Genesis 28

¹Povolal pak Izák Jákoba, a požehnal jemu, a přikázal mu, řka: Nepojímej ženy ze dcer Kananejských.

²Ale vstana, jdi do Pádan Syrské do domu Bathuele, otce matky své, a pojmi sobě odtud manželku ze dcer Lábana ujce svého.

³A Bůh silný všemohoucí požehnejž tobě, a dejžť zrůst, a rozmnožiž tě, abys byl v zástup mnohého lidu.

⁴A dejž tobě požehnání Abrahamovo, tobě i semeni tvému s tebou, abys dědičně obdržel zemi, v níž pohostinu jsi, kterouž dal Bůh Abrahamovi.

⁵I odeslal Izák Jákoba, kterýžto šel do Pádan Syrské k Lábanovi synu Bathuele Syrského, bratru Rebeky matky Jákobovy a Ezau.

⁶Vida pak Ezau, že požehnání dal Izák Jákobovi, a že ho odeslal do Pádan Syrské, aby sobě odtud vzal manželku, a že, když mu požehnání dával, přikázal mu, řka: Nepojmeš ženy ze dcer Kananejských;

⁷A že by uposlechl Jákob otce svého a matky své a odšel do Pádan Syrské;

⁸Vida také Ezau, že dcery Kananejské těžké byly v očích Izákovi otci jeho:

⁹Tedy odšel Ezau k Izmaelovi, a mimo prvnější ženy své, pojal sobě za ženu Mahalat, dceru Izmaele, syna Abrahamova, sestru Nabajotovu.

¹⁰Vyšed pak Jákob z Bersabé, šel do Cháran.

¹¹I trefil na jedno místo, na kterémžto zůstal přes noc, (nebo slunce již bylo zapadlo,) a nabrav kamení na místě tom, položil pod hlavu svou, a spal na témž místě.

¹²I viděl ve snách, a aj, žebřík stál na zemi, jehožto vrch dosahal nebe; a aj, andělé Boží vstupovali a sstupovali po něm.

¹³A aj, Hospodin stál nad ním, a řekl: Já jsem Hospodin, Bůh Abrahama otce tvého, a Bůh Izákův; zemi tu, na kteréž ty spíš, tobě dám a semeni tvému.

¹⁴A bude símě tvé jako prach země; nebo rozmůžeš se k západu, i k východu, na půlnoci, i ku poledni; nad to požehnány budou v tobě všecky čeledi země, a v semeni tvém.

¹⁵A aj, já jsem s tebou, a ostříhati tě budu, kamžkoli půjdeš, a přivedu tě zase do země této; nebo neopustím tebe, až i učiním, což jsem mluvil tobě.

¹⁶Procítiv pak Jákob ze sna svého, řekl: V pravdě Hospodin jest na místě tomto, a já jsem nevěděl.

¹⁷(Nebo zhroziv se, řekl: Jak hrozné jest místo toto! Není jiného,jediné dům Boží, a tu jest brána nebeská.)

¹⁸Vstav pak Jákob ráno, vzal kámen, kterýž byl podložil pod hlavu svou, a postavil jej na znamení pamětné, a polil jej svrchu olejem.

¹⁹Protož nazval jméno místa toho Bethel, ješto prvé to město sloulo Lůza.

²⁰Zavázal se také Jákob slibem, řka: Jestliže Bůh bude se mnou, a ostříhati mne bude na cestě této, kterouž já jdu; a dá-li mi chléb ku pokrmu a roucho k oděvu,

²¹A navrátím-li se v pokoji do domu otce svého, a bude mi Hospodin za Boha:

²²Kámen tento, kterýž jsem postavil na památku, bude domem Božím; a ze všech věcí, kteréž mi dáš, desátky spravedlivě tobě dám.

Genesis 28

¹Izák si pak zavolal Jákoba, požehnal mu a přikázal mu: Neber si ženu z dcer kenaanských.

²Hned odejdi do Paddan–aramu do domu Betúela, otce tvé matky, a odtamtud si vyber ženu, z dcer Lábana, bratra tvé matky.

³A Bůh Všemohoucí tě požehná, rozplodí tě a rozmnoží, a staneš se shromážděním národů;

⁴⌈a dá ti⌉ požehnání Abrahamovo, tobě i tvému potomstvu s tebou, abys získal do vlastnictví zemi ⌈svého putování,⌉ kterou Bůh dal Abrahamovi.

⁵Izák pak Jákoba propustil a on odešel do Paddan–aramu k Lábanovi, synu Aramejce Betúela, bratra Jákobovy a Ezauovy matky Rebeky.

⁶Ezau viděl, že Izák Jákobovi požehnal a poslal ho do Paddan–aramu, aby si tam vzal ženu. Když mu žehnal, přikázal mu: Neber si ženu z dcer kenaanských.

⁷A viděl, že Jákob otce a matku poslechl a odešel do Paddan–aramu.

⁸Ezau také viděl, že dcery kenaanské ⌈se jeho otci Izákovi nelíbí.⌉

⁹Ezau tedy šel k Izmaelovi a přibral si ke svým ženám za manželku Machalatu, dceru Abrahamova syna Izmaela, sestru Nebajótovu.

¹⁰Jákob odešel z Beer–šeby a šel do Cháranu.

¹¹Dorazil na jedno místo a přenocoval tam, protože slunce zapadlo. Vzal na tom místě nějaký kámen, dal si ho pod hlavu a na tom místě ulehl.

¹²A měl sen: Hle, na zemi stál žebřík, jehož vrchol dosahoval do nebes. A hle, po něm vystupovali a sestupovali Boží andělé.

¹³Vtom nad ním stál Hospodin a řekl: Já jsem Hospodin, Bůh tvého otce Abrahama a Bůh Izákův. Zemi, na níž ležíš, dám tobě a tvému potomstvu.

¹⁴Tvého potomstva bude jako prachu země. Rozhojníš se na západ i na východ, na sever i na jih. V tobě a v tvém semeni budou požehnány všechny čeledi země.

¹⁵A hle, já jsem s tebou. Budu tě chránit, kamkoli půjdeš, a přivedu tě zpět do této země, protože tě neopustím, dokud nevykonám to, co jsem ti řekl.

¹⁶Když se Jákob probral ze spánku, řekl: Jistě je na tomto místě Hospodin a já jsem to nevěděl.

¹⁷Bál se a řekl: ⌈Jak hrozné je⌉ toto místo! Cožpak to není dům Boží? Není to nebeská brána?

¹⁸Jákob vstal časně ráno, vzal kámen, který si dal pod hlavu, a postavil ho jako posvátný sloup. Na jeho vrchol vylil olej.

¹⁹A pojmenoval to místo Bét–el. Původně se však to město jmenovalo Lúz.

²⁰Potom Jákob učinil slib: Jestliže bude Bůh se mnou, bude mě chránit na této cestě, kterou se ubírám, a dá mi chléb k jídlu a oděv k oblékání,

²¹takže se vrátím v pokoji do domu svého otce, bude Hospodin mým Bohem

²²a ten kámen, který jsem postavil jako posvátný sloup, bude domem Božím. A ze všeho, co mi dáš, ti jistě dám desátek.