Izaiáš 26 Porovnání: Kralická vs ČSP

Izaiáš 26

¹V ten den zpívána bude píseň tato v zemi Judské: Město máme pevné, sám Bůh spasením obdařil zdi a valy jeho.

²Otevřete brány, ať vejde národ spravedlivý, ostříhající všeliké pravdy.

³Člověka spoléhajícího na tě ostříháš v pokoji; v pokoji, nebo v tebe doufá.

⁴Doufejtež v Hospodina až na věky; nebo v Hospodinu, v Hospodinu jest skála věčná.

⁵Ale obyvatele vysokých míst snižuje, města vyvýšeného ponižuje, ponižuje ho až k zemi, sráží je až do prachu.

⁶Pošlapává je noha, nohy chudého, krokové nuzných.

⁷Cesta spravedlivého jest upřímá; stezku spravedlivého vyrovnáváš.

⁸Také na cestě soudů tvých, Hospodine, očekáváme na tě; ke jménu tvému a k rozpomínání se na tě patří žádost duše.

⁹Duše má touží po tobě v noci, nýbrž i duchem svým ve mně ráno tě hledám. Nebo když soudové tvoji dějí se na zemi, obyvatelé okršlku zemského učí se spravedlnosti.

¹⁰Když se milost činí bezbožnému, neučí se spravedlnosti; v zemi pravosti neprávě činí, a nehledí na důstojnost Hospodinovu.

¹¹Hospodine, ačkoli vyvýšena jest ruka tvá, však toho nevidí. Uzříť a zahanbeni budou, závidíce lidu tvému; nadto i ohněm ty nepřátely své sehltíš.

¹²Nám, Hospodine, způsobíš pokoj; nebo i všecko, cožkoli se dálo při nás, dělal jsi pro dobré naše.

¹³Hospodine, Bože náš, panovaliť jsou nad námi páni jiní než ty, (my však toliko v tebe doufajíce, rozpomínali jsme se na jméno tvé).

¹⁴Ale již zemřevše, neoživouť, mrtví jsouc, nevstanouť, proto že jsi je navštívil, a vyplénil, i zahladil všecku památku jejich.

¹⁵Rozmnožil jsi národ, ó Hospodine, rozmnožil jsi národ, a oslaven jsi, ač jsi jej byl vzdálil do všech končin země.

¹⁶Hospodine, v úzkosti hledali tebe, vylévali prosby, když jsi je trestával.

¹⁷Jako těhotná, blížíc se ku porodu, svírá se, křičí v bolestech svých, tak jsme byli před tváří tvou, Hospodine.

¹⁸Počali jsme, svírali jsme se, jako bychom rodili vítr: však jsme žádného vysvobození nezpůsobili zemi, aniž padli obyvatelé okršlku zemského.

¹⁹Oživouť mrtví tvoji, těla mrtvá má vstanou. Prociťte a prozpěvujte, obyvatelé prachu. Nebo rosa tvá jako rosa na bylinách, ale bezbožné k zemi zporážíš.

²⁰Ej lide můj, vejdi do pokojů svých, a zavři dvéře své za sebou; schovej se na maličkou chvilku, dokudž nepřejde hněv.

²¹Nebo aj, Hospodin béře se z místa svého, aby navštívil nepravost na obyvatelích země, a odkryje země zbité své, a nebude přikrývati více zmordovaných svých.

Izaiáš 26

¹V onen den se bude v judské zemi zpívat tato píseň: Máme pevné město, Bůh připravil záchranu, hradby a val.

²Otevřete brány, ať vejde spravedlivý národ, který zachovává věrnost.

³⌈Mysl upevněnou v tobě⌉ budeš střežit ⌈dokonalým pokojem,⌉ protože ⌈tobě důvěřuje.⌉

⁴Důvěřujte Hospodinu až navěky, protože v Hospodinu, v Hospodinu je skála věků.

⁵Vždyť sehnul obyvatele výšiny -- město, které je vyvýšené, sníží, sníží je až k zemi, srazí je až do prachu;

⁶pošlape je noha, nohy chudého, kroky chudáků.

⁷Cestou spravedlivého je poctivost; ⌈ó, Přímý, ty budeš urovnávat stezku spravedlivého!⌉

⁸Také na cestě tvých soudů, Hospodine, očekáváme na tebe; po tvém jménu a po tvém připomenutí touží naše duše.

⁹Toužím po tobě v noci celou svou duší, hledám tě ve svém nitru celým svým duchem. Vždyť když se dějí tvé soudy na zemi, obyvatelé světa se učí spravedlnosti.

¹⁰Když se udílí milost ničemovi, nenaučí se spravedlnosti; v zemi správných způsobů bude páchat bezpráví a na Hospodinovu důstojnost nebude hledět.

¹¹Hospodine, tvá ruka je pozdvižena, ale oni to nevidí; uvidí a budou zahanbeni pro ⌈horlivost tvého lidu,⌉ ⌈nadto tvé protivníky stráví oheň.⌉

¹²Hospodine, ty nám ⌈uchystáš pokoj;⌉ ⌈vždyť i všechna naše díla jsi udělal za nás.⌉

¹³Hospodine, Bože náš, panovali nad námi páni jiní než ty; jen tvé jméno budeme připomínat.

¹⁴Mrtví neožijí, nebožtíci nevstanou; protože jsi je navštívil a vyhladil, ba zničil jsi každou památku na ně.

¹⁵⌈Rozmnožil jsi národ,⌉ Hospodine, rozmnožil jsi národ a oslavil ses, daleko jsi vzdálil všechny hranice země.

¹⁶Hospodine, v tísni tě hledali, ⌈šeptali naučenou modlitbu⌉ ⌈kvůli tvému káznění.⌉

¹⁷Jako těhotná, když se přibližuje ku porodu, se svíjí a křičí v bolestech, takoví jsme byli před tebou, Hospodine.

¹⁸Otěhotněli jsme, svíjeli jsme se bolestí a jako bychom porodili vítr; nezpůsobíme záchranu zemi, ani se nezrodí obyvatelé světa.

¹⁹Tvoji mrtví ožijí, moje mrtvoly vstanou. Probuďte se a jásejte, obyvatelé prachu, protože tvoje rosa je rosou světla úsvitu a země vyvrhne nebožtíky.

²⁰Jdi, lide můj, vejdi do svých pokojů a zavři za sebou dveře; ukryj se na malou chvíli, dokud nepřejde rozhořčení.

²¹Neboť hle, Hospodin vychází ze svého místa, aby navštívil obyvatele země za jejich vinu. Země odhalí svou prolitou krev a nebude již zakrývat své zavražděné.