1. Královská 11 Porovnání: Kralická vs ČSP
1. Královská 11
1V tom král Šalomoun zamiloval ženy cizozemky mnohé, i dceru Faraonovu, i Moábské, Ammonitské, Idumejské, Sidonské a Hetejské,
2Z národů těch, kteréž zapověděl Hospodin synům Izraelským, řka: Nebudete se směšovati s nimi, aniž se oni budou směšovati s vámi, neboť by naklonili srdce vaše k bohům svým. K těm přilnul Šalomoun milostí,
3Tak že měl žen královen sedm set a ženin tři sta. I odvrátily ženy jeho srdce jeho.
4Stalo se tedy, že když se zstaral Šalomoun, ženy jeho naklonily srdce jeho k bohům cizím, tak že nebylo srdce jeho celé při Hospodinu Bohu jeho, jako bylo srdce Davida otce jeho.
5Ale obrátil se Šalomoun k Astarot, bohyni Sidonské, a k Moloch, ohavnosti Ammonské.
6I činil Šalomoun to, což se nelíbilo Hospodinu, a nenásledoval cele Hospodina, jako David otec jeho.
7Tedy vystavěl Šalomoun výsost Chámosovi, ohavnosti Moábské, na hoře, kteráž jest naproti Jeruzalému, a Molochovi, ohavnosti synů Ammon.
8A tak vzdělal všechněm ženám svým z cizího národu, kteréž kadily a obětovaly bohům svým.
9I rozhněval se Hospodin na Šalamouna, proto že se uchýlilo srdce jeho od Hospodina Boha Izraelského, kterýž se jemu byl ukázal po dvakrát,
10A zapověděl jemu tu věc, aby nechodil po bozích cizích. Ale neostříhal toho, což byl přikázal Hospodin.
11Protož řekl Hospodin Šalomounovi: Poněvadž se to nalezlo při tobě, a neostříhal jsi smlouvy mé ani ustanovení mých, kterážť jsem přikázal, věz, že odtrhnu království toto od tebe, a dám je služebníku tvému.
12A však za dnů tvých neučiním toho pro Davida otce tvého, než z ruky syna tvého odtrhnu je.
13Všeho pak království neodtrhnu, ale pokolení jednoho zanechám synu tvému pro Davida služebníka svého a pro Jeruzalém, kterýž jsem vyvolil.
14A tak vzbudil Hospodin protivníka Šalomounovi, Adada Idumejského z semene královského, kterýž byl v zemi Idumejské.
15Nebo stalo se, když bojoval David proti Idumejským, a Joáb kníže vojska vytáhl, aby pochoval zmordované, a pobil všecky pohlaví mužského v zemi Idumejské,
16(Za šest zajisté měsíců byl tam Joáb se vším lidem Izraelským, dokudž nevyplénil všech pohlaví mužského v zemi Idumejské,)
17Že tehdáž utekl Adad sám, a někteří muži Idumejští z služebníků otce jeho s ním, aby šli do Egypta. Adad pak byl pachole neveliké.
18Kteříž jdouce z Madian, přišli do Fáran, a vzavše s sebou některé muže z Fáran, přišli do Egypta k Faraonovi, králi Egyptskému, kterýž dal jemu dům, i stravou opatřil ho, dal jemu také i zemi.
19A tak nalezl Adad milost velikou před Faraonem, tak že jemu dal za manželku sestru ženy své, sestru Tafnes královny.
20I porodila jemu sestra Tafnes syna Genubata, a odchovala ho Tafnes v domu Faraonovu. I byl Genubat v domě Faraonově mezi syny Faraonovými.
21Když pak uslyšel Adad v Egyptě, že by usnul David s otci svými, a že umřel i Joáb kníže vojska, tedy řekl Adad Faraonovi: Propusť mne, ať jdu do země své.
22Jemuž řekl Farao: Čehožť se nedostává u mne, že chceš odjíti do země své? I řekl: Ničeho, a však vždy mne propusť.
23Vzbudil ještě Bůh proti němu protivníka, Rázona syna Eliadova, kterýž byl utekl od Hadarezera krále Soby, pána svého,
24A shromáždiv k sobě muže, byl knížetem roty, když je David hubil. Protož odšedše do Damašku, bydlili v něm a kralovali v Damašku.
25I byl protivníkem Izraelovým po všecky dny Šalomounovy; a to bylo nad to zlé, kteréž mu činil Adad. I měl v ošklivosti Izraele, když kraloval v Syrii.
26Jeroboám také syn Nebatův Efratejský z Sareda, (a jméno matky jeho ženy vdovy bylo Serua,) služebník Šalomounův, pozdvihl ruky proti králi.
27A tato byla příčina, pro kterouž pozdvihl ruky proti králi Šalomounovi: Že vystavěv Šalomoun Mello, zavřel mezeru města Davidova otce svého.
28Jeroboám pak byl muž silný a udatný. Protož vida Šalomoun mládence, že by pracovitý byl, ustanovil ho nade všemi platy z domu Jozefa.
29I stalo se téhož času, že když vyšel Jeroboám z Jeruzaléma, našel jej prorok Achiáš Silonský na cestě, jsa odín rouchem novým. A byli sami dva na poli.
30Tedy ujav Achiáš roucho nové, kteréž měl na sobě, roztrhal je na dvanácte kusů.
31A řekl Jeroboámovi: Vezmi sobě deset kusů; nebo takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Aj, já roztrhnu království z ruky Šalomounovy, a dám tobě desatero pokolení.
32Jedno toliko pokolení zůstane jemu pro služebníka mého Davida, a pro město Jeruzalém, kteréž jsem vyvolil ze všech pokolení Izraelských,
33Proto že opustili mne, a klaněli se Astarot bohyni Sidonské, a Chámos bohu Moábskému, i Moloch bohu Ammonskému, a nechodili po cestách mých, aby činili to, což mi se líbí, totiž ustanovení má a soudy mé, jako David otec jeho.
34A však neodejmu ničeho z království z rukou jemu; nebo vůdcím zanechám ho po všecky dny života jeho pro Davida služebníka svého, kteréhož jsem vyvolil, kterýž ostříhal přikázaní mých a ustanovení mých.
35Ale potom vezma království z ruky syna jeho, dám tobě z něho desatero pokolení,
36Synu pak jeho dám jedno pokolení, aby zůstala svíce Davidovi služebníku mému po všecky dny přede mnou v městě Jeruzalémě, kteréž jsem sobě vyvolil, aby tam jméno mé přebývalo.
37A tak tebe vezmu, abys kraloval ve všech věcech, kterýchž by žádala duše tvá, a budeš králem nad Izraelem.
38Protož jestliže uposlechneš všeho toho, což přikáži tobě, a choditi budeš po cestách mých, a činiti to, což mi se líbí, ostříhaje ustanovení mých a přikázaní mých, jako činil David služebník můj: budu s tebou a vzdělám tobě dům stálý, jako jsem vzdělal Davidovi, a dám tobě lid Izraelský.
39Potrápímť zajisté semene Davidova pro tu věc, a však ne po všecky dny.
40Pro tu příčinu chtěl Šalomoun zabiti Jeroboáma. Kterýž vstav, utekl do Egypta k Sesákovi králi Egyptskému, a byl v Egyptě, dokudž neumřel Šalomoun.
41Jiné pak věci Šalomounovy, kteréž činil, i moudrost jeho vypsány jsou v knize činů Šalomounových.
42Dnů pak, v nichž kraloval Šalomoun v Jeruzalémě nade vším Izraelem, bylo čtyřidceti let.
43I usnul Šalomoun s otci svými, a pochován jest v městě Davida otce svého. Kraloval pak Roboám syn jeho místo něho.
1. Královská 11
1Král Šalomoun miloval vedle faraonovy dcery mnoho žen cizinek -- Moábky, Amónky, Edómky, Sidóňanky a Chetejky --
2z národů, o kterých Hospodin synům Izraele řekl: Nevcházejte k nim a ony ať nevcházejí k vám. Jistě by odvrátily vaše srdce k chození ⌈za svými bohy.⌉ K nim Šalomoun přilnul a miloval je.
3Měl sedm set žen, kněžen, a tři sta konkubín; a jeho ženy odvrátily jeho srdce.
4I stalo se v čase Šalomounova stáří, že jeho ženy odvrátily jeho srdce k chození za jinými bohy a jeho srdce nebylo cele s Hospodinem, jeho Bohem, jako bylo srdce jeho otce Davida.
5Šalomoun chodil za Aštoretou, bohyní Sidóňanů, a za Milkómem, ohavnou modlou Amónců.
6Šalomoun páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, a nechodil cele za Hospodinem jako jeho otec David.
7Tehdy Šalomoun postavil na hoře, která je naproti Jeruzalému, návrší Kemóšovi, ohavné modle Moábců, a Molekovi, ohavné modle synů Amónových.
8Tak učinil pro všechny své ženy cizinky, které pálily kadidlo a obětovaly svým bohům.
9Hospodin se na Šalomouna rozhněval, protože se jeho srdce odvrátilo od Hospodina, Boha Izraele, který se mu dvakrát ukázal
10a dal mu ohledně této věci příkaz, aby nechodil za jinými bohy, ale on nezachoval to, co Hospodin přikázal.
11Hospodin Šalomounovi řekl: Protože ⌈se s tebou stalo toto⌉ a nezachoval jsi mou smlouvu ani má ustanovení, která jsem ti přikázal, jistě od tebe odtrhnu království a dám je tvému otrokovi.
12Avšak kvůli tvému otci Davidovi to neučiním za tvého života, odtrhnu je od tvého syna.
13Ovšem neodtrhnu celé království. Jeden kmen dám tvému synu kvůli svému otroku Davidovi a kvůli Jeruzalému, který jsem si vyvolil.
14Hospodin vzbudil Šalomounovi protivníka, Hadada Edómského. Byl z královského potomstva v Edómu.
15Stalo se totiž, když byl David v Edómu, že velitel armády Jóab vytáhl, aby pohřbil pobité, a zabil všechny mužského pohlaví v Edómu.
16Šest měsíců tam Jóab a celý Izrael zůstal, dokud nevyhladil všechny mužského pohlaví v Edómu.
17Hadad ⌈s některými edómskými muži, otroky svého otce,⌉ však utekl a šel do Egypta. Hadad byl ještě malý chlapec.
18Vystoupili z Midjánu a přišli do Páranu. Vzali s sebou z Páranu nějaké muže a šli do Egypta k faraonovi, egyptskému králi. Ten mu dal dům, určil mu pokrm a dal mu zemi.
19Hadad nalezl ve faraonových očích velkou milost, takže mu dal za ženu sestru své manželky, sestru královny Tachpenésy.
20Tachpenésina sestra mu porodila syna Genúbata a Tachpenésa ho vychovala ve faraonově domě. Genúbat pobýval ve faraonově domě spolu s faraonovými syny.
21Když se v Egyptě Hadad doslechl, že David ulehl se svými otci a že zemřel velitel armády Jóab, řekl Hadad faraonovi: Propusť mne, abych šel do své země.
22Faraon se ho zeptal: Co ti u mě chybí? Proč chceš jít do své země? Odpověděl: Nic. Jenom mě propusť.
23Bůh mu též vzbudil protivníka Rezóna, syna Eljádova, který utekl od svého pána Hadad–ezera, krále Sóby.
24Shromáždil k sobě muže a stal se velitelem loupežné hordy, když je David pobíjel. Šli do Damašku, pobývali v něm a kralovali v Damašku.
25Rezón byl protivníkem Izraele po všechny Šalomounovy dny a páchal zlo jako Hadad. Opovrhoval Izraelem a kraloval nad Aramem.
26Jarobeám, syn Nebatův, Efratejec ze Seredy -- jehož matka se jmenovala Serúa a byla vdova -- Šalomounův otrok, pozvedl ruku proti králi.
27Toto je způsob, jak pozvedl ruku proti králi: Šalomoun postavil Miló a uzavřel trhlinu města svého otce Davida.
28Ten Jarobeám byl udatný hrdina. Když Šalomoun viděl mládence, jak dělá svou práci, ustanovil ho nad vší nucenou prací domu Josefova.
29I stalo se v onen čas, že Jarobeám vyšel z Jeruzaléma a po cestě ho potkal prorok Achijáš Šíloský. Byl zahalen do nového pláště. Ti dva byli na poli sami.
30Achijáš uchopil nový plášť, který měl na sobě, a roztrhal ho na dvanáct kusů.
31Pak řekl Jarobeámovi: Vezmi si deset kusů, neboť ⌈toto praví Hospodin,⌉ Bůh Izraele: Hle, odtrhnu království od Šalomouna a deset kmenů dám tobě.
32Jeden kmen bude mít on kvůli mému otroku Davidovi a kvůli Jeruzalému, městu, které jsem vyvolil ze všech izraelských kmenů.
33To proto, že mě opustili a klaněli se Aštoretě, bohyni Sidóňanů, a Kemóšovi, bohu Moábců, a Milkómovi, bohu synů Amónových, a nechodili po mých cestách a nečinili to, co je správné v mých očích, má ustanovení a má nařízení, jako jeho otec David.
34Nevezmu však od něj celé království, ⌈protože jsem ho určil za předáka⌉ po všechny dny jeho života kvůli svému otroku Davidovi, kterého jsem vyvolil a který zachoval mé příkazy a má ustanovení.
35Vezmu království od jeho syna a dám ho tobě -- deset kmenů.
36Jeho synovi dám jeden kmen, aby můj otrok David měl po všechny dny lampu přede mnou v Jeruzalémě, městě, které jsem si vyvolil, aby tam bylo mé jméno.
37Tebe vezmu, abys kraloval nad vším, po čem toužíš, a budeš králem nad Izraelem.
38Jestliže uposlechneš vše, co ti přikazuji, budeš chodit po mých cestách, činit to, co je správné v mých očích, a zachovávat má ustanovení a mé příkazy, jak to činil můj otrok David, budu s tebou, postavím ti trvalý dům, jako jsem postavil Davidovi, a dám ti Izrael.
39Pokořím sice Davidovo potomstvo kvůli ⌈tomu, co spáchal,⌉ avšak ne napořád.
40Šalomoun chtěl Jarobeáma usmrtit. Jarobeám ale vstal, utekl do Egypta k egyptskému králi Šíšakovi a zůstal v Egyptě až do Šalomounovy smrti.
41Ostatní ⌈Šalomounovy činy,⌉ všechny věci, které činil, i jeho moudrost, jsou zapsány v knize ⌈Šalomounových letopisů.⌉
42Doba, po kterou Šalomoun kraloval v Jeruzalémě nad celým Izraelem, byla čtyřicet let.
43Pak Šalomoun ulehl se svými otci a byl pohřben v městě svého otce Davida. Po něm se stal králem jeho syn Rechabeám.
Porozumění Kralická vs ČSP v 1. Královská 11
Kralická (CzeBKR)
Bible kralická - Čeština 16. století, klenot české literatury a reformace.
ČSP
Český studijní překlad - Přesný a moderní překlad s důrazem na původní jazyky.
Prohlížíte si vedle sebe srovnání 1. Královská 11 v překladech Kralická a ČSP. Porovnání těchto dvou verzí může pomoci objasnit nuance původního textu.
Klíčové srovnání: 1. Královská 11:16
"(Za šest zajisté měsíců byl tam Joáb se vším lidem Izraelským, dokudž nevyplénil všech pohlaví mužského v zemi Idumejské,)"
"Šest měsíců tam Jóab a celý Izrael zůstal, dokud nevyhladil všechny mužského pohlaví v Edómu."
