1. Samuelova 6

¹Byla pak truhla Hospodinova v krajině Filistinské za sedm měsíců.

²Tedy Filistinští povolavše kněží a hadačů, řekli: Co učiníme s truhlou Hospodinovou? Oznamte nám, kterak bychom ji odeslali na místo její?

³Kteříž odpověděli: Jestliže odešlete truhlu Boha Izraelského, neodsílejte jí prázdné, ale všelijak dejte jí obět za provinění; tehdy uzdraveni budete, a poznáte, proč ruka jeho neodešla od vás.

⁴I řekli: Jakáž jest to obět za hřích, kterouž jí dáti máme? Odpověděli: Vedlé počtu knížat Filistinských pět zadků zlatých a pět myší zlatých; nebo rána jednostejná jest na všechněch, i na knížatech vašich.

⁵Uděláte tedy podobenství zadků svých a podobenství myší svých, kteréž pokazily zemi, i dáte slávu Bohu Izraelskému; snad pozlehčí ruky své nad vámi, i nad bohy vašimi a nad zemí vaší.

⁶A proč obtěžujete srdce svá, jako jsou obtížili Egyptští a Farao srdce své? Zdaliž, když divné věci prokázal při nich, nepropustili jich, a oni odešli?

⁷A protož udělejte vůz nový jeden a vezměte dvě krávy otelené, na kteréž jha nebylo vzkládáno, a zapřáhněte ty krávy do vozu, a zavřete telata jejich doma, aby za nimi nešla.

⁸A vezmouce truhlu Hospodinovu, vstavte ji na vůz; nádoby pak zlaté, kteréž jste dali jí za provinění, položte v škřiňce po boku jejím, a propusťte ji, ať odejde.

⁹A šetřte: Jestližeť cestou k cíli svému půjde do Betsemes, onť jest nám způsobil všecko toto zlé přenáramné; pakli nic, poznáme, že ne ruka jeho dotkla se nás, ale náhodou nám to přišlo.

¹⁰Učinili tedy ti muži tak, a vzavše dvě krávy otelené, zapřáhli je do toho vozu, a telata jejich zavřeli doma.

¹¹A vstavili truhlu Hospodinovu na vůz, i škřiňku i myši zlaté, a podobizny zadků svých.

¹²I šly upřímo krávy cestou, kteráž vede do Betsemes, silnicí jednou předce jdouce a řičíce, aniž se uchýlily na pravo aneb na levo. Knížata také Filistinská šla za nimi až ku pomezí Betsemes.

¹³Betsemští pak žali tehdáž pšenici v údolí, a pozdvihše očí svých, uzřeli truhlu; i veselili se, vidouce ji.

¹⁴A když přijel vůz na pole Jozue Betsemského, tu se zastavil. I byl tu kámen veliký. Tedy zsekavše dříví vozu toho i ty krávy, obětovali je v obět zápalnou Hospodinu.

¹⁵Levítové pak složili truhlu Hospodinovu i škřiňku, kteráž byla při ní, v níž byly nádoby zlaté, a postavili na ten kámen veliký. Muži pak Betsemští dodávali obětí zápalných, a obětovali oběti v ten den Hospodinu.

¹⁶Což viděvše knížata Filistinská, navrátili se do Akaron téhož dne.

¹⁷Tito jsou pak zadkové zlatí, kteréž dali Filistinští za své provinění Hospodinu, za Azot jeden, za Gázu jeden, za Aškalon jeden, za Gát jeden, za Akaron jeden.

¹⁸Myši také zlaté, vedlé počtu všech měst Filistinských, za patero knížetství, od města hrazeného až do vsi nehrazené, a až k kameni tomu velikému, na němž postavili truhlu Hospodinovu, kterýž jest až do tohoto dne na poli Jozue Betsemského.

¹⁹Pobil pak Hospodin z mužů Betsemských, kteříž hleděli do truhly Hospodinovy, pobil, pravím, z lidu padesát tisíců a sedmdesáte mužů. I kvílil lid, proto že učinil Hospodin v lidu porážku velikou.

²⁰Protož řekli muži Betsemští: Kdož bude moci ostáti před Hospodinem Bohem svatým tímto? A k komu odejde od nás?

²¹I poslali posly k obyvatelům Kariatjeharim, řkouce: Vrátili zase Filistinští truhlu Hospodinovu; přiďte, vezměte ji k sobě.

1. Samuelova 6

¹Hospodinova truhla byla na pelištejském území sedm měsíců.

²Pak Pelištejci svolali kněze a věštce a řekli: Co máme udělat s Hospodinovou truhlou? Poučte nás, jak ji máme poslat na její místo.

³Odpověděli: Když budete posílat truhlu Boha Izraele pryč, neposílejte ji s prázdnou, nýbrž určitě ji vraťte s obětí za vinu. Tehdy budete uzdraveni a ⌈bude vám dáno poznat,⌉ proč se jeho ruka od vás neodvrátila.

⁴Nato řekli: ⌈Jakou oběť za vinu s ní máme poslat?⌉ Odpověděli: Podle počtu pelištejských knížat pět zlatých nádorů a pět zlatých myší, neboť stejná rána dopadla na všechny i na vaše knížata.

⁵Udělejte obrazy svých nádorů a obrazy svých myší, které ničí zemi, a vzdejte slávu Bohu Izraele. Snad nadlehčí svou ruku nad vámi, nad vašimi bohy a nad vaší zemí.

⁶Proč byste měli zatvrdit svá srdce, jako je zatvrdili Egypťané a faraon? Když se jim Bůh naposmíval, cožpak je nepropustili a oni neodešli?

⁷Nyní tedy vezměte a připravte nějaký nový vůz, dvě krávy po otelení, na které ještě nebylo vloženo jho, zapřáhněte krávy do vozu, ale jejich telata od nich odveďte domů.

⁸Potom vezměte Hospodinovu truhlu a dejte ji na vůz. Zlaté předměty, které s ní vrátíte jako oběť za vinu, položte do brašny po jejím boku a pošlete ji pryč, ať jde.

⁹A dívejte se: Když vyrazí směrem ke svému území do Bét–šemeše, způsobil nám toto velké zlo on; jestliže ne, poznáte, že na nás neudeřila jeho ruka, stalo se nám to náhodou.

¹⁰Muži tak učinili. Vzali dvě krávy po otelení, zapřáhli je do vozu, ale jejich telata zavřeli doma.

¹¹Na vůz položili Hospodinovu truhlu a brašnu se zlatými myšmi i obrazy svých nádorů.

¹²Krávy šly přímo cestou na Bét–šemeš, šly po stejné silnici a stále bučely, neodbočily napravo ani nalevo. Pelištejská knížata šla za nimi až k území Bét–šemeše.

¹³Bétšemešané sklízeli v údolí pšenici. Když pozvedli oči, uviděli truhlu a zaradovali se, že ji vidí.

¹⁴Vůz vjel na pole Jóšuy Bétšemešského a zastavil se tam. Byl tam velký kámen. Rozštípali dříví z vozu a přinesli krávy jako zápalnou oběť Hospodinu.

¹⁵Lévité sundali Hospodinovu truhlu i brašnu, která byla s ní a v níž byly zlaté předměty, a položili na to velký kámen. V ten den bétšemešští muži přinesli zápalné oběti a obětovali obětní hody Hospodinu.

¹⁶Pět pelištejských knížat to vidělo a vrátilo se v ten den do Ekrónu.

¹⁷Toto jsou zlaté nádory, které Pelištejci poslali Hospodinu jako oběť za vinu: Jeden za Ašdód, jeden za Gazu, jeden za Aškalón, jeden za Gat a jeden za Ekrón.

¹⁸A zlaté myši podle počtu všech pelištejských měst, patřících pěti knížatům, od opevněného města až k nehrazené vesnici. Ten velký kámen, na kterém ponechali Hospodinovu truhlu, je až dodnes svědkem na poli Jóšuy Bétšemešského.

¹⁹Hospodin pak zabil některé z bétšemešských mužů, protože se podívali do Hospodinovy truhly. Zabil v lidu sedmdesát mužů ⌈z padesáti tisíc mužů.⌉ A lid truchlil, protože Hospodin ranil lid velikou ranou.

²⁰Bétšemešští muži řekli: Kdo může obstát před Hospodinem, tímto svatým Bohem? Ke komu půjde od nás?

²¹Nato poslali posly k obyvatelům Kirjat–jearímu se slovy: Pelištejci vrátili Hospodinovu truhlu. Přijďte a vezměte ji k sobě.