2. Paralipomenon 35

¹Slavil také Joziáš v Jeruzalémě velikunoc Hospodinu, a zabili beránka velikonočního čtrnáctého dne měsíce prvního.

²A postaviv kněží v strážech jejich, utvrdil je v přisluhování domu Hospodinova.

³I řekl Levítům, kteříž připravovali za všecken lid Izraelský věci svaté Hospodinu: Vneste truhlu svatosti do domu, kterýž ustavěl Šalomoun syn Davidův, král Izraelský. Nebudeť vám břemenem na ramenou. A tak nyní služte Hospodinu Bohu svému a lidu jeho Izraelskému.

⁴A připravte se po čeledech otců svých, po třídách svých, tak jakž nařídil David král Izraelský, a podlé nařízení Šalomouna syna jeho.

⁵A stůjte v svatyni podlé rozdílu čeledí otcovských, bratří národu svého, a podlé rozdělení každé čeledi otcovské Levítů.

⁶A tak zabíte beránka, a posvěťte se, a připravte bratřím svým, chovajíce se vedlé slova Hospodinova vydaného skrze Mojžíše.

⁷Daroval pak Joziáš všemu množství z stáda beránků a kozelců, vše k obětem velikonočním, podlé toho všeho, jakž postačovalo, v počtu třidcet tisíců, a skotů tři tisíce, to vše z statku královského.

⁸Knížata jeho také k lidu, kněžím i Levítům štědře se ukázali: Helkiáš, Zachariáš a Jechiel, přední v domě Božím, dali kněžím k obětem velikonočním dva tisíce a šest set bravů a skotů tři sta.

⁹Konaniáš pak s Semaiášem a Natanaelem bratřími svými, též Chasabiáš, Jehiel, Jozabad, přední z Levítů, darovali jiným Levítům k obětem velikonočním pět tisíc bravů a skotů pět set.

¹⁰A když připraveno bylo všecko k službě, stáli kněží na místě svém, a Levítové v třídách svých, podlé rozkazu královského.

¹¹I zabijeli beránky velikonoční, kněží pak kropili krví, berouce z rukou jejich, a Levítové vytahovali z koží.

¹²Tedy oddělili zápal, aby dali lidu podlé rozdělení domů čeledí otcovských, tak aby obětováno bylo Hospodinu, jakž psáno jest v knize Mojžíšově. Tolikéž i s voly učinili.

¹³I pekli beránky velikonoční ohněm podlé obyčeje, ale jiné věci posvěcené vařili v hrncích, v kotlících a v pánvicích, a rozdávali rychle všemu lidu.

¹⁴Potom pak připravili sobě a kněžím. Nebo kněží, synové Aronovi, zápaly a tuky až do noci obětovali, protož Levítové připravili sobě i kněžím, synům Aronovým.

¹⁵Též i zpěváci, synové Azafovi, stáli na místě svém podlé rozkázaní Davidova Azafovi, Hémanovi i Jedutunovi, proroku královskému, vydaného. Vrátní také při jedné každé bráně neměli odcházeti od své povinnosti, pročež bratří jejich Levítové jiní strojili jim.

¹⁶A tak nastrojena byla všecka služba Hospodinova v ten den, v slavení hodu beránka a obětování oběti zápalné na oltáři Hospodinovu, podlé rozkázaní krále Joziáše.

¹⁷I slavili synové Izraelští, což se jich našlo, hod beránka v ten čas a slavnost přesnic za sedm dní.

¹⁸Nebyla pak slavena velikanoc té podobná v Izraeli ode dnů Samuele proroka, aniž který z králů Izraelských slavil hodu beránka podobného tomu, kterýž slavil Joziáš s kněžími a Levíty, i se vším lidem Judským a Izraelským, což se ho našlo, i s obyvateli Jeruzalémskými.

¹⁹Osmnáctého léta kralování Joziášova slaven byl ten hod beránka.

²⁰Potom po všem, když již spravil Joziáš dům Boží, přitáhl Nécho král Egyptský, aby bojoval proti Charkemis podlé Eufraten, Joziáš pak vytáhl proti němu.

²¹Kterýž ač poslal k němu posly, řka: Já nic nemám s tebou činiti, králi Judský. Ne proti tobě, slyš ty, dnes táhnu, ale proti domu, kterýž se mnou bojuje, kamž mi rozkázal Bůh, abych pospíšil. Nebojuj s Bohem, kterýž se mnou jest, ať tě neshladí:

²²Joziáš však neodvrátil tváři své od něho, ale aby bojoval s ním, změnil oděv svůj, aniž uposlechl slov Néchových, pošlých z úst Božích. A tak přitáhl, aby se s ním potýkal na poli Mageddo.

²³I postřelili střelci krále Joziáše. Tedy řekl král služebníkům svým: Odvezte mne, neboť jsem velmi nemocen.

²⁴Takž přenesli jej služebníci jeho z toho vozu, a vložili ho na druhý vůz, kterýž měl, a dovezli jej do Jeruzaléma. I umřel a pochován jest v hrobích otců svých. I plakal všecken Juda a Jeruzalém nad Joziášem.

²⁵Naříkal také i Jeremiáš nad Joziášem, a zpívávali všickni zpěváci a zpěvakyně v naříkáních svých o Joziášovi až do dnešního dne, kteráž uvedli v obyčej Izraeli. A ta jsou zapsána v pláči Jeremiášovu.

²⁶Jiné pak věci Joziášovy, i pobožnost jeho, jakž napsáno jest v zákoně Hospodinově,

²⁷I skutkové jeho první i poslední, to vše zapsáno jest v knize o králích Izraelských a Judských.

2. Paralipomenon 35

¹Jóšijáš slavil v Jeruzalémě Velikonoce Hospodinu. Čtrnáctého dne prvního měsíce zabíjeli velikonoční oběti.

²Ustanovil kněze do jejich služby a posilnil je pro službu Hospodinova domu.

³Řekl lévitům, kteří vyučovali celý Izrael a byli svatí Hospodinu: Dejte svatou truhlu do domu, který postavil izraelský král Šalomoun, syn Davidův. Nemusíte ji už nosit na ramenou. Nyní služte Hospodinu, svému Bohu, a jeho lidu Izraeli.

⁴Připravte se podle domu svých otců, podle svých oddílů, jak je v zápisu izraelského krále Davida a v zápisu jeho syna Šalomouna.

⁵Postavte se ve svatyni podle tříd domu otců svých bratrů, synů lidu, oddíl domu otců na lévity.

⁶Zabíjejte velikonoční oběti, posvěťte se a připravte to pro své bratry, aby se jednalo podle Hospodinova slova vydaného prostřednictvím Mojžíše.

⁷Jóšijáš daroval synům lidu brav, beránky a kůzlata, to vše na velikonoční oběti pro všechny, kdo tam byli, v počtu třicet tisíc kusů a tři tisíce kusů skotu. To bylo z králova majetku.

⁸Také jeho knížata darovala lidu, kněžím a lévitům dobrovolné oběti. Chilkijáš, Zekarjáš a Jechíel, představený Božího domu, dali kněžím na velikonoční oběti dva tisíce šest set kusů bravu a tři sta kusů skotu.

⁹Kónanjáš, Šemajáš a Netanel, jeho bratři, Chašabjáš, Jeíel a Józabad, předáci lévitů, darovali lévitům na velikonoční oběti pět tisíc kusů bravu a pět set kusů skotu.

¹⁰Služba byla připravena: Kněží se postavili na své místo a lévité do svých oddílů podle králova příkazu.

¹¹Zabíjeli velikonoční oběti, kněží ⌈kropili jejich krví⌉ a lévité stahovali kůži.

¹²Oddělovali části pro zápalné oběti, aby je dali skupinám synů lidu podle domu otců na obětování Hospodinu, jak je psáno v knize Mojžíšově. Totéž činili se skotem.

¹³Velikonoční oběť pekli na ohni podle nařízení, zatímco svaté věci vařili v hrncích, kotlících a mísách a rychle nosili všem synům lidu.

¹⁴Potom připravili také pro sebe a kněze, protože kněží, synové Áronovi, přinášeli zápalné oběti a tučné části až do noci, takže lévité připravili oběť pro sebe a kněze, syny Áronovy.

¹⁵Zpěváci, synové Asafovi, byli na svých stanovištích podle příkazu Davida, Asafa, Hémana a králova vidoucího Jedútúna; tak i vrátní byli v každé bráně. Nemuseli opustit svou službu, protože jejich bratři lévité pro ně oběť připravili.

¹⁶Onoho dne byla připravena všechna Hospodinova služba, aby slavili Velikonoce a přinášeli zápalné oběti na Hospodinově oltáři podle příkazu krále Jóšijáše.

¹⁷V té době slavili synové Izraele, kteří tam byli, Velikonoce a svátek nekvašených chlebů po sedm dní.

¹⁸Takové Velikonoce se v Izraeli neslavily ode dnů proroka Samuela. Žádný z izraelských králů neslavil takové Velikonoce, jaké slavil Jóšijáš, kněží, lévité a všichni Judejci a Izraelci, kteří tam byli, a obyvatelé Jeruzaléma.

¹⁹Tyto Velikonoce se slavily v osmnáctém roce Jóšijášova kralování.

²⁰Po tom všem, kdy Jóšijáš obnovil chrám, vytáhl egyptský král Néko, aby bojoval v Karkemíši u Eufratu. Jóšijáš vytáhl proti němu.

²¹Néko k němu poslal posly se slovy: ⌈Co je ti do mě,⌉ judský králi? ⌈Netáhnu dnes proti tobě, ale proti království, které válčí se mnou,⌉ a Bůh řekl, abych si pospíšil. ⌈Zanech protivení se Bohu,⌉ který je se mnou, ať tě nezničí.

²²Jóšijáš se od něj však neodvrátil, ale bojoval proti němu v přestrojení. Neuposlechl Nékova slova z Božích úst a vytáhl bojovat na pláň Megido.

²³Střelci krále Jóšijáše postřelili. Král řekl svým otrokům: Vezměte mě odsud, protože jsem velmi raněn.

²⁴Jeho otroci ho vzali z válečného vozu, naložili ho na jeho druhý vůz a dovezli ho do Jeruzaléma. Zemřel a byl pohřben v hrobech svých otců. Všichni Judejci a obyvatelé Jeruzaléma nad Jóšijášem truchlili.

²⁵Jeremjáš zazpíval nad Jóšijášem žalozpěvy a všichni zpěváci a zpěvačky je pronášejí ve svých žalozpěvech nad Jóšijášem až dodnes. Staly se v Izraeli zvykem a jsou zapsány v žalozpěvech.

²⁶Ostatní Jóšijášovy činy a jeho zbožné skutky, jak je psáno v Hospodinově zákoně,

²⁷jeho činy první i poslední, jsou zapsány v Knize izraelských a judských králů.