2. Paralipomenon 1

¹Když se pak zmocnil Šalomoun syn Davidův v království svém, a Hospodin Bůh jeho byl s ním, a zvelebil ho náramně:

²Tedy rozkázal Šalomoun všemu Izraelovi i hejtmanům, setníkům i soudcům, i všechněm knížatům nade vším Izraelem, i přednějším v čeledech otcovských.

³I bral se Šalomoun a všecko to shromáždění s ním na výsost, kteráž byla v Gabaon; nebo tam byl stánek shromáždění Božího, kterýž byl udělal Mojžíš služebník Hospodinův na poušti.

⁴(Truhlu pak Boží přivezl byl David z Kariatjeharim, připraviv jí místo; nebo byl rozbil jí stan v Jeruzalémě.)

⁵A oltář měděný, kterýž byl udělal Bezeleel syn Uri, syna Hur, byl tam před stánkem Hospodinovým, kdež hledal ho Šalomoun i všecko to shromáždění.

⁶I obětoval tam Šalomoun před Hospodinem na oltáři měděném, kterýž byl před stánkem úmluvy, a obětoval na něm tisíc zápalů.

⁷Té noci ukázal se Bůh Šalomounovi, a řekl jemu: Žádej, zač chceš, a dám tobě.

⁸I řekl Šalomoun Bohu: Ty jsi učinil otci mému Davidovi milosrdenství veliké, mne jsi též ustanovil králem místo něho.

⁹Již tedy, Hospodine Bože, budiž stálé slovo tvé mluvené s Davidem otcem mým; nebo ty jsi mne ustanovil za krále nad lidem tak mnohým, jako jest prachu zemského.

¹⁰Protož dej mi moudrost a umění, aťbych vycházeti mohl před lidem tímto i vcházeti. Nebo kdož by mohl souditi tento lid tvůj tak mnohý?

¹¹Tedy odpověděl Bůh Šalomounovi: Proto že bylo to v srdci tvém, a nežádal jsi bohatství, ani zboží, ani slávy, ani bezživotí těch, jenž tebe nenávidí, aniž jsi také za dlouhý věk žádal, ale žádal jsi sobě moudrosti a umění, abys soudil lid můj, nad nímž jsem tě ustanovil za krále:

¹²Moudrost a umění dáno jest tobě, k čemužť přidám i bohatství a zboží, i slávy, tak že žádný z králů, kteříž byli před tebou, nebyl tobě rovný, aniž bude po tobě takového.

¹³I navrátil se Šalomoun s výsosti, kteráž byla v Gabaon, do Jeruzaléma, od stánku úmluvy, a tak kraloval nad Izraelem.

¹⁴Nashromáždil pak Šalomoun vozů a jezdců, a měl tisíc a čtyři sta vozů, a dvanácte tisíc jezdců, kteréž rozsadil do měst vozů, a při králi v Jeruzalémě.

¹⁵I složil král stříbra a zlata v Jeruzalémě jako kamení, a dříví cedrového jako planého fíkoví, kteréž roste v údolí u velikém množství.

¹⁶Přivodili také Šalomounovi koně z Egypta a koupě rozličné; nebo kupci královští brávali koupě rozličné za slušnou mzdu.

¹⁷A vycházejíce, vodívali spřež vozníků z Egypta za šest set lotů stříbra, koně pak za půl druhého sta. A tak všechněm králům Hetejským i králům Syrským oni dodávali.

2. Paralipomenon 1

¹Šalomoun, syn Davidův, ⌈si počínal ve svém království zmužile,⌉ neboť Hospodin, jeho Bůh, byl s ním a učinil ho velmi velkým.

²Šalomoun promluvil k celému Izraeli -- k velitelům nad tisíci a nad sty, k soudcům a ke všem předákům celého Izraele, předákům rodů --

³a pak šel Šalomoun a celé to shromáždění s ním na návrší v Gibeónu, neboť tam byl Boží stan setkávání, který udělal v pustině Mojžíš, otrok Hospodinův.

⁴Ale Boží truhlu přenesl David z Kirjat–jearímu na místo, které pro ni David připravil, když pro ni postavil v Jeruzalémě stan.

⁵Bronzový oltář, který udělal Besaleel, syn Urího, syna Chúrova, umístil před Hospodinův příbytek a tam se Šalomoun i to shromáždění dotazovali Hospodina.

⁶Šalomoun tam vystoupil před Hospodina k bronzovému oltáři, který byl ve stanu setkávání, a přinesl na něm tisíc zápalných obětí.

⁷V oné noci se ukázal Šalomounovi Bůh a řekl mu: Žádej, co ti mám dát.

⁸Šalomoun Bohu řekl: Ty jsi prokázal mému otci Davidovi velké milosrdenství a ustanovil jsi mě po něm králem.

⁹Nyní, Hospodine Bože, ať se ukáže jako spolehlivé tvé slovo vůči mému otci Davidovi, neboť ty jsi mě ustanovil králem nad lidem početným jako prach země.

¹⁰Nuže, dej mi moudrost a poznání, abych mohl ⌈vycházet před tímto lidem a vcházet,⌉ neboť kdo dokáže soudit tento tvůj velký lid?

¹¹Bůh Šalomounovi řekl: Protože jsi měl toto v srdci a nežádal jsi bohatství, poklady a slávu, ani smrt těch, kteří tě nenávidí, ba ani dlouhý život jsi nežádal, ale žádal jsi moudrost a poznání, abys dokázal soudit můj lid, nad nímž jsem tě ustanovil králem,

¹²moudrost a poznání ti budou dány, ale dám ti také bohatství, poklady a slávu, jakou neměli králové před tebou a ani nebude mít žádný po tobě.

¹³Šalomoun pak odešel od stanu setkávání na návrší v Gibeónu do Jeruzaléma a kraloval nad Izraelem.

¹⁴Šalomoun nashromáždil vozy a koně a měl tisíc čtyři sta vozů a dvanáct tisíc jezdeckých koní. Umístil je ve městech pro vozy a u krále v Jeruzalémě.

¹⁵Král učinil stříbro a zlato v Jeruzalémě tak hojné jako kamení a cedry tak početné jako sykomory v Šefele.

¹⁶Koně, které měl Šalomoun, se dováželi z Egypta a z Kue. Královští obchodníci je brali z Kue za pevnou cenu.

¹⁷Válečný vůz se z Egypta dovážel za šest set šekelů stříbra a kůň za sto padesát šekelů. Jejich prostřednictvím se tak vyváželi všem králům chetejským a aramejským.

¹⁸I řekl si Šalomoun, že postaví dům pro Hospodinovo jméno a svůj královský dům.