1A stalo se, když v sobotu vešel do domu jednoho z vůdců farizeů pojíst chleba a oni ho pozorně sledovali,stylus···2hle, byl před ním nějaký vodnatelný člověk.stylus3Ježíš na to zákoníkům a farizeům řekl: „Je dovoleno v sobotu uzdravit, nebo ne?“stylus···4Oni však mlčeli. I vzal ho, uzdravil jej a propustil.stylus···5A jim řekl: „Spadne–li někomu z vás syn nebo vůl do nádrže, nevytáhne ho hned v den sobotní?“stylus···6Na to nebyli schopni odpovědět.stylus···7Pozvaným, když pozoroval, jak si vybírají přední místa, pověděl podobenství:stylus···8„Když by tě někdo pozval na svatební hostinu, neuléhej na přední místo, aby snad nebyl pozván někdo vzácnější než ty.stylus···9Když pak přijde ten, kdo tebe i jeho pozval, a řekne ti: Dej tomuto své místo, potom s hanbou zaujmeš poslední místo.stylus···10Ale když jsi pozván, jdi a ulehni na poslední místo, aby ti ten, který tě pozval, až přijde, řekl: Příteli, postup dopředu. Pak budeš poctěn před všemi svými spolustolujícími.stylus···11Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“stylus···12Říkal také tomu, který ho pozval: „Když pořádáš oběd nebo večeři, nevolej své přátele ani své bratry ani své příbuzné ani bohaté sousedy, aby tě snad také nepozvali, a tak by se ti dostalo odplaty.stylus···13Ale když pořádáš hostinu, zvi chudé, zmrzačené, chromé a slepé,stylus···14a budeš blahoslavený, protože nemají, čím ti odplatit; bude ti odplaceno při zmrtvýchvstání spravedlivých.“stylus···15Když to uslyšel jeden ze spolustolujících, řekl mu: „Blahoslavený, kdo bude jíst chléb v Božím království.“stylus···16Ježíš mu řekl: „Jeden člověk pořádal velikou večeři a pozval mnohé.stylus···17A v hodinu večeře poslal svého otroka říci pozvaným: Pojďte, protože [vše] už je připraveno.stylus···18I začali se všichni stejně vymlouvat. První mu řekl: Koupil jsem pole a musím se na ně jít podívat. Prosím tě, přijmi mou omluvu.stylus···19A druhý řekl: Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, přijmi mou omluvu.stylus20A další řekl: Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.stylus···21Když otrok přišel, oznámil to svému pánu. Tu se hospodář rozhněval a svému otroku řekl: Vyjdi rychle na náměstí a do ulic města a přiveď sem chudé, zmrzačené, slepé a chromé.stylus···22A otrok řekl: Pane, stalo se, co jsi přikázal, a ještě je místo.stylus···23A pán řekl otroku: Vyjdi na cesty a k ohradám a přinuť je vejít, aby se můj dům naplnil.stylus···24Neboť vám pravím, že nikdo z těch mužů, kteří jsou pozváni, neokusí mé večeře.“stylus···25Šly s ním velké zástupy. Obrátil se a řekl jim:stylus···26„Přichází–li někdo ke mně a nemá v nenávisti svého otce a matku, manželku a děti, bratry a sestry, ano i vlastní duši, nemůže být mým učedníkem.stylus···27Kdo jde za mnou a nenese svůj kříž, nemůže být mým učedníkem.stylus···28Neboť když někdo z vás chce postavit věž, což si napřed nesedne a nepočítá náklad, má–li na dokončení stavby?stylus···29Jinak by se mu všichni, kteří to vidí, začali posmívat, když by položil základ a nemohl by stavbu dokončit,stylus30a říkali by: Tento člověk začal stavět, ale nemohl dokončit.stylus···31Nebo táhne–li nějaký král, aby se s jiným králem střetl ve válce, což si napřed nesedne a nerozváží, je–li schopen s deseti tisíci utkat se s tím, kdo proti němu přichází s dvaceti tisíci?stylus···32Jestliže ne, pošle poselstvo, dokud je ten druhý král ještě daleko, a ptá se na podmínky míru.stylus···33Tak tedy žádný z vás, kdo neopouští všechno, co mu náleží, nemůže být mým učedníkem.“stylus···34„Dobrá je sůl. Jestliže by však i sůl ztratila chuť, čím bude ochucena?stylus···35Nehodí se ani do země ani do hnoje; vyhazují ji ven. Kdo má uši k slyšení, ať naslouchá.“stylus···