1. Královská 13

¹A aj, muž Boží přišel z Judstva s slovem Hospodinovým do Bethel, tehdáž když Jeroboám, stoje u oltáře, kadil.

²I zvolal proti oltáři slovem Hospodinovým, řka: Oltáři, oltáři, toto praví Hospodin: Hle, syn narodí se domu Davidovu, jménem Joziáš, kterýž obětovati bude na tobě kněží výsostí, jenž zapalují kadidlo na tobě; i kosti lidské páliti budou na tobě.

³I dal téhož dne znamení, řka: Totoť jest znamení, že mluvil Hospodin: Aj, oltář roztrhne se a vysype se popel, kterýž jest na něm.

⁴V tom uslyšev král Jeroboám slovo muže Božího, že zvolal proti oltáři v Bethel, vztáhl ruku svou od oltáře a řekl: Jměte ho. I uschla ruka jeho, kterouž vztáhl proti němu, a nemohl ji zase přitáhnouti k sobě.

⁵Oltář také se roztrhl, a vysypal se popel z oltáře podlé znamení, kteréž byl předpověděl muž Boží slovem Hospodinovým.

⁶Protož mluvil král a řekl tomu muži Božímu: Pomodl se medle Hospodinu Bohu svému a pros za mne, abych mohl přitáhnouti ruku svou k sobě. I modlil se muž Boží Hospodinu, a přitáhl král ruku zase k sobě, a byla jako prvé.

⁷Tedy řekl král muži Božímu: Poď se mnou domů a posilň se, a dámť dar.

⁸I řekl muž Boží králi: Bys mi dal polovici domu svého, nešel bych s tebou, aniž bych jedl chleba, aniž bych pil vody na místě tomto.

⁹Nebo tak mi přikázal slovem svým Hospodin, řka: Nebudeš jísti chleba, ani píti vody, aniž se navrátíš tou cestou, kterouž jsi přišel.

¹⁰A tak odšel jinou cestou, a nenavrátil se tou cestou, kterouž byl přišel do Bethel.

¹¹Prorok pak jeden starý bydlil v Bethel, jehož syn přišed, vypravoval mu všecky věci, kteréž učinil muž Boží toho dne v Bethel; i slova, kteráž mluvil králi, vypravovali otci svému.

¹²Tedy řekl jim otec jejich: Kterou cestou šel? I ukázali mu synové jeho cestu, kterouž šel ten muž Boží, kterýž byl z Judstva přišel.

¹³Zatím řekl synům svým: Osedlejte mi osla. Kteříž osedlali mu osla, a on vsedl na něj.

¹⁴A jel za mužem Božím a nalezl jej, an sedí pod dubem. I řekl jemu: Ty-li jsi ten muž Boží, kterýž jsi přišel z Judstva? A on odpověděl: Jsem.

¹⁵Kterýž řekl jemu: Poď se mnou domů, a pojíš chleba.

¹⁶Ale on odpověděl: Nemohuť se navrátiti, ani jíti s tebou, aniž budu jísti chleba, ani píti vody s tebou na místě tomto.

¹⁷Nebo stala se ke mně řeč slovem Hospodinovým: Nebudeš tam jísti chleba, ani píti vody; nenavrátíš se, jda touž cestou, kterouž jsi šel.

¹⁸Jemuž odpověděl: Takéť já prorok jsem jako i ty, a mluvil ke mně anděl slovem Hospodinovým, řka: Navrať ho s sebou do domu svého, ať pojí chleba a napije se vody. To pak sklamal jemu.

¹⁹Takž se navrátil s ním, a jedl chléb v domě jeho a pil vodu.

²⁰Když pak oni seděli za stolem, stalo se slovo Hospodinovo k proroku tomu, kterýž onoho byl zase navrátil.

²¹A zvolal na muže Božího, kterýž byl přišel z Judstva, řka: Toto praví Hospodin: Proto že jsi na odpor učinil řeči Hospodinově, a neostříhal jsi přikázaní, kteréžť vydal Hospodin Bůh tvůj,

²²Ale navrátils se a jedls chléb, a pils vodu na místě, o kterémžť řekl: Nebudeš jísti chleba, ani píti vody: nebudeť pochováno tělo tvé v hrobě otců tvých.

²³Tedy když pojedl chleba a napil se, osedlal mu osla, totiž tomu proroku, kteréhož byl navrátil.

²⁴A když odšel, trefil na něj lev na cestě a udávil jej. I leželo tělo jeho na cestě, a osel stál podlé něho; lev také stál vedlé těla mrtvého.

²⁵A aj, muži někteří jdouce tudy, uzřeli tělo mrtvé ležící na cestě, a lva, an stojí vedlé něho. Kteříž přišedše, pověděli v městě, v kterémž ten starý prorok bydlil.

²⁶Což když uslyšel ten prorok, kterýž ho byl navrátil s cesty, řekl: Muž Boží jest, kterýž na odpor učinil řeči Hospodinově; protož vydal jej Hospodin lvu, kterýž potřev ho, udávil jej vedlé řeči Hospodinovy, kterouž mluvil jemu.

²⁷Zatím mluvě k synům svým, řekl: Osedlejte mi osla. I osedlali.

²⁸A odjev, nalezl mrtvé tělo jeho ležící na cestě, a osla i lva, an stojí u toho těla; a nejedl lev těla toho, aniž co uškodil oslu.

²⁹Protož vzav prorok tělo muže Božího, vložil je na osla, a přinesl je. I přišel do města svého, aby ho plakal a pochoval.

³⁰Položil pak tělo jeho v hrobě svém, a plakali ho: Ach, bratře můj.

³¹A pochovav ho, mluvil k synům svým, řka: Když já umru, pochovejte mne v témž hrobě, v němž muž Boží jest pochován, vedlé kostí jeho položte kosti mé.

³²Neboť se jistě stane to, což ohlásil slovem Hospodinovým proti oltáři, kterýž jest v Bethel, a proti všechněm domům výsostí, kteréž jsou v městech Samařských.

³³Po těchto příbězích neodvrátil se Jeroboám od cesty své zlé, ale opět nadělal z lidu obecného kněží výsostí. Kdo jen chtěl, posvětil ruky jeho, a ten byl knězem výsostí.

³⁴I byla ta věc domu Jeroboámovu příčinou k hřešení, aby vypléněn a vyhlazen byl se svrchku země.

1. Královská 13

¹Právě když stál Jarobeám ⌈u oltáře,⌉ aby pálil kadidlo, hle, přišel z Judska do Bét–elu ⌈podle Hospodinova slova⌉ muž Boží

²a volal proti oltáři podle Hospodinova slova: Oltáři, oltáři, toto praví Hospodin: Hle, Davidovu domu se zrodí syn jménem Jóšijáš a bude na tobě obětovat kněze návrší, kteří na tobě pálí kadidlo, a budou na tobě spáleny lidské kosti.

³A učinil v onen den znamení se slovy: Toto je znamení, že promluvil Hospodin: Hle, oltář se roztrhne a popel, který je na něm, se rozsype.

⁴I stalo se, když uslyšel král slovo muže Božího, které volal proti oltáři v Bét–elu, že Jarobeám vztáhl svou ruku od oltáře se slovy: Chyťte ho. Ale jeho ruka, kterou proti němu vztáhl, odumřela a nemohl ji dát zpět k sobě.

⁵Oltář se roztrhl a popel z oltáře se rozsypal jako znamení, které muž Boží učinil podle Hospodinova slova.

⁶Král promluvil k muži Božímu a řekl: Udobři, prosím, Hospodina, svého Boha, a modli se za mě, ⌈aby se má ruka vrátila ke mně.⌉ Muž Boží udobřil Hospodina, ⌈ruka se vrátila ke králi⌉ a byla jako dříve.

⁷Nato král muži Božímu řekl: Pojď se mnou domů, posilni se a dám ti dar.

⁸Muž Boží králi odpověděl: I kdybys mi dal polovinu svého domu, nepůjdu s tebou, nebudu jíst pokrm ani pít vodu na tomto místě.

⁹Neboť toto mi bylo přikázáno podle Hospodinova slova: Nejez pokrm ani nepij vodu a nevracej se cestou, kterou jsi přišel.

¹⁰A odešel jinou cestou a nevracel se cestou, po které přišel do Bét–elu.

¹¹V Bét–elu bydlel jeden starý prorok. Jeho ⌈synové přišli a vypravovali⌉ mu o všech skutcích, které muž Boží ten den v Bét–elu učinil, i slova, která mluvil ke králi. Když to svému otci vypravovali,

¹²jejich otec se jich zeptal: Kterou cestou odešel? Jeho synové mu ukázali cestu, kterou muž Boží, jenž přišel z Judska, odešel.

¹³Řekl svým synům: Osedlejte mi osla. Osedlali mu osla a on na něj nasedl.

¹⁴Vydal se za mužem Božím a našel ho sedět pod terebintem. Zeptal se ho: Ty jsi ten muž Boží, který přišel z Judska? Odpověděl: Jsem.

¹⁵Řekl mu: Pojď se mnou domů a pojez pokrm.

¹⁶Odpověděl: Nemohu se vrátit s tebou ani jít s tebou. Nebudu jíst pokrm ani pít s tebou vodu na tomto místě,

¹⁷neboť ⌈musím jednat⌉ podle Hospodinova slova: Nejez tam pokrm ani nepij vodu, nevracej se tak, že by ses ubíral cestou, po které jsi přišel.

¹⁸Řekl mu: Také já jsem prorok jako ty a promluvil ke mně anděl podle Hospodinova slova takto: Přiveď ho s sebou do svého domu. Ať pojí pokrm a napije se vody. Lhal mu.

¹⁹On se s ním vrátil, pojedl v jeho domě pokrm a napil se vody.

²⁰Když seděli u stolu, tu se stalo Hospodinovo slovo k proroku, který ho přivedl zpět,

²¹a zvolal na muže Božího, který přišel z Judska: Toto praví Hospodin: Protože ses vzepřel Hospodinovu příkazu a nedbal jsi na příkaz, který ti dal Hospodin, tvůj Bůh,

²²ale vrátil ses a pojedl jsi chléb a napil ses vody na místě, o kterém ti řekl: Nejez tam pokrm ani nepij vodu, nepřijde tvá mrtvola do hrobu tvých otců.

²³Potom, co pojedl pokrm a napil se, osedlal pro něj osla -- ⌈pro proroka, kterého⌉ přivedl zpět.

²⁴On vyjel, ale cestou ho dopadl lev a usmrtil ho. I stalo se, že jeho mrtvola byla pohozena na cestě. Osel stál vedle ní a také lev stál vedle mrtvoly.

²⁵Vtom procházeli okolo nějací muži a viděli mrtvolu pohozenou na cestě i lva stojícího vedle mrtvoly. Přišli a povídali o tom ve městě, ve kterém bydlel ten starý prorok.

²⁶Když se to doslechl ten prorok, který ho přivedl zpět z cesty, řekl: To je muž Boží, který se vzepřel Hospodinovu příkazu. Hospodin ho vydal lvu a ten ho roztrhal a usmrtil podle slova, které k němu Hospodin promluvil.

²⁷Nato řekl svým synům: Osedlejte mi osla. Osedlali ho.

²⁸Vyjel a našel prorokovu mrtvolu pohozenou na cestě i osla a lva stojící vedle mrtvoly. Lev nesežral mrtvolu ani neroztrhal osla.

²⁹Prorok zvedl mrtvolu muže Božího, položil ji na osla a vezl ji zpět. ⌈Přišel do města toho starého proroka,⌉ naříkal nad ním a pohřbil ho.

³⁰Položil jeho mrtvolu do svého hrobu a oplakávali ho: Běda, můj bratře.

³¹I stalo se poté, co ho pohřbil, že řekl svým synům: Až zemřu, pohřběte mě do hrobu, ve kterém je pohřben muž Boží, vedle jeho kostí položte mé kosti.

³²Neboť se jistě stane to, co volal podle Hospodinova slova proti oltáři, který je v Bét–elu, a proti všem svatyním návrší, které jsou v samařských městech.

³³Ani po této události se Jarobeám neodvrátil od své zlé cesty a nadále ze spodiny lidu ustanovoval kněze návrší. Toho, kdo chtěl, potvrdil, takže se stal jedním z kněží návrší.

³⁴Tímto se stal dům Jarobeámův hříšným, aby byl vymazán a vyhlazen z povrchu země.