Abakuk 3

¹Modlitba Abakuka proroka podlé Šigejonót:

²Ó Hospodine, uslyšev pohrůžku tvou, ulekl jsem se. Hospodine, dílo své u prostřed let při životu zachovej, u prostřed let známé učiň, v hněvě na milosrdenství se rozpomeň.

³Když se Bůh bral od poledne, a Svatý s hory Fáran, Sélah, slávu jeho přikryla nebesa, a země byla plná chvály jeho.

⁴Blesk byl jako světlo, rohy po bocích svých měl, a tu skryta byla síla jeho.

⁵Před tváří jeho šlo morní nakažení, a uhlí řeřavé šlo před nohama jeho.

⁶Zastavil se, a změřil zemi; pohleděl, a rozptýlil národy. Zrozrážíny jsou hory věčné, sklonili se pahrbkové věční, cesty jeho jsou věčné.

⁷Viděl jsem, že stanové Chusan jsou pouhá marnost, a třásli se kobercové země Madianské.

⁸Zdaliž se na řeky, ó Hospodine, zdaliž se na řeky rozpálil hněv tvůj? Zdali proti moři rozhněvání tvé, když jsi jel na koních svých a na vozích svých spasitelných?

⁹Patrně jest zjeveno lučiště tvé pro přísahy pokolením lidu tvého stalé, Sélah. Řeky země jsi rozdělil,

¹⁰Viděly tě hory, třásly se, povodeň vod ustoupila; vydala propast hlas svůj, hlubina rukou svých pozdvihla.

¹¹Slunce a měsíc v obydlí svém zastavil se, při světle střely tvé létaly, při blesku stkvoucí kopí tvé.

¹²V hněvě šlapal jsi zemi, v prchlivosti mlátil jsi pohany.

¹³Vyšel jsi k vysvobození lidu svého, k vysvobození s pomazaným svým; srazil jsi hlavu s domu bezbožníka až do hrdla, obnaživ základ. Sélah.

¹⁴Holemi jeho probodl jsi hlavu vsí jeho, když se bouřili jako vichřice k rozptýlení mému, plésali, jako by sežrati měli chudého v skrytě.

¹⁵Bral jsi se po moři na koních svých, skrze hromadu vod mnohých.

¹⁶Slyšel jsem, a zatřáslo se břicho mé, k hlasu tomu drkotali rtové moji, kosti mé práchnivěly, a všecken jsem se třásl, že se mám upokojiti v den ssoužení, když přitáhne na lid, aby jej válečně hubil.

¹⁷Byť pak fík nekvetl, a nebylo úrody na vinicích; byť i ovoce olivy pochybilo, a rolí nepřinesla užitky; a od ovčince odřezován byl brav, a nebylo žádného skotu v chlévích:

¹⁸Já však v Hospodinu veseliti se budu, plésati budu v Bohu spasení svého.

¹⁹Hospodin Panovník jest síla má, kterýž činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých cestu mi způsobuje. Přednímu zpěváku na můj neginot.

Abakuk 3

¹Modlitba proroka Abakuka na šigjonót.

²Hospodine, slyšel jsem zprávu o tobě; bojím se, Hospodine, o tvé dílo. Obnov jej v těchto letech, dej ho poznat v těchto letech; v nepokoji pamatuj na slitování.

³Bůh přichází z Témanu, Svatý z hory Páranu. Sela. Jeho nádhera přikryla nebesa, jeho chvála naplnila zemi.

⁴Jeho zář je jako svítání, ⌈paprsky šlehají z jeho ruky,⌉ tam ⌈se skrývá jeho síla.⌉

⁵Před ním jde mor, v jeho stopách táhne nákaza.

⁶Zůstane stát a zatřese zemí, pohlédne a ⌈národy se chvějí;⌉ odvěká pohoří se tříští, dávná návrší klesají, ⌈jde dávnou cestou.⌉

⁷⌈Vidím, že stany Kúšanců jsou vystaveny zkáze,⌉ stanové plachty v midjánské zemi se třesou.

⁸⌈Cožpak proti řekám, Hospodine,⌉ zdali proti řekám plane tvůj hněv, zdali proti moři tvé rozhořčení, že jedeš na svých koních, na svých vítězných vozech?

⁹Holý a připravený je tvůj luk. ⌈Vysíláš své šípy.⌉ Sela. Řekami rozděluješ zemi.

¹⁰Hory tě zahlédnou a svíjejí se, příval vody se valí, hlubina vydala svůj hlas, vysoko zvedá své ruce.

¹¹Slunce i měsíc ⌈vejdou do svého obydlí,⌉ odejdou v jasu tvých šípů, v záři tvého blýskavého kopí.

¹²S rozhořčením projdeš zemi, v hněvu pošlapeš národy.

¹³Vyjdeš k záchraně svého lidu, k záchraně svého pomazaného; srazíš hlavu z ničemova domu, obnažíš ho od ⌈paty až k šíji.⌉ Sela.

¹⁴Jeho vlastními šípy probodneš hlavu jeho knížat, kteří se ženou jako bouře, aby nás rozptýlili, jásají, jako by chtěli pohltit chudého v skrýši.

¹⁵Svými koňmi šlapeš po moři, množství bouřících vod.

¹⁶Zaslechl jsem to a mé nitro se chvělo, ⌈když jsem to uslyšel,⌉ mé rty se třásly, hniloba vešla do mých kostí. Třesu se, ⌈tam kde stojím,⌉ ⌈protože musím čekat do dne soužení, kdy přitáhne národ, jenž na nás vtrhne.⌉

¹⁷I kdyby fíkovník nerozkvetl a na révě nebyla úroda, selhal výnos olivy a pole nevydala potravu, z ohrady zmizel brav a ve stájích nebyl skot,

¹⁸já se budu radovat v Hospodinu, budu jásat v Bohu, který ⌈mě zachraňuje.⌉

¹⁹⌈Panovník Hospodin⌉ je ⌈má síla,⌉ činí mé nohy podobné laním, dává mi kráčet po návrších. Pro vedoucího chval na strunné nástroje.