1. Samuelova 4

¹I stalo se vedlé řeči Samuelovy všemu lidu Izraelskému. Nebo když vytáhl Izrael proti Filistinským k boji, a položili se při Eben-Ezer, Filistinští pak položili se v Afeku;

²A když se sšikovali Filistinští proti Izraelovi, a již se potýkali: poražen jest Izrael od Filistinských, tak že jich zbito v té bitvě na poli takměř čtyři tisíce mužů.

³I navrátil se lid do stanů, a řekli starší Izraelští: Proč nás dnes Hospodin porazil před Filistinskými? Vezměme k sobě z Sílo truhlu smlouvy Hospodinovy, ať přijde mezi nás, a vysvobodí nás z rukou nepřátel našich.

⁴Poslal tedy lid do Sílo, a vzali odtud truhlu smlouvy Hospodina zástupů, sedícího na cherubínech. Byli také tam dva synové Elí s truhlou smlouvy Boží, Ofni a Fínes.

⁵Když pak přinesena byla truhla smlouvy Hospodinovy do vojska, zkřikl všecken Izrael s velikým plésáním, až země vzněla.

⁶Uslyševše pak Filistinští hluk plésání, řekli: Jaký jest to hlas výskání velikého tohoto v vojště Hebrejském? I poznali, že truhla Hospodinova přišla do vojska.

⁷Protož báli se Filistinští, když praveno bylo: Přišel Bůh do vojska jejich; a řekli: Běda nám, nebo nebylo prvé nic k tomu podobného.

⁸Běda nám! Kdo nás vysvobodí z ruky těch bohů silných? Tiť jsou bohové, kteříž zbili Egypt všelikou ranou i na poušti.

⁹Posilňte se a buďte muži, ó Filistinští, abyste nesloužili těm Hebrejským, jako oni sloužili vám; buďtež tedy muži a bojujte.

¹⁰Bojovali tedy Filistinští, a poražen jest Izrael, a utíkali jeden každý do stanu svého. I byla ta porážka veliká velmi, nebo padlo z Izraele třidceti tisíc pěších;

¹¹Také truhla Boží vzata, a dva synové Elí zabiti, Ofni a Fínes.

¹²Běže pak jeden Beniaminský z bitvy, přišel do Sílo téhož dne, maje roucho roztržené a hlavu prstí posypanou.

¹³Přišel tedy, a aj, Elí seděl na stolici při cestě, hledě, nebo srdce jeho lekalo se za truhlu Boží; a když všel muž ten, a oznámil v městě, kvílilo všecko město.

¹⁴A uslyšev Elí hlas křiku toho, řekl: Jaký jest to hlas hřmotu tohoto? Muž pak ten pospíchaje, přiběhl, aby oznámil Elí.

¹⁵(A byl Elí v devadesáti a osmi letech; oči také jeho byly již pošly, a nemohl viděti.)

¹⁶I řekl muž ten k Elí: Já jdu z bitvy, z bitvy zajisté utekl jsem dnes. I dí jemu on: Co se tam stalo, můj synu?

¹⁷Odpověděl ten posel a řekl: Utekl Izrael před Filistinskými, také i porážka veliká stala se v lidu, ano i oba synové tvoji zabiti jsou, Ofni a Fínes, a truhla Boží jest vzata.

¹⁸I stalo se, že jakž jmenoval truhlu Boží, spadl Elí s stolice nazpět při úhlu brány, a tak zlomiv šíji, umřel; nebo byl muž starý a těžký. On soudil Izraele čtyřidceti let.

¹⁹Nevěsta pak jeho, manželka Fínesova, jsuc těhotná a blízká porodu, uslyševši také tu pověst, že by truhla Boží vzata byla, a že umřel tchán její i muž její, sklonila se a porodila; nebo se obořily na ni úzkosti její.

²⁰A v ten čas, když ona umírala, řekly, kteréž stály při ní: Neboj se, však jsi porodila syna. Kteráž nic neodpověděla, aniž toho připustila k srdci svému.

²¹I nazvala dítě Ichabod, řkuci: Přestěhovala se sláva z Izraele; proto že vzata byla truhla Boží, a umřel tchán i muž její.

²²Protož řekla: Přestěhovala se sláva z Izraele, nebo vzata jest truhla Boží.

1. Samuelova 4

¹Samuelovo slovo se stalo celému Izraeli. Izrael vytáhl do boje proti Pelištejcům. Utábořili se u Eben–ezeru a Pelištejci se utábořili v Afeku.

²Pelištejci se sešikovali proti Izraeli, strhl se boj a Izrael byl od Pelištejců poražen; pobili ⌈na bojišti na poli⌉ asi čtyři tisíce mužů.

³Lid přišel do tábora a izraelští starší řekli: Proč nás dnes Hospodin ⌈porazil před Pelištejci?⌉ Vezměme si ze Šíla truhlu Hospodinovy smlouvy. Ať přijde ⌈mezi nás⌉ a zachrání nás z moci našich nepřátel.

⁴Lid poslal do Šíla a přinesli odtamtud truhlu smlouvy Hospodina zástupů, sedícího na cherubech. S truhlou Boží smlouvy tam byli dva synové Élího, Chofní a Pinchas.

⁵Stalo se, že když přišla truhla Hospodinovy smlouvy do tábora, ⌈všichni Izraelci spustili velký válečný křik,⌉ až se země třásla.

⁶Když Pelištejci uslyšeli zvuk toho křiku, řekli: Co znamená zvuk toho velkého křiku v táboře Hebrejů? Pak se dozvěděli, že do tábora přišla Hospodinova truhla.

⁷Pelištejci dostali strach, neboť si řekli: Bůh přišel do tábora. Řekli také: Běda nám, neboť nikdy předtím se nestalo něco takového.

⁸Běda nám! Kdo nás vysvobodí z ruky těchto vznešených bohů? To jsou ti bohové, kteří pobili Egypťany všelijakými ranami v pustině.

⁹Posilněte se a vzmužte se, Pelištejci, jinak budete sloužit Hebrejům tak, jak oni sloužili vám! Vzmužte se a bojujte!

¹⁰Pelištejci bojovali a Izrael byl poražen, všichni utíkali ke svým stanům. Byla to ⌈hrozně veliká porážka.⌉ Z Izraele padlo třicet tisíc pěšáků.

¹¹Boží truhla byla vzata a dva synové Élího, Chofní a Pinchas, zemřeli.

¹²Jeden Benjamínec utekl z bojiště a dostal se ten den do Šíla. Měl roztržené šaty a na hlavě prsť.

¹³Když přišel, hle, Élí seděl na stolci u cesty a vyhlížel, protože ⌈se v srdci třásl⌉ o Boží truhlu. Když ten muž přišel a oznámil zprávu ve městě, ⌈celé město⌉ volalo o pomoc.

¹⁴Když Élí uslyšel zvuk volání, řekl: Co je to za rachot? Ten muž ⌈rychle přišel⌉ a oznámil to Élímu.

¹⁵Élímu bylo devadesát osm let, jeho oči byly strnulé, takže neviděl.

¹⁶Ten muž řekl Élímu: Přicházím z bojiště. Utekl jsem dnes z bojiště. Élí řekl: ⌈Co se stalo,⌉ můj synu?

¹⁷⌈Ten, kdo přinesl novinu,⌉ odpověděl: Izrael utekl před Pelištejci a ⌈na lid dopadla⌉ veliká rána. Také tvoji dva synové, Chofní a Pinchas, zemřeli a Boží truhla byla vzata.

¹⁸Stalo se, že když vzpomenul Boží truhlu, Élí spadl nazad ze stolce u brány, ⌈zlomil si vaz⌉ a zemřel, protože byl starý a těžký muž. Soudil Izrael čtyřicet let.

¹⁹Jeho snacha, Pinchasova žena, byla těhotná a před porodem. Když uslyšela zprávu o tom, že Boží truhla byla vzata a že zemřel její tchán i její muž, sklonila se a porodila, protože ⌈ji přepadly⌉ křeče.

²⁰⌈Když umírala,⌉ řekly jí ty, které stály kolem ní: Neboj se, protože jsi porodila syna. Neodpověděla, ani si toho nevšímala.

²¹Chlapce nazvala Í–kabód a řekla: Odstěhovala se sláva z Izraele. To kvůli tomu, že byla vzata Boží truhla, kvůli svému tchánovi a svému muži.

²²Řekla: Odstěhovala se sláva z Izraele, protože byla vzata Boží truhla.