Ester 4 Porovnání: Kralická vs ČSP

Ester 4

¹Mardocheus pak zvěděv všecko to, což se bylo stalo, roztrhl roucho své, a vzal na sebe žíni a popel, a jda po městě, křičel křikem velikým a žalostným.

²A přišel až před bránu královskou; nebo žádný neměl vcházeti do brány královské v oděvu žíněném.

³V každé také krajině i místě, kamžkoli slovo královské a výpověd jeho došla, kvílení veliké bylo od Židů, a půst, pláč i úpění, a žíni s popelem podestřeli sobě mnozí.

⁴Pročež přišedše děvečky Estery a komorníci její, oznámili jí to. I zarmoutila se královna velmi, a poslala šaty, aby oblékli Mardochea, a aby vzali žíni jeho od něho. Ale on jich nepřijal.

⁵Tedy zavolavši Ester Hatacha, jednoho z komorníků královských, kteréhož jí byl dal za služebníka, poručila mu o Mardocheovi, aby přezvěděl, co a proč by to bylo.

⁶Takž vyšel Hatach k Mardocheovi na ulici města, kteráž jest před branou královskou.

⁷I oznámil jemu Mardocheus všecko, co se mu přihodilo, i o té summě peněz, kterouž připověděl Aman dáti do komory královské proti Židům, k vyhlazení jich.

⁸K tomu i přípis psané výpovědi, kteráž vyhlášena byla v Susan, aby zhubeni byli, dal jemu, aby ukázal Ester a oznámil jí, a aby jí rozkázal jíti k králi, a milosti hledati u něho, a prositi před tváří jeho za lid svůj.

⁹Tedy přišel Hatach, a oznámil Ester slova Mardocheova.

¹⁰I řekla Ester Hatachovi, a poručila mu oznámiti Mardocheovi:

¹¹Všickni služebníci královští i lid krajin královských vědí, že kterýž by koli muž neb žena všel před krále do síně vnitřní, nejsa povolán, jedno právo o něm jest, aby hrdlo propadl, kromě toho, k komuž by král vztáhl berlu zlatou, že živ zůstane. Já pak nebyla jsem povolána, abych vešla k králi již třidceti dnů.

¹²Ale když oznámili Mardocheovi slova Estery,

¹³Řekl Mardocheus, aby zase oznámeno bylo Esteře: Nemysl sobě, abys zachována býti mohla v domě královském ze všech Židů.

¹⁴Nebo jestliže se umlčíš v tento čas, oddechnutí a vysvobození Židům přijde odjinud, ty pak a dům otce tvého zahynete. A kdo ví, ne pro tento-lis čas přišla k tomu království?

¹⁵I řekla Ester, aby zase oznámili Mardocheovi:

¹⁶Jdi a shromažď všecky Židy, což jest jich v Susan, a posťte se za mne, a nejezte ani píte za tři dni, v noci ani ve dne. Já podobně, i panny mé postiti se budou, a teprv vejdu k králi, což však neobyčejné jest, a jestližeť zahynu, nechť zahynu.

¹⁷Tedy šel Mardocheus, a učinil všecko tak, jakž mu poručila Ester.

Ester 4

¹Mordokaj se dozvěděl o všem, co se stalo. I roztrhl Mordokaj své roucho a vzal na sebe pytlovinu a popel. Vyšel doprostřed města a dal se do hrozného a hořkého křiku.

²Přišel až před královskou bránu. Do královské brány se totiž nesmělo vejít v oděvu z pytloviny.

³Ve všech provinciích, na místech, kam dorazilo královo poselství a jeho nařízení, nastal pro Judejce velký smutek, půst, pláč a kvílení. Žíněné roucho a popel byly rozprostřeny na mnohé.

⁴Když přišli Esteřiny dívky a její eunuchové, oznámili jí to a královna se velmi rozrušila. Poslala roucho, aby Mordokaje oblékli a aby z něj sňali jeho pytlovinu, ale nepřijal je.

⁵Tu Ester zavolala na Hatáka z královských eunuchů, kterého král ustanovil k její obsluze, a přikázala mu ohledně Mordokaje, aby zjistil, proč a kvůli čemu se to děje.

⁶Haták vyšel k Mordokajovi na náměstí, které je před královskou branou.

⁷A Mordokaj mu oznámil všechno, co ho postihlo, i přesný údaj o stříbře, o kterém Haman řekl, že je odváží do královských pokladů za Judejce, aby byli vyhubeni.

⁸Dal mu i opis zápisu toho nařízení o jejich vyhlazení, které bylo vydáno v Šúšanu, aby ho Esteře ukázal, oznámil jí to a přikázal jí, aby vešla ke králi prosit u něj o milost a přimlouvat se před jeho tváří za svůj národ.

⁹Haták přišel a oznámil Esteře Mordokajova slova.

¹⁰Ester však promluvila k Hatákovi a přikázala mu, aby Mordokajovi vyřídil:

¹¹Všichni královi otroci i lid královských provincií vědí, že o jakémkoliv muži nebo ženě, kteří přijdou ke králi do vnitřního nádvoří, aniž budou zavoláni, platí jediné nařízení -- aby je usmrtili. Jen když k nim král vztáhne zlaté žezlo, zůstanou naživu. Já jsem už třicet dnů nebyla zavolána, abych přišla ke králi.

¹²Esteřina slova oznámili Mordokajovi.

¹³Nato Mordokaj řekl, aby Esteře odpověděli: Nepředstavuj si, že v královském domě unikneš, jediná ze všech Judejců.

¹⁴Vždyť jestliže budeš v této době zarytě mlčet, úleva a osvobození povstane Judejcům z jiné strany, ale ty a dům tvého otce zahynete. Kdo ví, zda jsi nedosáhla královského stavu pro chvíli, jako je tato.

¹⁵Tu Ester řekla, aby Mordokajovi odpověděli:

¹⁶Jdi, shromáždi všechny Judejce nacházející se v Šúšanu a postěte se ⌈za mne.⌉ Nebudete jíst ani pít tři dny, v noci ani ve dne. Také já a mé dívky se budeme takto postit. S tím půjdu ke králi, ⌈ačkoliv to neodpovídá⌉ nařízení, a ⌈jestliže zahynu, zahynu.⌉

¹⁷Mordokaj odešel a udělal všechno, co mu Ester přikázala.