Filipským 3

¹Dále pak, bratří moji, radujte se v Pánu. Jednostejných vám věcí psáti mně se jistě nestýště, vám pak to bezpečné jest.

²Vizte psy, vizte zlé dělníky, vizte roztržku.

³Neboť myť jsme obřízka, kteříž duchem sloužíme Bohu, a chlubíme se v Kristu Ježíši, a nedoufáme v těle,

⁴Ačkoli i já mohl bych doufati v těle. Zdá-liť se komu jinému, že by mohl doufati v těle, já více,

⁵Obřezán jsa osmého dne, jsa z rodu Izraelského, pokolení Beniaminova, Žid z Židů, podlé zákona farizeus,

⁶A z strany horlivosti protivník církve, z strany pak spravedlnosti zákonní jsa bez úhony.

⁷Ale to, což mi bylo ziskem, položil jsem sobě pro Krista za škodu.

⁸Nýbrž i všecky věci pokládám škodou býti pro vyvýšenost známosti Krista Ježíše Pána svého, pro nějž jsem to všecko ztratil, a mám to jako za lejna, abych Krista získal,

⁹A v něm nalezen byl nemající své spravedlnosti, kteráž jest z zákona, ale tu, kteráž jest z víry Kristovy, tu spravedlnost, kteráž jest z Boha, a u víře záleží,

¹⁰Abych poznal jej, a moc vzkříšení jeho, i společnost utrpení jeho, připodobňuje se k smrti jeho,

¹¹Zda bych tak přišel k vzkříšení z mrtvých.

¹²Ne že bych již dosáhl, aneb již dokonalým byl, ale snažně běžím, zda bych i uchvátiti mohl, načež uchvácen jsem od Krista Ježíše.

¹³Bratří, jáť nemám za to, že bych již dosáhl.

¹⁴Ale to jedno činím, na ty věci, kteréž jsou za mnou, zapomínaje, k těm pak, kteréž jsou přede mnou, úsilně chvátaje, k cíli běžím, k odplatě svrchovaného povolání Božího v Kristu Ježíši.

¹⁵Protož kteřížkoli jsme dokonalí, to smýšlejme. A pakli v čem jinak smyslíte, i toť vám Bůh zjeví.

¹⁶Ale k čemuž jsme již přišli, v tom při jednostejném zůstávejme pravidle, a jednostejně smyslme.

¹⁷Spolunásledovníci moji buďte, bratří, a šetřte těch, kteříž tak chodí, jakož máte příklad na nás.

¹⁸Neboť mnozí chodí, o nichž jsem častokrát pravil vám, a nyní s pláčem pravím, že jsou nepřátelé kříže Kristova,

¹⁹Jichžto konec jest zahynutí, jejichž Bůh jest břicho, a sláva v mrzkostech jejich, kteříž o zemské věci stojí.

²⁰Ale naše obcování jest v nebesích, odkudž i spasitele očekáváme Pána Jezukrista,

²¹Kterýž promění tělo naše ponížené, aby bylo podobné k tělu slávy jeho, podlé mocnosti té, kterouž mocen jest i všecky věci podmaniti sobě.

Filipským 3

¹Konečně, moji bratři, radujte se v Pánu. Psát vám opět tytéž věci mně není zatěžko a pro vás to bude ujištěním.

²Dejte si pozor na ty psy, dejte si pozor na ty špatné dělníky, dejte si pozor na tu rozřízku.

³Neboť pravá obřízka jsme my, kteří sloužíme ⌈v Duchu Božím⌉, chlubíme se Kristem Ježíšem a nespoléháme ⌈na sebe⌉,

⁴ačkoli já bych mohl spoléhat i ⌈na sebe⌉. Zdá–li se někomu jinému, že může spoléhat ⌈na sebe⌉, já tím víc:

⁵obřezán osmého dne, z rodu izraelského, z kmene Benjamínova, Hebrej z Hebrejů, jde–li o Zákon -- farizeus,

⁶jde–li o horlivost -- pronásledovatel církve, jde–li o spravedlnost, která je v Zákoně, byl jsem bez úhony.

⁷[Ale] cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista uznal za ztrátu.

⁸A opravdu také pokládám všechno za ztrátu pro nesmírnou vzácnost poznání Krista Ježíše, svého Pána. Pro něho jsem se všeho zřekl a pokládám to za odpad, abych získal Krista

⁹a byl nalezen v něm, nemaje svou spravedlnost, která je ze Zákona, ale tu, která je z ⌈víry v Krista⌉, tu spravedlnost, která je z Boha na základě víry,

¹⁰a abych poznal jej a moc jeho vzkříšení i účast na jeho utrpeních. Připodobňuji se jeho smrti,

¹¹zda bych nějak nedospěl ke vzkříšení z mrtvých.

¹²Ne že bych již toho dosáhl, anebo byl už dokonalý; usilovně však běžím, abych se opravdu ⌈zmocnil toho, k čemu se i mne⌉ zmocnil Kristus Ježíš.

¹³Bratři, já si nemyslím, že jsem se již toho zmocnil; jedno však činím: zapomínaje na to, co je ⌈za mnou⌉, a natahuje se po tom, co je ⌈přede mnou⌉,

¹⁴běžím k cíli pro cenu Božího povolání vzhůru v Kristu Ježíši.

¹⁵Všichni tedy, kteří jsme dokonalí, takto smýšlejme.A smýšlíte–li v něčem jinak, i to vám Bůh zjeví.

¹⁶Jen ⌈se držme toho⌉, k čemu jsme již dospěli.

¹⁷Bratři, všichni spolu ⌈mě napodobujte⌉. Hleďte na ty, kdo ⌈žijí podle našeho příkladu⌉.

¹⁸Neboť mnozí, o nichž jsem vám často říkal, a nyní to pravím s pláčem, žijí jako nepřátelé Kristova kříže;

¹⁹jejich koncem je zahynutí, jejich bohem je břicho a jejich sláva je v jejich hanebnosti; ti myslí na to, co je pozemské.

²⁰Vždyť naše občanství je v nebesích, odkud také dychtivě očekáváme Zachránce, Pána Ježíše Krista,

²¹který přetvoří tělo naší poníženosti ve stejnou podobu těla jeho slávy působením, kterým je mocen si také všecko podmanit.