1. Samuelova 9

¹Byl pak muž z pokolení Beniamin, jménem Cis, syn Abiele syna Seror, syna Bechorat, syna Afia, syna muže Jemini, muž udatný.

²Ten měl syna jménem Saule, mládence krásného, tak že žádného z synů Izraelských nebylo pěknějšího nad něj; od ramene svého vzhůru převyšoval všecken lid.

³Byly se pak ztratily oslice Cis, otce Saulova. I řekl Cis Saulovi synu svému: Vezmi i hned s sebou jednoho z služebníků, a vstana, jdi, hledej oslic.

⁴A tak šel přes horu Efraim, a prošel až do země Salisa, a nic nenalezli; prošli také zemi Sálim, a nic nenalezli. Ještě přešli i zemi Jemini, a nenalezli.

⁵Když pak přišli do země Zuf, řekl Saul služebníku svému, kterýž byl s ním: Poď, a navraťme se, aby otec můj nechaje těch oslic, neměl starosti o nás.

⁶Kterýž řekl jemu: Aj, nyní muž Boží jest v městě tomto, a muž ten jest znamenitý; cožkoli praví, všecko se tak stává. Medle, jděme tam, zdali by oznámil nám cestu naši, kterouž bychom jíti měli.

⁷Odpověděl Saul služebníku svému: Aj, půjdeme. Co pak přineseme muži tomu? Nebo jsme chléb vytrávili z pytlíků našich, ani daru nemáme, kterýž bychom přinesli muži Božímu. Což máme?

⁸I doložil služebník, odpovídaje Saulovi, a řekl: Hle, nalezl jsem u sebe čtvrt lotu stříbra; to dám muži Božímu, aby nám oznámil cestu naši.

⁹(Za starodávna v Izraeli tak říkával každý, kdož jíti měl raditi se s Bohem: Poďte, a půjdeme až k vidoucímu. Nebo ten, kterýž nyní slove prorok, za starodávna sloul vidoucí.)

¹⁰Řekl tedy Saul služebníku svému: Dobrá jest řeč tvá, nu, jděmež. I šli do města, v kterémž byl muž Boží.

¹¹A když vcházeli na horu města, potkali se s děvečkami, vycházejícími vážit vody. I řekli jim: Jest-li zde vidoucí?

¹²Kteréž odpověděly jim a řekly: Jest. Hle, a on před tebou, pospěš tedy; nebo dnes přišel do města, proto že obětuje dnes lid na té hoře.

¹³Hned jakž vejdete do města, tedy naleznete ho, prvé než vstoupí na horu k jídlu. Lid zajisté nebude jísti, dokudž on nepřijde, nebo on požehná obětí, a potom pozvaní jísti budou. A protož jděte, nebo v tuto chvíli naleznete ho.

¹⁴I šli do města. A když vcházeli do prostřed města, aj, Samuel vycházel proti nim, aby vstoupil na tu horu.

¹⁵Hospodin pak zjevil Samuelovi o jeden den prvé, nežli přišel Saul, řka:

¹⁶V tuto chvíli zítra pošli k tobě muže z země Beniamin, kteréhož pomažeš, aby byl vůdce lidu mého Izraelského, a vysvobodíť lid můj z ruky Filistinských; vzhlédlť jsem zajisté na lid svůj, nebo přišlo volání jeho ke mně.

¹⁷A když Samuel uzřel Saule, řekl jemu Hospodin: Aj, teď ten muž, o kterémž pravil jsem tobě: tenť spravovati bude lid můj.

¹⁸Tedy přistoupil Saul k Samuelovi v bráně, a řekl: Ukaž mi, prosím, kde jest tuto dům vidoucího?

¹⁹I odpověděl Samuel Saulovi: Já jsem vidoucí. Vstupiž přede mnou na horu, a budete dnes jísti se mnou; potom ráno propustím tě, a cožkoli jest v srdci tvém, oznámím tobě.

²⁰O oslice pak, kteréžť se ztratily dnes třetí den, nic se nestarej, nebo nalezeny jsou. Ale na koho žádost všeho Izraele? Zdali ne na tebe a na všecken dům otce tvého?

²¹I odpověděl Saul a řekl: Zdaliž já nejsem syn Jemini, z nejmenšího pokolení Izraelského? Ano i čeled má jest nejchaternější ze všech čeledí pokolení Beniaminova. Pročež jsi tedy ke mně mluvil taková slova?

²²A pojav Samuel Saule i služebníka jeho, uvedl je do pokoje, a dal jim místo nejpřednější mezi pozvanými, jichž bylo okolo třidcíti mužů.

²³I řekl Samuel kuchaři: Dej sem ten díl, kterýž jsem dal tobě, o kterémžť jsem řekl: Schovej jej obzvláštně.

²⁴Když tedy přinesl kuchař plece i s tím, což se ho přídrželo, položil Samuel před Saule, a řekl: Teď, což pozůstalo, vezmi sobě, jez; až k této chvíli zajisté zachováno jest to pro tebe, jakž jsem řekl: Lidu jsem pozval. I jedl Saul s Samuelem v ten den.

²⁵A když sešli s hory do města, mluvil s Saulem na vrchní podlaze.

²⁶Potom vstali velmi ráno. I stalo se, když záře vzcházela, že zavolal Samuel Saule na hůru, řka: Vstaň, a propustím tě. Vstal tedy Saul, a vyšli oba ven, on i Samuel.

²⁷A když přicházeli na konec města, řekl Samuel Saulovi: Rci služebníku, ať jde napřed, (i šel;) ty pak pozastav se málo, ažť oznámím řeč Boží.

1. Samuelova 9

¹Byl muž z kmene Benjamín, jménem Kíš, syn Abíela, syna Seróra, syna Bekórata, syna Afíacha, Benjamínec, udatný hrdina.

²Ten měl syna jménem Saul, hezkého mládence; nikdo ze synů Izraele nebyl hezčí nežli on. ⌈Od ramen vzhůru⌉ převyšoval všechen lid.

³Saulovu otci Kíšovi se ztratily oslice. Kíš tedy řekl svému synu Saulovi: Vezmi si s sebou jednoho ze služebníků, vstaň a jdi hledat ty oslice.

⁴Prošel Efrajimské pohoří, prošel zemi Šališa, ale nenašli je. Pak prošli zemi Šaalím, a zase nic. Prošel i zemi Benjamín, ale nenašli je.

⁵Když přišli do země Súf, řekl Saul svému služebníkovi, který byl s ním: Pojď se vrátit, jinak si můj otec přestane dělat starosti o oslice a bude se obávat o nás.

⁶Ten mu řekl: Podívej, v tomto městě je muž Boží. Je to vážený muž. Všechno, co vysloví, se jistě naplní. Pojďme nyní tam. Snad nám oznámí cestu, po které bychom měli jít.

⁷Saul nato svému služebníkovi řekl: ⌈Tak pojďme! Ale⌉ co tomu muži přineseme? Vždyť nám došel chléb v brašnách a nemáme dárek, abychom ho muži Božímu přinesli. Co máme s sebou?

⁸Služebník znovu Saulovi odpověděl: ⌈Vida, mám u sebe⌉ čtvrt šekelu stříbra. Dám jej muži Božímu, aby nám oznámil naši cestu.

⁹(Když se šel někdo dotázat Boha, říkalo se dříve v Izraeli: ⌈Nuže, pojďme⌉ k vidoucímu. Dnešní prorok se totiž dříve nazýval vidoucí.)

¹⁰Saul nato svému služebníkovi řekl: ⌈Dobře jsi promluvil.⌉ ⌈Nuže, pojďme.⌉ Šli tedy do města, kde byl muž Boží.

¹¹Jak vystupovali po svahu do města, potkali děvčata, která vyšla čerpat vodu. Zeptali se jich: Je zde vidoucí?

¹²Odpověděla jim: Ano, je; zrovna před tebou. Tak si pospěš, neboť dnes přišel do města, protože dnes má lid na návrší obětní hod.

¹³Jakmile přijdete do města, tak ho najdete, dříve nežli vystoupí na návrší, aby jedl. Lid totiž nebude jíst, dokud nepřijde, jelikož on žehná obětnímu hodu. Potom budou jíst ti, kdo jsou pozváni. Nyní vystupte, neboť ještě dnes ho najdete.

¹⁴Vystoupili tedy k městu a když vcházeli do města, Samuel zrovna vycházel proti nim, aby vystoupil na návrší.

¹⁵Den předtím, nežli Saul přišel, Hospodin ⌈odhalil Samuelovo ucho⌉ a řekl:

¹⁶⌈Zítra touto dobou⌉ k tobě pošlu muže ze země Benjamín. Pomaž ho za vévodu nad ⌈mým lidem Izraelem.⌉ On zachrání můj lid z ruky Pelištejců, protože jsem pohleděl na svůj lid, neboť jeho volání proniklo ke mně.

¹⁷Když Samuel uviděl Saula, Hospodin mu pověděl: Tak to je ten muž, o němž jsem ti řekl: Ten bude vládnout nad mým lidem.

¹⁸Saul pak přistoupil v bráně k Samuelovi a řekl: Pověz mi, prosím, kde je dům vidoucího.

¹⁹Samuel Saulovi odpověděl: Já jsem vidoucí. Vystup přede mnou na návrší a pojezte dnes se mnou. Ráno tě propustím a oznámím ti vše, co ⌈máš na⌉ srdci.

²⁰A ⌈o oslice, které se ti ⌈před třemi⌉ dny ztratily, se neobávej,⌉ protože se našly. ⌈Po kom však nejvíce touží Izrael?⌉ ⌈Cožpak ne po tobě⌉ a po celém domě tvého otce?

²¹Saul odpověděl: Cožpak nejsem Benjamínec z nejmenšího izraelského kmene a není má čeleď nejmenší ze všech čeledí kmene Benjamín? Proč mi říkáš takovou věc?

²²Samuel pak vzal Saula a jeho služebníka, přivedl je do síně a dal jim místo v čele těch, kdo byli pozváni. Bylo tam asi třicet mužů.

²³Samuel řekl kuchaři: Podej ten díl, který jsem ti dal a o němž jsem ti řekl: Ulož ho u sebe.

²⁴Kuchař vytáhl kýtu, s tím, co bylo na ní, položil před Saula a Samuel řekl: Podívej, co zůstalo! Vezmi si a jez. Vždyť to bylo uchováno pro tebe na toto setkání, když jsem řekl: Pozval jsem lid. Tak Saul pojedl v ten den se Samuelem.

²⁵Když sestoupili z návrší do města, Samuel si povídal se Saulem na střeše.

²⁶Časně vstali. Stalo se, když vycházela jitřenka, že Samuel zvolal na Saula na střeše: Vstaň a propustím tě. Saul vstal a oba, on i Samuel, vyšli ven.

²⁷Když sestupovali na konec města, Samuel řekl Saulovi: Řekni služebníkovi, aby šel dál před námi. -- ⌈A on šel dál. Ale⌉ ty se na chvíli zastav. Oznámím ti Boží slovo.