Genesis 24

¹Abraham pak již byl starý a sešlého věku; a Hospodin požehnal mu ve všech věcech.

²Tedy řekl Abraham služebníku svému staršímu v domě svém, kterýž spravoval všecky věci jeho: Vlož nyní ruku svou pod bedro mé,

³Abych tě zavázal přísahou skrze Hospodina, Boha nebe a Boha země, abys nebral manželky synu mému ze dcer Kananejských, mezi nimiž já bydlím.

⁴Ale půjdeš do země mé a příbuznosti mé; a odtud vezmeš manželku synu mému Izákovi.

⁵I řekl jemu služebník ten: Kdyby pak nechtěla žena ta se mnou jíti do země této, mám-li zase uvésti syna tvého do země, z níž jsi vyšel?

⁶Kterýžto odpověděl: Hleď, abys zase neuvodil syna mého tam.

⁷Hospodin Bůh nebe, kterýž vzal mne z domu otce mého a z vlasti mé, a mluvil mi, a kterýž mi přisáhl, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, onť pošle anděla svého před tebou, a vezmeš manželku synu mému odtud.

⁸Jestliže by pak žena ta nechtěla jíti s tebou, svoboden budeš od této přísahy mé; toliko syna mého neuvoď tam zase.

⁹Tedy vložil služebník ten ruku svou pod bedro Abrahama, pána svého, a přisáhl jemu na tu řeč.

¹⁰A vzal služebník ten deset velbloudů z velbloudů pána svého, aby se bral; (nebo měl všecken statek pána svého v rukou svých.) I vstav, bral se k Aram Naharaim do města Náchor.

¹¹A zastavil se s velbloudy před městem, u studnice vody k večerou, času toho, když vycházejí vážiti vody.

¹²A řekl: Hospodine, Bože pána mého Abrahama, dejž, prosím, ať se potká se mnou dnes to, čehož hledám; a učiň milosrdenství se pánem mým Abrahamem.

¹³Aj, já stojím u studnice vody, a dcery mužů města tohoto vycházejí, aby vážily vodu.

¹⁴Děvečka tedy, kteréž bych řekl: Nachyl medle věderce svého, ať se napiji, a ona by řekla: Pí, také i velbloudy tvé napojím, ta aby byla, kterouž jsi způsobil služebníku svému Izákovi; a po tomť poznám, že jsi milosrdenství učinil se pánem mým.

¹⁵I stalo se prvé, než on přestal mluviti, aj, Rebeka, kteráž se narodila Bathuelovi, synu Melchy, manželky Náchora bratra Abrahamova, vycházela, a věderce její bylo na rameni jejím.

¹⁶A byla děvečka na pohledění velmi krásná, panna, a muž nepoznal jí; kterážto sešla k studnici té, a naplnivši věderce své, šla vzhůru.

¹⁷Tedy běžel služebník ten proti ní, a řekl: Dej mi píti, prosím, maličko vody z věderce svého.

¹⁸I řekla: Napí se, pane můj. A rychle složila věderce své na ruku svou a dala mu píti.

¹⁹A davši mu píti, řekla: Také velbloudům tvým navážím, dokudž se nenapijí.

²⁰Tedy rychle vylila z věderce svého do koryta, a běžela ještě k studnici, aby vážila vodu; a vážila všechněm velbloudům jeho.

²¹Muž pak ten s užasnutím divil se jí mlče, rozjímaje, aby zvěděl, zdařil-li Hospodin cestu jeho, čili nic.

²²I stalo se, když přestali píti velbloudové, vyňav muž náušnici zlatou, ztíží půl lotu, a dvě náramnice, dal na ruce její, kteréž vážily deset lotů zlata.

²³A řekl: Čí jsi dcera? Pověz mi, prosím, jest-li v domě otce tvého nám místo, kdež bychom přes noc zůstali?

²⁴Jemužto odpověděla: Dcera jsem Bathuele, syna Melchy, kteréhož porodila Náchorovi.

²⁵Řekla ještě k němu: Slámy také a potravy hojně u nás jest, ano i místo, kdež byste přes noc zůstali.

²⁶Tedy skloniv hlavu, poklonu učinil Hospodinu.

²⁷A řekl: Požehnaný Hospodin, Bůh pána mého Abrahama, kterýž neodjal milosrdenství svého a pravdy své od pána mého, mne také na cestě vedl Hospodin k domu bratří pána mého.

²⁸I běžela děvečka, a oznámila v domě matky své tak, jakž se stalo.

²⁹A měla Rebeka bratra, jménem Lábana; ten běžel k muži tomu ven k studnici.

³⁰Nebo uzřev náušnici a náramnice na rukou sestry své, a slyšev slova Rebeky sestry své, ana praví: Tak mluvil ke mně člověk ten, přišel k muži, a on stál při velbloudích u studnice.

³¹Jemuž řekl: Vejdi, požehnaný Hospodinův. Proč bys stál vně, kdyžť jsem připravil dům a místo velbloudům?

³²Tedy všel muž ten do domu, a odsedlal velbloudy, a dal Lában slámy a potravy velbloudům, i vody k umytí noh jeho a noh mužů těch, kteří s ním byli.

³³A položil předeň chléb, aby jedl. Ale on řekl: Nebudu jísti, dokudž nevypravím řečí svých. I řekl Lában: Mluv.

³⁴Tedy řekl: Služebník Abrahamův jsem já.

³⁵A Hospodin požehnal pánu mému velice, tak že veliký učiněn jest; nebo dal mu ovce a voly, stříbro a zlato, služebníky a děvky, velbloudy a osly.

³⁶A porodila Sára, manželka pána mého, pánu mému v starosti své syna, jemuž dal, cožkoli má.

³⁷I zavázal mne přísahou pán můj, řka: Nevezmeš manželky synu mému ze dcer Kananejských, v jejichž zemi já bydlím.

³⁸Ale k domu otce mého půjdeš, a k rodině mé, a odtud vezmeš manželku synu mému.

³⁹A když jsem řekl pánu svému: Snad nepůjde žena ta se mnou?

⁴⁰Odpověděl mi: Hospodin, před jehož oblíčejem ustavičně jsem chodil, pošle anděla svého s tebou, a šťastnou způsobí cestu tvou, a vezmeš manželku synu mému z rodiny mé, a z domu otce mého.

⁴¹A budeš svoboden od přísahy mé, když bys přišel k rodině mé; a jestliže by nedali tobě, budeš prost od přísahy mé.

⁴²Protož dnes přišed k studnici, řekl jsem: Hospodine, Bože pána mého Abrahama, jestliže ty nyní šťastně spravuješ cestu mou, po níž já jdu,

⁴³Aj, já stojím u studnice vody; protož, nechžť panna, kteráž vyjde vážiti vody, když bych jí řekl: Dej mi píti nyní maličko vody z věderce svého,

⁴⁴A ona by mi odpověděla: I ty pí, i velbloudům tvým také navážím, ta ať jest manželka, kterouž způsobil Hospodin synu pána mého.

⁴⁵Prvé pak než jsem já přestal mluviti v srdci svém, aj, Rebeka vycházela mající věderce své na rameni svém, a sšedši k studnici, vážila. I řekl jsem jí: Prosím, dej mi píti.

⁴⁶Ona pak rychle složila věderce své s sebe, a řekla: Pí, také i velbloudy tvé napojím. Tedy pil jsem, a napojila také velbloudy.

⁴⁷I ptal jsem se jí, a řekl jsem: Čí jsi dcera? Ona odpověděla: Dcera Bathuele, syna Náchorova, jehož mu porodila Melcha. Tedy dal jsem náušnici na tvář její, a náramnice na ruce její.

⁴⁸A skloniv hlavu, poklonu jsem učinil Hospodinu, a dobrořečil jsem Hospodina, Boha pána mého Abrahama, kterýž vedl mne po cestě přímé, abych dceru bratra pána svého vzal synu jeho.

⁴⁹Protož nyní, činíte-li milosrdenství, a pravdu se pánem mým, oznamte mi; pakli nic, také mi oznamte, a obrátím se na pravo neb na levo.

⁵⁰Tedy odpověděli Lában a Bathuel, řkouce: Od Hospodina vyšla jest věc tato; nemůžemeť odepříti v ničemž.

⁵¹Aj, Rebeka před tebou, vezmiž ji a jeď; a nechť jest manželkou synu pána tvého, jakož mluvil Hospodin.

⁵²I stalo se, že jakž uslyšel služebník Abrahamův slova jejich, poklonil se Hospodinu až k zemi.

⁵³A vyňav služebník ten nádoby stříbrné a nádoby zlaté a oděv, dal Rebece; drahé také dary dal bratru jejímu a matce její.

⁵⁴Tedy jedli a pili, on i muži, kteříž byli s ním, a zůstali tu přes noc. Ráno pak když vstali, řekl: Propusťte mne ku pánu mému.

⁵⁵I odpověděl bratr její a matka: Nechať pozůstane děvečka s námi za některý den, aspoň za deset; potom půjdeš.

⁵⁶On pak řekl jim: Nezdržujte mne, poněvadž Hospodin šťastnou způsobil cestu mou; propusťtež mne, ať jdu ku pánu svému.

⁵⁷I řekli: Zavolejme děvečky a zeptejme se, co dí k tomu.

⁵⁸Tedy zavolali Rebeky, a řekli jí: Chceš-li jíti s mužem tímto? I řekla: Půjdu.

⁵⁹A propouštějíce Rebeku sestru svou a chovačku její, služebníka také Abrahamova s muži jeho,

⁶⁰Požehnali Rebeky a mluvili jí: Sestro naše, ty buď v tisíce tisíců, a símě tvé dědičně obdrž brány nepřátel svých.

⁶¹Tedy vstala Rebeka a děvečky její, a vsedše na velbloudy, jely za mužem tím. A tak vzal služebník ten Rebeku, a odjel.

⁶²Izák pak šel, navracuje se od studnice Živého vidoucího mne; nebo bydlil v zemi polední.

⁶³A vyšel Izák k přemyšlování na pole, když se chýlilo k večerou; a pozdvih očí svých, uzřel, an velbloudové jdou.

⁶⁴Pozdvihla také Rebeka očí svých, a uzřevši Izáka, ssedla s velblouda.

⁶⁵(Nebo řekla byla služebníku: Kdo jest ten muž, kterýž jde po poli proti nám? Odpověděl služebník: To jest pán můj.) I vzala rouchu, a přistřela se.

⁶⁶Tedy vypravoval služebník Izákovi vše, což působil.

⁶⁷I uvedl ji Izák do stanu Sáry matky své, a vzal Rebeku, a měl ji za manželku, a miloval ji. I potěšil se Izák po smrti matky své.

Genesis 24

¹Abraham byl již starý, pokročilého věku a Hospodin mu ve všem požehnal.

²I řekl Abraham svému otroku, nejstaršímu svého domu, který vládl vším, co mu patřilo: Vlož teď ruku pod má bedra.

³Zapřísahám tě při Hospodinu, Bohu nebes i Bohu země, že nevybereš ženu pro mého syna z dcer Kenaanců, uprostřed nichž bydlím,

⁴ale půjdeš do mé rodné země a k mému příbuzenstvu a vybereš ženu pro mého syna Izáka.

⁵Ten otrok mu řekl: Možná mne ta žena nebude chtít do této země následovat. Určitě mám přivést zpět tvého syna do země, odkud jsi vyšel?

⁶Abraham mu řekl: Měj se na pozoru, abys tam mého syna nepřivedl nazpět!

⁷⌈Hospodin, Bůh nebes,⌉ který mne vzal z domu mého otce a z ⌈mé rodné země⌉ a který ke mně promluvil a přísahal mi: Tvému potomstvu dám tuto zemi, on před tebou pošle svého anděla, a tak odtamtud vezmeš ženu pro mého syna.

⁸A kdyby tě ta žena nechtěla následovat, budeš této mé přísahy zproštěn. Jenom tam mého syna nevoď zpátky.

⁹Ten otrok tedy vložil ruku pod bedra svého pána Abrahama a tu věc mu odpřisáhl.

¹⁰Pak ten otrok vzal z velbloudů svého pána deset kusů a odešel, s sebou měl všelijaké ⌈vzácné dary⌉ svého pána. Vydal se do ⌈Aramského Dvojříčí,⌉ do města Náchorova.

¹¹Navečer, v době, kdy ženy vycházely čerpat vodu, nechal odpočinout velbloudy venku za městem u studny s vodou

¹²a řekl: Hospodine, Bože mého pána Abrahama, způsob to dnes prosím při mně a prokaž milosrdenství mému pánu Abrahamovi:

¹³Stojím zde u pramene vody a dcery mužů toho města vycházejí čerpat vodu.

¹⁴Ať dívka, jíž řeknu: Nakloň prosím džbán, abych se napil, a ona odpoví: Napij se a také tvé velbloudy napojím, ⌈je ta, kterou⌉ jsi určil pro svého otroka Izáka. Podle toho poznám, že jsi mému pánu prokázal milosrdenství.

¹⁵Ještě nedomluvil, když tu vycházela Rebeka, která se narodila Betúelovi, synu Milky, ženy Abrahamova bratra Náchora, a na rameni měla džbán.

¹⁶Ta dívka byla velmi hezkého vzhledu, panna, muž ji dosud nepoznal. Sestoupila k prameni, naplnila džbán a vystoupila.

¹⁷Otrok jí vyběhl naproti a řekl: Dej mi prosím napít ⌈trochu vody⌉ ze džbánu.

¹⁸Odpověděla: Napij se, můj pane. A rychle sundala džbán na ruku a dala mu napít.

¹⁹Když se napil, řekla: Načerpám i tvým velbloudům, dokud se nenapijí.

²⁰A rychle vylila džbán do žlabu a běhala stále znovu ke studni čerpat, dokud nenačerpala pro všechny jeho velbloudy.

²¹Muž na ni mlčky pozorně hleděl, aby poznal, zda Hospodin dopřeje jeho cestě úspěch, či nikoli.

²²Když přestali velbloudi pít, vzal muž zlatý nosní kroužek o váze ⌈půl šekelu⌉ a pro její ruce dva náramky o váze deseti šekelů zlata

²³a zeptal se: Čí jsi dcera? Pověz mi prosím, je–li v domě tvého otce pro nás místo k přenocování.

²⁴Odpověděla mu: Jsem dcera Betúela, syna Milky, kterého porodila Náchorovi.

²⁵A pokračovala: Slámy i krmiva je u nás mnoho a také místo k přenocování.

²⁶Muž poklekl, klaněl se Hospodinu

²⁷a řekl: Požehnán buď Hospodin, Bůh mého pána Abrahama, který od mého pána ⌈neodňal své milosrdenství⌉ a věrnost. Vždyť mě Hospodin na cestě vedl přímo do domu bratrů mého pána.

²⁸A dívka běžela a oznámila tyto věci v domě své matky.

²⁹Rebeka měla bratra jménem Lában. Lában běžel ven k prameni za tím mužem.

³⁰Když totiž viděl nosní kroužek a náramky na rukou své sestry a slyšel slova své sestry Rebeky: Toto mi ten muž říkal …, tedy šel za tím mužem. A hle, on stál při velbloudech u pramene.

³¹Řekl mu: Pojď, požehnaný Hospodinův! Proč bys stál venku? Připravil jsem dům i místo pro velbloudy.

³²Muž vešel do domu a odstrojil velbloudy. Pak dal Lában velbloudům slámu a krmivo a dal také vodu k umytí nohou jeho i nohou mužů, kteří byli s ním.

³³Když před něj prostřeli, aby pojedl, řekl: Nebudu jíst, dokud nepromluvím o svých záležitostech. Řekl: Mluv.

³⁴Řekl tedy: Jsem Abrahamův otrok.

³⁵Hospodin mému pánu velmi požehnal, takže je bohatý. Dal mu brav a skot, stříbro a zlato, otroky a otrokyně, velbloudy a osly.

³⁶Žena mého pána Sára porodila mému pánu ve svém stáří syna. Jemu dal všechno, co má.

³⁷Můj pán mne zapřisáhl slovy: Nevybereš ženu pro mého syna z dcer Kenaanců, v jejichž zemi bydlím,

³⁸nýbrž půjdeš do domu mého otce, k mé rodině a tam vybereš ženu pro mého syna.

³⁹Řekl jsem svému pánu: Možná mne ta žena nebude následovat.

⁴⁰Odpověděl mi: Hospodin, před nímž chodím, pošle s tebou svého anděla a dopřeje tvé cestě úspěch. A ty vybereš pro mého syna ženu z mé rodiny a z domu mého otce.

⁴¹Jen tehdy budeš zproštěn mé přísahy, když přijdeš k mé rodině a jestliže ti ji nedají, budeš mé přísahy zproštěn.

⁴²Když jsem dnes přišel k tomu prameni, řekl jsem: Hospodine, Bože mého pána Abrahama, jestliže opravdu dopřáváš úspěch mé cestě, na které se nacházím,

⁴³hle, stojím tu u pramene vody. Ať dívka, která vyjde čerpat vodu a které řeknu: Dej mi prosím napít trochu vody ze džbánu,

⁴⁴a ona mi odpoví: Napij se ty a také pro tvé velbloudy načerpám, to ať je žena, kterou Hospodin určil pro syna mého pána.

⁴⁵Ještě jsem v srdci nedomluvil, když tu vycházela Rebeka a na rameni měla džbán. Sestoupila k prameni a nabrala vodu. Řekl jsem jí: Dej mi prosím napít.

⁴⁶Rychle sundala džbán a řekla: Napij se a také tvé velbloudy napojím. Napil jsem se a napojila i velbloudy.

⁴⁷Zeptal jsem se jí: Čí jsi dcera? Odpověděla: Dcera Betúela, syna Náchorova, kterého mu porodila Milka. Pak jsem jí dal kroužek na nos a náramky na ruce.

⁴⁸A poklekl jsem a klaněl jsem se Hospodinu. Dobrořečil jsem Hospodinu, Bohu mého pána Abrahama, že mě vedl po pravé cestě, abych přivedl dceru bratra mého pána pro jeho syna.

⁴⁹A nyní mi oznamte, chcete–li mému pánu prokázat milosrdenství a věrnost; jestli ne, oznamte mi to také, abych se obrátil napravo nebo nalevo.

⁵⁰Lában i Betúel odpověděli: Ta věc vyšla od Hospodina. Nemůžeme ti říct ⌈ani ano ani ne.⌉

⁵¹Hle, Rebeka je ⌈před tebou.⌉ Vezmi ji a jdi, ať se stane ženou syna tvého pána, tak jak řekl Hospodin.

⁵²Když Abrahamův otrok uslyšel jejich slova, poklonil se před Hospodinem až k zemi.

⁵³Pak otrok vyňal stříbrné a zlaté předměty a šaty a dal je Rebece, také dal ⌈vzácné dary⌉ jejímu bratrovi a její matce.

⁵⁴A jedli a pili on i muži, kteří byli s ním, a přenocovali. Když ráno vstali, řekl: Propusťte mne k mému pánu.

⁵⁵Její bratr a matka však odpověděli: Ať s námi děvče zůstane pár dnů, řekněme deset, a potom půjde.

⁵⁶Ale on jim řekl: Nezdržujte mě, když Hospodin dopřál mé cestě úspěch. Propusťte mě, abych mohl jít ke svému pánu.

⁵⁷Řekli: Zavoláme dívku a zeptáme se jí.

⁵⁸Zavolali tedy Rebeku a zeptali se jí: Půjdeš s tímto mužem? Odpověděla: Půjdu.

⁵⁹Propustili tedy svou sestru Rebeku a její chůvu, i Abrahamova otroka a jeho muže.

⁶⁰Požehnali Rebece a říkali jí: Naše sestro, ať z tebe vzejdou ⌈tisíce desetitisíců⌉ a tvé potomstvo ať obsadí bránu svých nepřátel.

⁶¹Pak Rebeka i její služky vstaly, nasedly na velbloudy a následovaly toho muže. Tak ⌈vybral Abrahamův otrok⌉ Rebeku a šel.

⁶²Izák přišel z Bér–lachaj–rói, bydlel totiž na území Negebu.

⁶³Když se schylovalo k večeru, Izák se šel procházet po poli. Pozvedl oči a tu spatřil přicházející velbloudy.

⁶⁴I Rebeka pozvedla oči a uviděla Izáka. Seskočila z velblouda

⁶⁵a zeptala se otroka: Kdo je tamten muž, který nám jde po poli vstříc? Otrok odpověděl: To je můj pán. Vzala tedy závoj a zahalila se.

⁶⁶Otrok pak vypravoval Izákovi všechny věci, které vykonal.

⁶⁷Izák uvedl Rebeku do stanu své matky Sáry a vzal si ji. Stala se jeho ženou a Izák si ji zamiloval. Tak po smrti své matky došel útěchy.