh svátků!

²Způsobím Aríelovi soužení a nastane smutek a žal, a bude pro mě jako obětní ohniště.

³Utábořím se dokola proti tobě, oblehnu tě s náspy a postavím proti tobě obléhací pevnosti.

⁴Budeš sníženo, ze země budeš mluvit a v prachu se bude dusit tvá řeč. Jako duch zemřelého bude ze země vycházet tvůj hlas a z prachu bude sípat tvá řeč.

⁵A dav tvých nepřátel bude jako jemný prach a množství násilníků jako plevy hnané větrem. Stane se to v okamžiku, náhle.

⁶Od Hospodina zástupů přijde tvé navštívení s hromobitím, se zemětřesením a velikou vřavou, s vichřicí a smrští a s plamenem stravujícího ohně.

⁷A množství všech národů válčících proti Aríelovi -- všech válčících proti němu a jeho pevnosti a sužujících ho -- bude jako sen, jako noční vidění.

⁸Bude to, jako když hladový má sen, že jí; pak se probudí a ⌈je stále hladový.⌉ Nebo jako když žíznivý má sen, že pije; pak se probudí a je stále žíznivý a ⌈jeho duše lační.⌉ Tak tomu bude s množstvím všech národů válčících proti hoře Sijónu.

⁹Otálejte a buďte ohromeni, ⌈oslepujte se a buďte slepí!⌉ Opili se, ale ne vínem, potáceli se, ale ne z piva.

¹⁰Neboť Hospodin na vás vylil ducha hlubokého spánku, zavřel vaše oči -- proroky, přikryl vaše hlavy -- vidoucí.

¹¹Celé toto zjevení je pro vás jako slova zapečetěné knihy, kterou dají někomu, kdo umí číst, se slovy: Přečti to. I řekne: Nemohu, protože je zapečetěná.

¹²Pak bude ta kniha dána někomu, kdo neumí číst, se slovy: Přečti to. I řekne: Neumím číst.

¹³Panovník řekl: Protože se tento lid přibližoval svými ústy a ctili mne svými rty, ale jeho srdce se ode mne daleko vzdálilo -- jejich bázeň přede mnou je ⌈naučena z příkazu lidí,⌉

¹⁴proto hle, já znovu podivuhodně naložím s tímto lidem, podivuhodně a neobyčejně. A zahyne moudrost jeho moudrých a rozumnost jeho rozumných bude zahalena.

¹⁵Běda těm, kdo ⌈se drží hluboko od Hospodina, aby skrývali⌉ svůj plán. Jejich dílo se děje v temnotě a říkají: Kdo nás vidí? Kdo o nás ví?

¹⁶Ta vaše převrácenost! Zdali se hlína cení stejně jako hrnčíř? Což řekne dílo o svém Tvůrci: Neučinil mě, a výtvor poví o tom, kdo ho utvořil: Ničemu nerozumí?

¹⁷Což to nebude už velmi brzy a Libanon se změní v ovocný sad a ovocný sad bude mít cenu lesa?

¹⁸V onen den hluší uslyší slova knihy a ze zatmění a temnoty prohlédnou oči slepých.

¹⁹Pokorní ⌈se budou opět radovat⌉ v Hospodinu a nejchudší z lidí budou jásat ve Svatém Izraele.

²⁰Neboť bude konec s násilníkem, pomine posměvač a všichni pohotoví ke špatnosti budou vyhlazeni,

²¹ti, kteří svádějí člověka ke hříchu slovem, kladou léčku tomu, kdo kárá v bráně, a ⌈nicotností převracejí při⌉ spravedlivého.

²²Proto toto praví Hospodin, který vykoupil Abrahama, o domu Jákobovu: Jákob se už nebude stydět a jeho tvář už nezbledne.

²³Neboť když ⌈uvidí své děti,⌉ dílo mých rukou, ve svém středu, budou posvěcovat mé jméno; budou posvěcovat Svatého Jákobova a budou se strachovat Boha Izraele.

²⁴A ⌈bloudící duchem⌉ poznají rozumnost a reptající se naučí poučení.