1. Královská 19

¹Tedy oznámil Achab Jezábel všecko to, což učinil Eliáš, a že naprosto všecky proroky její pobil mečem.

²A protož poslala Jezábel posla k Eliášovi, řkuci: Toto ať mi učiní bohové a toto přidadí, jestliže v tuto hodinu zítra neučiním tobě, jako ty kterému z nich.

³Což když zvěděl, vstana, odšel pro zachování života svého, a přišel do Bersabé, jenž jest v Judstvu, kdež nechal mládence svého.

⁴Sám pak šel předce po poušti cestou dne jednoho, a přišed, usadil se pod jedním jalovcem, a žádal sobě smrti a řekl: Jižť jest dosti, ó Hospodine, vezmi duši mou, nebť nejsem lepší otců svých.

⁵I lehl a usnul pod tím jalovcem. A aj, v touž chvíli anděl dotekl se ho a řekl jemu: Vstaň, pojez.

⁶A když pohleděl vůkol, a aj, u hlavy jeho chléb na uhlí pečený a číše vody. I pojedl a napil se, a lehl zase.

⁷Opět vrátiv se anděl Hospodinův po druhé, dotekl se ho a řekl: Vstaň, pojez, nebo velmi dlouhou máš cestu před sebou.

⁸A vstav, jedl a pil, a šel v síle pokrmu toho čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, až na horu Boží Oréb.

⁹Kdežto všed do jakési jeskyně, nocoval tam. A aj, řeč Hospodinova k němu, a řekl jemu: Co tu děláš, Eliáši?

¹⁰Kterýž odpověděl: Velice jsem horlil pro Hospodina Boha zástupů; nebo opustili smlouvu tvou synové Izraelští, oltáře tvé zbořili a proroky tvé zmordovali mečem. I zůstal jsem já sám, teď pak hledají života mého, aby mi jej odjali.

¹¹Řekl Bůh: Vyjdi a stůj na hoře před Hospodinem. A aj, Hospodin šel tudy, a vítr veliký a silný, podvracující hory a rozrážející skály před Hospodinem, ale nebyl v tom větru Hospodin. Za tím pak větrem země třesení, ale nebyl v tom třesení Hospodin.

¹²A za třesením oheň, ale nebyl v ohni Hospodin. A za ohněm hlas tichý a temný.

¹³Což když uslyšel Eliáš, zavinul tvář svou pláštěm svým, a vyšed, stál u dveří jeskyně, a aj, hlas k němu, řkoucí: Co tu děláš, Eliáši?

¹⁴Kterýž odpověděl: Náramně horlil jsem pro Hospodina Boha zástupů; nebo opustili smlouvu tvou synové Izraelští, oltáře tvé zbořili, a proroky tvé pomordovali mečem. I zůstal jsem já sám, teď pak hledají života mého, aby mi jej odjali.

¹⁵Ale Hospodin řekl jemu: Jdi, navrať se cestou svou k Damašské poušti, kdežto přijda, pomažeš Hazaele za krále nad Syrií.

¹⁶Jéhu také syna Namsi pomažeš za krále nad Izraelem, a Elizea syna Safatova z Abelmehula pomažeš za proroka místo sebe.

¹⁷I stane se, že toho, kdož by ušel meče Hazaelova, zamorduje Jéhu, a toho, kdož by ušel meče Jéhu, zamorduje Elizeus.

¹⁸Zachovalť jsem pak v Izraeli sedm tisíců, jichžto všech kolena neskláněla se Bálovi, a jichžto všech ústa nelíbala ho.

¹⁹A tak odšed odtud, nalezl Elizea syna Safatova, an oře, a dvanáctero spřežení před ním, sám také byl při dvanáctém. A jda mimo něj Eliáš, uvrhl plášť svůj na něj.

²⁰Kterýž zanechav volů, běžel za Eliášem a řekl: Prosím, nechť políbím otce svého a matky své, i půjdu za tebou. Jemuž řekl: Jdi, vrať se zase, nebo vidíš, coť jsem učinil.

²¹Navrátil se tedy od něho, a vzav pár volů, zabil je a dřívím z pluhu uvařil maso jejich, kteréž dal lidu, i jedli. A vstav, šel za Eliášem a přisluhoval jemu.

1. Královská 19

¹Achab pověděl Jezábele všechno, co Elijáš udělal, i to, jak zabil mečem všechny proroky.

²Jezábel poslala k Elijášovi posla se slovy: Tak ať mi učiní bohové, a ještě přidají, jestliže zítra touto dobou neučiním tvou duši podobnou duši jednoho z nich.

³Když to uviděl, vstal a šel, aby ⌈zachránil svou duši,⌉ a přišel do Beer–šeby, která je v Judsku. Tam zanechal svého služebníka.

⁴Sám pak šel do pustiny na den cesty. Přišel, posadil se pod jeden janovec a přál si zemřít: Už dost, Hospodine, vezmi mou duši, neboť nejsem lepší nežli moji otcové.

⁵Ulehl a usnul pod janovcem. Vtom se ho dotkl anděl a řekl mu: Vstaň a pojez.

⁶Podíval se a uviděl, že u hlavy má chléb upečený na žhavém uhlí a džbánek vody. Najedl se a napil a znovu ulehl.

⁷Hospodinův anděl se ho dotkl zase, podruhé, a řekl: Vstaň a pojez, neboť je před tebou dlouhá cesta.

⁸Vstal, najedl se a napil a šel v síle toho pokrmu čtyřicet dní a čtyřicet nocí až na Boží horu Choréb.

⁹Vstoupil tam do jeskyně a nocoval tam. Vtom se k němu stalo Hospodinovo slovo. Řekl mu: Co ⌈ty tady,⌉ Elijáši?

¹⁰Odpověděl: Velmi jsem horlil pro Hospodina, Boha zástupů, protože synové Izraele opustili tvou smlouvu, zbořili tvé oltáře a tvé proroky zabili mečem. Zůstal jsem já sám a také mně usilují o život, aby mi jej vzali.

¹¹Řekl: Jdi a postav se na hoře před Hospodinem. A hle, Hospodin prošel kolem. Nastal velký a silný vítr, rozrážející hory a drtící skály před Hospodinem, ale Hospodin v tom větru nebyl. Po větru zemětřesení, ale Hospodin v tom zemětřesení nebyl.

¹²Po zemětřesení oheň, ale Hospodin v tom ohni nebyl. Po ohni tichý a jemný hlas.

¹³Když ho Elijáš uslyšel, zavinul svou tvář pláštěm, šel a postavil se u vchodu do jeskyně; a hle stal se k němu hlas: Co ty tady, Elijáši?

¹⁴Odpověděl: Velmi jsem horlil pro Hospodina, Boha zástupů, protože synové Izraele opustili tvou smlouvu, zbořili tvé oltáře a tvé proroky zabili mečem. Zůstal jsem já sám, a také mně usilují o život, aby mi jej vzali.

¹⁵Hospodin mu řekl: Jdi, vrať se svou cestou do damašské pustiny. A až tam přijdeš, pomaž Chazaela za krále nad Aramem,

¹⁶Jehúa, syna Nimšího, pomaž za krále nad Izraelem a Elíšu, syna Šáfatova z Ábel–mechóly, pomaž za proroka místo sebe.

¹⁷I stane se, že kdo unikne před mečem Chazaelovým, toho usmrtí Jehú, a kdo unikne před mečem Jehúovým, toho usmrtí Elíša.

¹⁸Ponechám však v Izraeli sedm tisíc -- všechna kolena, která se nesklonila před Baalem, a všechna ústa, která ho nelíbala.

¹⁹Nato odtamtud odešel a našel Elíšu, syna Šáfatova, který oral. Dvanáct jiter bylo před ním a on byl na dvanáctém. Elijáš prošel okolo něj a hodil na něj svůj plášť.

²⁰Opustil skot, běžel za Elijášem a řekl: Dovol, ať políbím svého otce a svou matku, a pak půjdu za tebou. Řekl mu: Jdi a vrať se pro to, co jsem ti učinil.

²¹Když se od něj vrátil, vzal dobytčí spřežení a zabil je; na dobytčím jhu uvařil ⌈jejich maso,⌉ dal lidu a najedli se. Pak vstal a šel za Elijášem a sloužil mu. –