Genesis 49

¹Povolal pak Jákob synů svých, a řekl: Sejděte se, a oznámím vám, co se s vámi díti bude potomních dnů.

²Shromažďte se a slyšte synové Jákobovi, poslyšte Izraele otce svého.

³Ruben, prvorozený můj jsi ty, síla má, a počátek moci mé, vyvýšenost důstojenství a vyvýšenost síly.

⁴Prudce sběhneš jako voda. Nebudeš vyvýšen, proto že jsi vstoupil na lůže otce svého; a jakž jsi poškvrnil postele mé, zmizelo vyvýšení tvé.

⁵Simeon a Léví bratří, nástrojové nepravosti jsou v příbytcích jejich.

⁶Do tajné rady jejich nevcházej duše má, k shromáždění jejich nepřipojuj se slávo má; nebo v prchlivosti své zbili muže, a svévolně vyvrátili zed.

⁷Zlořečená prchlivost jejich, nebo neustupná; i hněv jejich, nebo zatvrdilý jest. Rozdělím je v Jákobovi, a rozptýlím je v Izraeli.

⁸Judo, ty jsi, tebe chváliti budou bratří tvoji; ruka tvá bude na šíji nepřátel tvých; klaněti se budou tobě synové otce tvého.

⁹Lvíče Juda, z loupeže, synu můj, vrátil jsi se; schýliv se, ležel jako lev a jako lvice; kdo zbudí ho?

¹⁰Nebude odjata berla od Judy, ani vydavatel zákona od noh jeho, dokudž nepřijde Sílo; a k němu se shromáždí národové.

¹¹Uváže k vinnému kmenu osle své, a k výbornému kmenu oslátko oslice své. Práti bude u víně roucho své, a v červeném víně oděv svůj.

¹²Červenějších očí bude nad víno, a zubů bělejších nad mléko.

¹³Zabulon bydliti bude na břehu mořském, a na přístavu lodí, a pomezí jeho až k Sidonu.

¹⁴Izachar osel silný, ležící mezi dvěma břemeny.

¹⁵A vida odpočinutí, že jest dobré, a zemi, že jest rozkošná, sehne rameno své k nošení, a dávati bude daně.

¹⁶Dan souditi bude lid svůj, jako jedno z pokolení Izraelských.

¹⁷Budeť Dan jako had podlé cesty, jako had rohatý podlé stezky, štípaje kopyta koně, aby spadl jezdec jeho zpět.

¹⁸Spasení tvého očekávám, ó Hospodine!

¹⁹Gád, vojsko přemůže jej, však on svítězí potom.

²⁰Asser, tučný bude pokrm jeho, a onť vydávati bude rozkoše královské.

²¹Neftalím jako laň vypuštěná, vydávaje výmluvnosti krásné.

²²Ratolest rostoucí Jozef, ratolest rostoucí podlé studnice; ratolesti vycházely nad zed.

²³Ačkoli hořkostí naplnili jej, a stříleli na něj, a v tajné nenávisti měli ho střelci:

²⁴Však zůstalo v síle lučiště jeho, a zsilila se ramena rukou jeho z rukou mocného Jákobova; odkudž byl pastýř a kámen Izraelův;

²⁵Od silného Boha, jemuž sloužil otec tvůj, kterýž spomáhá tobě, a od všemohoucího, kterýž požehná tobě požehnáními nebeskými s hůry, požehnáními propasti ležící hluboko, požehnáním prsů a života.

²⁶Požehnání otce tvého silnější budou nad požehnání předků mých, až k končinám pahrbků věčných; budou nad hlavou Jozefovou, a na vrchu hlavy Nazarejského mezi bratřími jeho.

²⁷Beniamin, vlk dravý, ráno bude jísti loupež, a večer rozdělí kořisti.

²⁸Všech těchto pokolení Izraelských jest dvanácte; a to jest, což mluvil jim otec jejich; požehnal jim také, jednomu každému vedlé požehnání jeho požehnal.

²⁹A poroučeje jim, řekl: Já připojen budu k lidu svému; pochovejte mne s otci mými v jeskyni té, kteráž jest na poli Efrona Hetejského,

³⁰V jeskyni, kteráž jest na poli Machpelah, jenž jest naproti Mamre v zemi Kananejské, kterouž koupil Abraham spolu s polem tím od Efrona Hetejského k dědičnému pohřbu.

³¹Tam pochovali Abrahama a Sáru ženu jeho; tam pochovali Izáka a Rebeku ženu jeho; tam také pochovali Líu.

³²Koupeno pak bylo pole a jeskyně, kteráž na něm, od synů Het.

³³A když přestal Jákob přikazovati synům svým, složil nohy své na ložci a umřel; a připojen jest k lidu svému.

Genesis 49

¹I povolal Jákob své syny a řekl: Shromážděte se, abych vám oznámil, co vás potká v posledních dnech.

²Shromážděte se a slyšte, synové Jákobovi, naslouchejte svému otci Izraelovi.

³Rúbene, tys můj prvorozený, má síla a prvotina mé mužnosti; výtečný v důstojnosti a výtečný v moci.

⁴Spustil ses jako voda, už nebudeš výtečný, protožes vstoupil na lože svého otce. Tehdy jsi je znesvětil. -- Vstoupil na mé lože.

⁵Šimeón a Lévi jsou bratři; jejich nože jsou nástroji násilí.

⁶Do důvěrného společenství s nimi nevcházej, má duše, s jejich shromážděním se nesjednocuj, má slávo, protože ve svém hněvu zabili muže a pro zábavu ochromili býka.

⁷Proklet buď jejich hněv -- tak prudký, a jejich zuřivost -- tak krutá. Rozdělím je v Jákobovi a rozptýlím je v Izraeli.

⁸Ty, Judo, tvoji bratři ti budou vzdávat chválu, tvá ruka bude na šíji tvých nepřátel. Budou se ti klanět synové tvého otce.

⁹Jsi lví mládě, Judo. ⌈Z kořisti jsi vyrostl,⌉ můj synu. Schoulil se, ulehl jako lev či jako lvice. Kdo ho přinutí povstat?

¹⁰Neodstoupí žezlo od Judy ani palcát ⌈od jeho nohou,⌉ dokud nepřijde ⌈ten, kterému patří⌉ a ⌈jehož budou poslouchat národy.⌉

¹¹Přivazuje k vinnému keři své oslátko, k vybranému vínu mládě své oslice. Ve víně pere svůj oděv, v krvi hroznů své roucho.

¹²Oči ⌈temnější než víno a zuby bělejší než⌉ mléko.

¹³Zabulón se usídlí u mořského pobřeží, bude u přístavu lodí a jeho bok bude k Sidónu.

¹⁴Isachar je kostnatý osel, který leží mezi dvěma břemeny.

¹⁵Když viděl, jak dobré je odpočinutí a jak nádherná je země, sklonil záda, aby nosil náklad, a dal se zotročit k nuceným pracím.

¹⁶Dan zjedná právo svému lidu jako jeden z kmenů Izraele.

¹⁷Dan bude hadem na cestě, rohatou zmijí na stezce, která kouše koně u kopyta, až jezdec padne nazpět.

¹⁸Na tvou záchranu očekávám, Hospodine.

¹⁹Gád -- napadne jej horda, on však napadne její zadní voj.

²⁰Ašer, jeho pokrm bude tučný, on bude dodávat královské lahůdky.

²¹Neftalí je vypuštěná laň. Vydává laskavá slova.

²²Josef je ⌈úrodný výhonek,⌉ úrodný výhonek nad pramenem, jeho ⌈ratolesti rostly⌉ přes zeď.

²³Střelci ho provokovali, stříleli a zanevřeli na něho.

²⁴Ale ⌈jeho luk zůstal pevný a jeho paže byly obratné⌉ od Mocného Jákobova, odkud je Pastýř, Kámen Izraele,

²⁵od Boha tvého otce, který ti pomáhá, a Všemohoucího, který ti požehná požehnáními nebes shůry, požehnáními hlubiny ležící dole, požehnáními prsů a lůna.

²⁶Požehnání tvého otce převládla nad požehnáními ⌈Hóra až k hranicím⌉ pahorků věčných. Kéž spočinou na Josefově hlavě a na temenu nazíra mezi jeho bratry.

²⁷Benjamín je dravý vlk. Ráno požírá kořist a k večeru dělí lup.

²⁸Ti všichni představují dvanáct kmenů Izraele, a toto je to, co jim řekl jejich otec, když jim žehnal. Každému z nich žehnal ⌈podle jeho požehnání.⌉

²⁹Potom jim přikázal toto: Já ⌈budu připojen ke svému lidu.⌉ Pohřběte mě k mým otcům v jeskyni, která je na poli Chetejce Efróna,

³⁰v jeskyni, která je na poli Makpele naproti Mamre v kenaanské zemi, kterou Abraham koupil spolu s polem od Chetejce Efróna do vlastnictví jako hrob.

³¹Tam pohřbili Abrahama a jeho ženu Sáru, tam pohřbili Izáka a jeho ženu Rebeku a tam jsem pohřbil Leu.

³²To pole s jeskyní na něm bylo získáno od Chetejců.

³³Když Jákob dokončil příkazy svým synům, vtáhl nohy do postele, skonal a byl připojen ke svému lidu.