2. Paralipomenon 32

¹Po těch věcech a stálém nařízení jejich, přitáh Senacherib král Assyrský, vtrhl do Judstva, a položil se proti městům hrazeným, a uložil jich zdobývati sobě.

²Vida pak Ezechiáš, že přitáhl Senacherib, a že tvář jeho obrácena jest k boji proti Jeruzalému,

³Uradil se s knížaty a rytíři svými, aby zasypali vody studnic, kteréž byly vně za městem. I pomáhali jemu.

⁴Nebo shromáždilo se lidu množství, a zasypali všecky studnice i potok rozvodňující se u prostřed země, řkouce: Proč přijdouce králové Assyrští, mají najíti vody tak mnoho?

⁵A posiliv se, vystavěl všecku zed zbořenou, a zopravoval věže, a vně zed druhou. Upevnil i Mello města Davidova, k tomu také nadělal braně velmi mnoho i pavéz.

⁶Zřídil též hejtmany válečné nad lidem, a shromáždil je k sobě do ulice u brány městské, a mluvil jim přívětivě, řka:

⁷Posilňte se a zmužile sobě počínejte, nebojte se, ani strachujte tváři krále Assyrského, ani všeho množství, kteréž jest s ním; nebo větší jest s námi, než s ním.

⁸S nímť jest rámě člověka, s námi pak jest Hospodin Bůh náš, ku pomoci naší a k bojování za nás. I zpolehl lid na slova Ezechiáše krále Judského.

⁹Potom poslal Senacherib král Assyrský služebníky své do Jeruzaléma, (sám pak ležel u Lachis, a všecko království jeho bylo s ním), k Ezechiášovi králi Judskému, i ke všemu lidu Judskému, kterýž byl v Jeruzalémě, řka:

¹⁰Takto praví Senacherib král Assyrský: V čem vy doufáte, že zůstáváte v ohradě v Jeruzalémě?

¹¹Zdaliž Ezechiáš nenavodí vás, aby vás zmořil hladem a žízní, pravě: Hospodin Bůh náš vytrhne nás z ruky krále Assyrského?

¹²Zdaliž jest sám Ezechiáš nepobořil výsostí jeho a oltářů jeho, a přikázal Judovi a obyvatelům Jeruzalémským, řka: Před jedním oltářem klaněti se budete, a na něm kaditi.

¹³Nevíte-liž, co jsem učinil já i otcové moji všechněm národům zemí? Zdaliž jak mohli bohové národů a zemí vytrhnouti země své z ruky mé?

¹⁴Kdo byl mezi všemi bohy národů těch, kteréž jsou vyplénili otcové moji, kterýž by mohl vytrhnouti lid svůj z ruky mé? Aby pak mohl Bůh váš vytrhnouti vás z ruky mé?

¹⁵Protož tedy nechť vás nesvodí Ezechiáš, ani vás namlouvá, aniž mu věřte. Kdyžtě nemohl žádný bůh všech národů a království vytrhnouti lidu svého z ruky mé, jako i z ruky otců mých, nadtoť ovšem bohové vaši nevytrhnou vás z ruky mé.

¹⁶Přes to ještě mluvili služebníci jeho i proti Hospodinu Bohu, i proti Ezechiášovi služebníku jeho.

¹⁷Psal také listy, rouhaje se Hospodinu Bohu Izraelskému, a mluvě proti němu, řka: Jakož bohové národů zemských nevytrhli lidu svého z ruky mé, tak nevytrhne Bůh Ezechiášův lidu svého z ruky mé.

¹⁸Křičeli pak hlasem velikým Židovsky proti lidu Jeruzalémskému, kterýž byl na zdi, aby strach na ně pustili a předěsili je, aby tak vzali město.

¹⁹A tak mluvili o Bohu Jeruzalémském, jako o jiných bozích národů země, dílu rukou lidských.

²⁰Tedy modlil se Ezechiáš král, a Izaiáš prorok syn Amosův z příčiny té, a volali k nebi.

²¹I poslal Hospodin anděla, kterýž vyhladil každého udatného i vývodu i kníže v vojště krále Assyrského, tak že se s hanbou velikou navrátil do země své. A když všel do chrámu boha svého, ti, kteříž vyšli z života jeho, zamordovali ho tam mečem.

²²A tak vysvobodil Hospodin Ezechiáše a obyvatele Jeruzalémské z ruky Senacheriba krále Assyrského, a z ruky všech, a provázel je všudy vůkol.

²³Tedy mnozí přinášeli oběti Hospodinu do Jeruzaléma, ano i dary drahé Ezechiášovi králi Judskému, tak že potom vznešen jest u všech národů.

²⁴V těch dnech roznemohl se Ezechiáš až k smrti, i modlil se Hospodinu. Kterýž promluvil k němu, a ukázal mu zázrak.

²⁵Ale Ezechiáš nebyl vděčen dobrodiní sobě učiněného, nebo pozdvihlo se srdce jeho. Pročež povstala proti němu prchlivost, i proti Judovi a Jeruzalému.

²⁶Ale když se pokořil Ezechiáš pro to pozdvižení srdce svého i s obyvateli Jeruzalémskými, nepřišla na ně prchlivost Hospodinova za dnů Ezechiášových.

²⁷Měl pak Ezechiáš bohatství a slávu velmi velikou; nebo nashromáždil sobě pokladů stříbra a zlata i kamení drahého a vonných věcí, i pavéz i všelijakých klénotů.

²⁸A měl špižírny pro úrody obilí, mstu, oleje, i stáje pro všeliká hovada a chlévy pro dobytek.

²⁹Města také zdělal sobě, a měl bravů a skotů množství; nebo Bůh dal jemu zboží náramně veliké.

³⁰Tentýž Ezechiáš zasypal tok vody Gihonu hořejší, a přímo vedl jej dolů k západní straně města Davidova, a šťastně se vedlo Ezechiášovi ve všech skutcích jeho.

³¹Toliko při poselství knížat Babylonských poslaných k němu, aby se vyptali na zázrak, kterýž se byl stal v zemi, opustil ho Bůh, aby ho zkusil, aby známé bylo všecko, co bylo v srdci jeho.

³²Jiné pak věci Ezechiášovy i pobožnost jeho zapsány jsou v proroctví Izaiáše proroka syna Amosova, a v knize o králích Judských a Izraelských.

³³I usnul Ezechiáš s otci svými, a pochovali jej výše nad hroby potomků Davidových, a učinili jemu poctivost při smrti jeho všecken Juda i obyvatelé Jeruzalémští. A kraloval Manasses syn jeho místo něho.

2. Paralipomenon 32

¹Po těchto událostech a Chizkijášově věrnosti přitáhl asyrský král Sancheríb. Přitáhl do Judska a utábořil se kolem opevněných měst. Myslel si, že do nich pronikne.

²Když Chizkijáš viděl, že Sancheríb přitáhl a ⌈zamýšlí bojovat⌉ proti Jeruzalému,

³dohodl se se svými knížaty a hrdiny, že ucpou vodní prameny, které jsou venku za městem, a oni mu pomohli.

⁴Shromáždilo se mnoho lidu a ucpali všechny prameny a potok proudící uprostřed země se slovy: Proč by měli asyrští králové přitáhnout a najít hojnost vody?

⁵Vzchopil se a postavil všechny pobořené hradby a vyhotovil na nich věže a další hradby. Opravil Miló, Město Davidovo, a připravil množství oštěpů a štítů.

⁶Ustanovil nad lidem válečné velitele, shromáždil je k sobě na náměstí u městské brány a promluvil k jejich srdcím:

⁷⌈Posilněte se a buďte odvážní, nebojte se a neděste⌉ se asyrského krále a celého davu, který je s ním, protože s námi ⌈jich je víc⌉ než s ním.

⁸S ním je ⌈tělesná síla,⌉ ale s námi je Hospodin, náš Bůh, aby nám pomohl a bojoval náš boj. Lid se opřel o slova judského krále Chizkijáše.

⁹Potom poslal asyrský král Sancheríb své otroky do Jeruzaléma, (zatímco on byl u Lakíše a s ním celé jeho vojsko), k judském králi Chizkijášovi a ke všem Judejcům v Jeruzalémě se slovy:

¹⁰Toto praví asyrský král Sancheríb: Na co spoléháte, že zůstáváte v obležení v Jeruzalémě?

¹¹Chizkijáš vás navádí, aby vás nechal zemřít hladem a žízní, když říká: Hospodin, náš Bůh, nás vysvobodí z ruky asyrského krále.

¹²Což to nebyl Chizkijáš, kdo odstranil jeho návrší a jeho oltáře a řekl Judejcům a obyvatelům Jeruzaléma: Před jediným oltářem se klaňte a na něm obětujte?

¹³Cožpak nevíte, jak jsem naložil já a moji otcové se všemi národy země? Byli bohové národů těch zemí opravdu schopni vysvobodit svou zemi z mé ruky?

¹⁴Který ze všech bohů těchto národů, jež moji otcové zasvětili zkáze, byl schopen vysvobodit svůj lid z mé ruky? Že by byl váš Bůh schopen vysvobodit vás z mé ruky?

¹⁵Nuže ať vás Chizkijáš nepodvádí a ať vás takto nenavádí. Nevěřte mu, protože žádný bůh žádného národa a království nebyl schopen vysvobodit svůj lid z ruky mé ani z ruky mých otců. Tak ani vaši bohové nevysvobodí vás z mé ruky.

¹⁶A ještě další věci mluvili jeho otroci proti Bohu a proti jeho otroku Chizkijášovi.

¹⁷Napsal také dopisy, aby hanobil Hospodina, Boha Izraele, a mluvil proti němu takto: Jako nevysvobodili bohové národů těch zemí svůj lid z mé ruky, tak ani Bůh Chizkijášův nevysvobodí jeho lid z mé ruky.

¹⁸Volali hlasitě judsky na jeruzalémský lid, který byl na hradbách, aby je zastrašili a vyděsili, aby dobyli město.

¹⁹Mluvili o Bohu Jeruzaléma jako o bozích národů země, ⌈díle lidských rukou.⌉

²⁰Král Chizkijáš i prorok Izajáš, syn Amósův, se proto modlili a volali o pomoc k nebesům.

²¹Hospodin poslal anděla, který vyhladil všechny udatné hrdiny, vévody a velitele v táboře asyrského krále, takže se vrátil s hanbou do své země. Když vešel do domu svého boha, někteří z jeho potomků jej tam srazili mečem.

²²Hospodin zachránil Chizkijáše a obyvatele Jeruzaléma z ruky asyrského krále Sancheríba a z ruky všech a ⌈dal jim odpočinek od okolních nepřátel.⌉

²³Mnozí přinášeli přídavné oběti Hospodinu do Jeruzaléma a vzácné dary judskému králi Chizkijášovi. Od té doby stoupl v očích všech národů.

²⁴V oněch dnech Chizkijáš na smrt onemocněl. Modlil se k Hospodinu a ten k němu promluvil a dal mu znamení.

²⁵Chizkijáš se však neodvděčil za to, co bylo pro něj vykonáno, nýbrž jeho srdce se povýšilo, a tak dopadlo rozhořčení na něj i na Judu a Jeruzalém.

²⁶Pak se Chizkijáš v povýšenosti svého srdce pokořil, on i obyvatelé Jeruzaléma, takže Hospodinovo rozhořčení na ně nepřišlo ve dnech Chizkijášových.

²⁷Chizkijáš měl velmi mnoho bohatství a slávy. Pořídil si pokladnice na stříbro, zlato, drahokamy, balzámy, štíty a všelijaké vzácné předměty

²⁸a také sklady na úrodu obilí, nového vína a oleje a stáje pro ⌈všelijaké druhy dobytka⌉ a ⌈stáda pro stáje.⌉

²⁹Pořídil si také města a mnoho stád bravu a skotu, protože Bůh mu dal velmi mnoho majetku.

³⁰Byl to Chizkijáš, kdo ucpal zdroj vody Horního Gíchónu a svedl ho spodem na západ do Města Davidova. Chizkijášovi se dařilo při všem jeho díle.

³¹Když ale dorazili vyslanci babylonských knížat poslaní k němu poptat se na znamení, které se v zemi stalo, Bůh ho opustil, aby ho vyzkoušel a poznal vše, co je v jeho srdci.

³²Ostatní Chizkijášovy činy a jeho ⌈zbožné skutky⌉ jsou zapsány ve vidění proroka Izajáše, syna Amósova, a v Knize judských a izraelských králů.

³³Chizkijáš ulehl se svými otci a pohřbili ho ⌈ve svahu⌉ do hrobů synů Davidových. Při jeho smrti mu všichni Judejci a obyvatelé Jeruzaléma vzdávali čest. Po něm se stal králem jeho syn Menaše.