2. Královská 3 Porovnání: Kralická vs ČSP
2. Královská 3
1Joram pak syn Achabův počal kralovati nad Izraelem v Samaří léta osmnáctého Jozafata krále Judského, a kraloval dvanácte let.
2A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, ač ne tak jako otec jeho a jako matka jeho; nebo odjal modly Bál, kterýchž byl nadělal otec jeho.
3A však v hříších Jeroboáma syna Nebatova, kterýž k hřešení přivodil Izraele, vždy vězel, a neodstoupil od nich.
4Mésa pak král Moábský měl hojnost dobytka, a dával králi Izraelskému sto tisíc beranů, a sto tisíc skopců i s vlnou.
5I stalo se, když umřel Achab, že se zprotivil král Moábský králi Izraelskému.
6Tedy vytáhl v ten čas král Joram z Samaří, a sečtl všecken Izrael.
7A když táhl, poslal k Jozafatovi králi Judskému, aby mu řekli: Král Moábský zprotivil mi se. Potáhneš-li se mnou proti Moábovi na vojnu? Odpověděl: Potáhnu. Jako jsem já, tak jsi ty, jako lid můj, tak lid tvůj, jakž koni moji, tak koni tvoji.
8Zatím řekl: Kterouž pak cestou potáhneme? Odpověděl: Cestou pouště Idumejské.
9A tak vytáhl král Izraelský a král Judský i král Idumejský. A když objížděli cestou za sedm dní, nedostávalo se vody vojsku a hovadům jejich, kteráž měli s sebou.
10I řekl král Izraelský: Ach, běda! Nebo povolal Hospodin tří králů těchto, aby je vydal v ruku Moábovu.
11Ale Jozafat řekl: Není-liž zde proroka Hospodinova, abychom se otázali Hospodina skrze něho? Odpovídaje pak jeden z služebníků krále Izraelského, řekl: Jestiť zde Elizeus syn Safatův, kterýž líval vodu na ruce Eliášovy.
12Tedy řekl Jozafat: U tohoť jest slovo Hospodinovo. I šli k němu, král Izraelský a Jozafat, i král Idumejský.
13I řekl Elizeus králi Izraelskému: Co mně do tebe? Jdi k prorokům otce svého a k prorokům matky své. Řekl jemu král Izraelský: Nikoli, nebo povolal Hospodin tří králů těchto, aby je vydal v ruku Moábovu.
14K tomu řekl Elizeus: Živť jest Hospodin zástupů, před jehož oblíčejem stojím, bychť sobě nevážil Jozafata krále Judského, nepohleděl bych na tě, ani popatřil.
15Ale nyní přiveďte mi toho, kterýž by uměl hráti na harfu. A když on hral, byla nad ním ruka Hospodinova.
16I řekl: Takto praví Hospodin: Nadělej v tomto potoku množství dolů.
17Nebo toto dí Hospodin: Neuzříte větru, aniž uzříte přívalu, však potok tento naplněn bude vodou, tak že píti budete i vy i množství vaše, i hovada vaše.
18A i to málo jest před oblíčejem Hospodinovým, nebo i Moábské dá v ruku vaši.
19A zkazíte všeliké město hrazené, i všeliké město výborné, též všecko stromoví dobré zporážíte, a všecky studnice vod zasypete, a všeliké pole dobré kamením přiházíte.
20I stalo se ráno, když obětována bývá obět suchá, a aj, vody přicházely cestou od strany Idumejské, a naplněna jest země vodami.
21Všecken pak Moáb uslyšev, že by vytáhli králové, aby bojovali proti nim, svolali se všickni, od toho, kterýž se pasem opásati může, a výše, a postavili se na pomezí.
22Potom ráno vstavše, když slunce vzešlo nad těmi vodami, uzřeli Moábští naproti ty vody rdějící se jako krev.
23A řekli: Krev jest. Jistě žeť jsou se pohubili ti králové, a zabil jeden každý bližního svého; protož nyní k loupežem, ó Moábští! A přišli až k ležení Izraelskému.
24Tedy povstavše Izraelští, porazili Moábské, kteříž utíkali před nimi, a oni porazili je porážkou velikou, také i v jejich krajině.
25Nebo města jejich zbořili, a na všeliké pole výborné házejíce jeden každý kamením svým, naplnili je, i všecky studnice vod zasypali, a všecko stromoví dobré zporáželi, tak že toliko nechali u Kirchareset zdi jeho. Protož shlukše se prakovníci, dobývali ho.
26A vida král Moábský, že jsou mu silní bojovníci ti, vzal s sebou sedm set mužů bojovných, chtě se probiti skrze vojska krále Idumejského. Ale nemohli.
27Pročež jav syna jeho prvorozeného, kterýž měl kralovati místo něho, obětoval jej v obět zápalnou na zdi. I stalo se rozhněvání veliké proti Izraelovi; protož odtrhše od něho, navrátili se do země své.
2. Královská 3
1Jóram, syn Achabův, se stal králem nad Izraelem v Samaří v osmnáctém roce vlády judského krále Jóšafata. Kraloval dvanáct let.
2Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, ovšem ne jako jeho otec a matka. Odstranil Baalův posvátný sloup, který udělal jeho otec.
3Ke hříchům Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu, ovšem přilnul a neodvrátil se od nich.
4Moábský král Méša byl chovatelem ovcí. Odváděl izraelskému králi sto tisíc jehňat a ⌈vlnu ze sta tisíc beranů.⌉
5I stalo se, když Achab zemřel, že se moábský král vzbouřil proti izraelskému králi.
6Král Jóram vytáhl v tom čase ze Samaří a spočítal celý Izrael.
7Když vytáhl, vzkázal judskému králi Jóšafatovi: Moábský král se proti mně vzbouřil. Vytáhneš se mnou do boje proti Moábu? Ten odpověděl: Vytáhnu; ⌈jsem jako ty, můj lid jako tvůj lid a moje koně jako tvoje koně.⌉
8A zeptal se: ⌈Kterou cestou⌉ vytáhneme? Odpověděl: Směrem do edómské pustiny.
9Izraelský král tedy vytáhl s králem judským a králem edómským. Když obcházeli sedm dní kolem Mrtvého moře, neměli vodu pro vojsko ani pro dobytek, který šel v jejich stopách.
10Izraelský král řekl: Běda, neboť Hospodin zavolal tyto tři krále, aby je vydal do ruky Moábu.
11Na to řekl Jóšafat: Což tu není Hospodinův prorok, abychom se skrze něj dotázali Hospodina? Jeden z otroků izraelského krále odpověděl: Je zde Elíša, syn Šáfatův, který lil vodu na Elijášovy ruce.
12Jóšafat řekl: ⌈U něho⌉ je Hospodinovo slovo. Tak k němu izraelský král a Jóšafat i edómský král šli.
13Elíša řekl izraelskému králi: Co je mi do tebe? Jdi si k prorokům svého otce a k prorokům své matky. Izraelský král mu odpověděl: Ne, neboť Hospodin zavolal tyto tři krále, aby je vydal do ruky Moábu.
14Elíša řekl: Jakože živ je Hospodin zástupů, kterému sloužím, kdybych nebral ohled na judského krále Jóšafata, ani bych se za tebou neohlédl, ani bych se na tebe nepodíval.
15Tak mi přiveďte hudebníka. I stalo se, když ten hudebník hrál, že na něm spočinula Hospodinova ruka
16a řekl: Toto praví Hospodin: ⌈Udělejte v tomto údolí mnoho prohlubní.⌉
17Neboť toto praví Hospodin: Neuvidíte vítr ani neuvidíte déšť, ale toto údolí se naplní vodou a budete pít vy, i vaše stáda a váš dobytek.
18I to je málo v Hospodinových očích; vydá Moába do vaší ruky.
19Vybijete ⌈všechna opevněná města⌉ a všechna nejlepší města, všechny dobré stromy porazíte, všechny vodní prameny zastavíte a všechna dobrá pole znehodnotíte kamením.
20I stalo se ráno, když se přináší přídavná oběť, hle, voda tekla směrem od Edómu a země se naplnila vodou.
21Když celý Moáb uslyšel, že králové vytáhli, aby proti nim bojovali, svolali ⌈všechny, kdo se přepásávají pásem od nejmladších výše,⌉ a postavili se na hranici.
22Moábci vstali časně ráno, když slunce vyšlo nad vodou, ⌈a naproti viděli vodu rudou⌉ jako krev.
23Řekli si: To je krev. Králové se jistě pobili, pozabíjeli jeden druhého. A teď na kořist, Moábe!
24Když přišli k izraelskému táboru, Izraelci povstali a pobíjeli Moábce, takže před nimi utíkali. Pobíjeli je, až Moábce vybili.
25Města zbořili, na každé dobré pole hodili každý kámen, až ho zaplnili, každý vodní pramen zastavili, každý dobrý strom porazili. Jen hradba v Kír–charesetu zůstala; prakovníci ho obklíčili a udeřili na něj.
26Když moábský král viděl, že boj je na něj příliš těžký, vzal s sebou sedm set mužů tasících meč, aby pronikl k edómskému králi, ale nedokázali to.
27Tak vzal svého prvorozeného syna, který se po něm měl stát králem, a přinesl ho na hradbách jako zápalnou oběť. Na Izrael dopadlo velké rozhořčení, takže od něj odtáhli a vrátili se do své země.
Porozumění Kralická vs ČSP v 2. Královská 3
Kralická (CzeBKR)
Bible kralická - Čeština 16. století, klenot české literatury a reformace.
ČSP
Český studijní překlad - Přesný a moderní překlad s důrazem na původní jazyky.
Prohlížíte si vedle sebe srovnání 2. Královská 3 v překladech Kralická a ČSP. Porovnání těchto dvou verzí může pomoci objasnit nuance původního textu.
Klíčové srovnání: 2. Královská 3:16
"I řekl: Takto praví Hospodin: Nadělej v tomto potoku množství dolů."
"a řekl: Toto praví Hospodin: ⌈Udělejte v tomto údolí mnoho prohlubní.⌉"
