Genesis 17

¹Když pak Abram byl v devadesáti devíti letech, ukázal se mu Hospodin, a řekl jemu: Já jsem Bůh silný všemohoucí; chodiž ustavičně přede mnou a budiž dokonalým.

²A učiním smlouvu svou mezi sebou a tebou a rozmnožím tě náramně velmi.

³Padl pak Abram na tvář svou; i mluvil Bůh s ním, řka:

⁴Jáť jsem, aj, smlouva má s tebou, a budeš otcem národů mnohých.

⁵Aniž více slouti bude jméno tvé Abram, ale bude jméno tvé Abraham; nebo otcem mnohých národů učinil jsem tě.

⁶A učiním, abys se rozplodil náramně velmi, a rozšířím tě v národy; i králové z tebe vyjdou.

⁷Utvrdím také smlouvu svou mezi sebou a tebou, i mezi semenem tvým po tobě, po rodech jejich, za smlouvu věčnou, totiž abych byl Bohem tvým i semene tvého po tobě.

⁸Nadto dám tobě i semeni tvému po tobě zemi, v nížto obýváš pohostinu, všecku zemi Kananejskou k vládařství věčnému; a budu jejich Bohem.

⁹Řekl ještě Bůh Abrahamovi: Ty pak ostříhati budeš smlouvy mé, ty i símě tvé po tobě, po rodech svých.

¹⁰Tatoť jest smlouva má mezi mnou a mezi vámi, i mezi semenem tvým po tobě, kteréž ostříhati budete: Aby obřezán byl mezi vámi každý pohlaví mužského.

¹¹Obřežete pak tělo hanby své; a to bude znamením smlouvy mezi mnou a mezi vámi.

¹²Každý tedy pohlaví mužského osmého dne obřezán bude mezi vámi po rodech vašich, doma narozený i koupený za stříbro, z kterých by koli cizozemců byl, jenž není z semene tvého.

¹³Konečně ať jest obřezán narozený v domě tvém, i koupený za peníze tvé; a budeť smlouva má na těle vašem za smlouvu věčnou.

¹⁴Neobřezaný pak pacholík, kterýž by neobřezal těla neobřízky své, vyhlazena zajisté bude duše ta z lidu svého; nebo smlouvu mou zrušil.

¹⁵Řekl také Bůh Abrahamovi: Sarai manželce své nebudeš říkati Sarai, ale Sára bude jméno její.

¹⁶Nebo požehnám jí a dámť z ní syna; požehnámť jí, a bude v národy; králové národů z ní vyjdou.

¹⁷Tedy padl Abraham na tvář svou, a zasmáv se, řekl v srdci svém: Zdali stoletému narodí se syn? A zdali Sára v devadesáti letech porodí?

¹⁸I řekl Abraham Bohu: Ó byť jen Izmael živ byl před tebou!

¹⁹Jemužto řekl Bůh: Nýbrž Sára manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Izák; i utvrdím smlouvu svou s ním za smlouvu věčnou, i s semenem jeho po něm.

²⁰Také o Izmaele uslyšel jsem tě; a aj, požehnám jemu, a učiním to, aby se rozplodil, a rozmnožím ho náramně velmi; dvanáctero knížat zplodí, a rozšířím jej v národ veliký.

²¹Ale smlouvu svou utvrdím s Izákem, kteréhožť porodí Sára po roce, při tomto času.

²²A když dokonal Bůh řeč svou s ním, vstoupil od Abrahama.

²³Vzal tedy Abraham Izmaele syna svého, i všecky zrozené v domě svém, i všecky koupené za stříbro své, každého, kdož byl pohlaví mužského, z domácích svých, a obřezal tělo neobřízky jejich hned v ten den, jakž s ním Bůh mluvil.

²⁴A byl Abraham v devadesáti devíti letech, když obřezáno bylo tělo neobřízky jeho.

²⁵Izmael pak syn jeho byl v třinácti letech, když obřezáno bylo tělo neobřízky jeho.

²⁶Jednoho a téhož dne obřezáni jsou, Abraham a Izmael syn jeho.

²⁷I všickni domácí jeho, doma zrození i za stříbro od cizozemce koupení, obřezáni jsou s ním.

Genesis 17

¹Když bylo Abramovi devadesát devět let, ukázal se mu Hospodin a řekl mu: Já jsem Bůh Všemohoucí. ⌈Choď přede mnou⌉ a buď bezúhonný.

²Ustanovím svou smlouvu mezi sebou a tebou a převelice tě rozmnožím.

³Tu Abram ⌈padl na tvář⌉ a Bůh s ním dále mluvil:

⁴⌈Já jsem.⌉ Zde je moje smlouva s tebou. Staneš se otcem množství národů.

⁵Tvé jméno již nebude Abram, ale tvé jméno bude Abraham, protože jsem tě učinil otcem množství národů.

⁶Převelice tě rozplodím a učiním z tebe národy, i králové z tebe vyjdou.

⁷Ustanovím svou smlouvu mezi sebou a tebou a tvým potomstvem po tobě ⌈z generace na generaci⌉ za smlouvu věčnou, abych byl Bohem tvým i tvého potomstva po tobě.

⁸A tobě a tvému potomstvu po tobě dám zemi, ⌈kde jsi hostem,⌉ celou kenaanskou zemi, do věčného vlastnictví. A budu jejich Bohem.

⁹A Bůh řekl Abrahamovi: A ty zachovávej mou smlouvu, ty i tvé potomstvo po tobě ⌈z generace na generaci.⌉

¹⁰Toto je má smlouva mezi mnou a vámi a tvým potomstvem po tobě, kterou budete zachovávat: Každý mužského pohlaví mezi vámi musí být obřezán.

¹¹Obřežte si maso své předkožky a to bude znamením smlouvy mezi mnou a vámi.

¹²⌈Po všechny vaše generace⌉ bude ve věku osmi dnů mezi vámi obřezán každý mužského pohlaví, doma zrozený i koupený za stříbro od kteréhokoli cizince, který není z tvého potomstva.

¹³Musí být obřezán zrozený ve tvém domě stejně jako koupený za tvé stříbro a znamení mé smlouvy na vašem těle bude ⌈znamením věčné⌉ smlouvy.

¹⁴Neobřezaný mužského pohlaví, který nedá obřezat maso své předkožky, takový člověk bude ze svého lidu vyhlazen. Porušil mou smlouvu.

¹⁵Potom Bůh řekl Abrahamovi: Ohledně tvé ženy Sáraje, nebudeš ⌈ji již nazývat⌉ Sáraj, ale její jméno bude Sára.

¹⁶Požehnám ji a také z ní ti dám syna. Požehnám ji a ⌈budou z ní národy,⌉ budou z ní králové národů.

¹⁷Abraham padl na tvář a smál se. Řekl si v srdci: Cožpak se stoletému může něco narodit? A Sára bude snad v devadesáti letech rodit?

¹⁸A řekl Bohu: Kéž by Izmael byl živ ⌈před tebou!⌉

¹⁹Ale Bůh odpověděl: Kdepak, tvá žena Sára ti porodí syna a dáš mu jméno Izák. S ním ustanovím svou smlouvu jako smlouvu věčnou pro jeho potomstvo po něm.

²⁰A ohledně Izmaela jsem tě vyslyšel. Hle, požehnám ho, rozplodím ho a převelice ho rozmnožím. Zplodí dvanáct knížat a učiním z něj veliký národ.

²¹Ale svou smlouvu ustanovím s Izákem, kterého ti porodí Sára v příštím roce o tomto čase.

²²Tu Bůh dokončil rozhovor s Abrahamem a vystoupil od něho.

²³Pak Abraham vzal svého syna Izmaela i všechny zrozené ve svém domě i všechny koupené za stříbro, všechny členy Abrahamova domu mužského pohlaví, a obřezal maso jejich předkožky ještě tentýž den tak, jak mu Bůh řekl.

²⁴Abraham byl ve věku devadesáti devíti let, když bylo obřezáno maso jeho předkožky.

²⁵Jeho syn Izmael byl ve věku třinácti let, když bylo obřezáno maso jeho předkožky.

²⁶Právě tentýž den byl obřezán Abraham i jeho syn Izmael

²⁷i všichni muži z jeho domu, doma zrození i koupení za stříbro od cizince, byli obřezáni s ním.