1To začínáme opět doporučovat sami sebe? Nebo snad potřebujeme, jako někteří, doporučující dopisy k vám nebo od vás?stylus···2Vy jste naším dopisem, který je napsán v našich srdcích a který znají a čtou všichni lidé.stylus···3Je přece zjevné, že jste dopisem Kristovým, vypůsobeným naší službou a napsaným ne inkoustem, nýbrž Duchem živého Boha, ne na kamenných deskách, nýbrž na ⌈deskách lidských⌉ srdcí.stylus···4Takovou pak máme skrze Krista důvěru k Bohu:stylus···5Ne sami ze sebe se pokládáme za způsobilé, jako bychom měli něco sami ze sebe, ale naše způsobilost je z Boha.stylus···6On nás také učinil způsobilými k tomu, abychom byli služebníky Nové smlouvy, ne litery, nýbrž Ducha; neboť litera zabíjí, ale Duch obživuje.stylus···7Jestliže se služba smrti vyrytá literami do kamenů udála v takové slávě, že synové Izraele nemohli pohledět Mojžíšovi do tváře kvůli slávě jeho obličeje, která pomíjela,stylus···8jak by nebyla mnohem slavnější služba Ducha?stylus···9Neboť jestliže byla sláva v službě odsouzení, mnohem více oplývá slávou služba spravedlnosti.stylus···10Neboť vskutku to, co v tomto případě mělo slávu, již nemá slávu vzhledem k této vše převyšující slávě.stylus···11Neboť jestliže skrze slávu přišlo už to, co pomíjí, oč slavnější je to, co zůstává.stylus···12Když tedy máme takovou naději, počínáme si zcela otevřeně.stylus···13Ne jako Mojžíš, který si dával na tvář závoj, aby synové Izraele nehleděli na konec toho, co pomíjí.stylus···14Avšak jejich myšlení otupělo. Až do dnešního [dne] zůstává při čtení Staré smlouvy tentýž závoj neodkrytý, protože pomíjí jen v Kristu.stylus···15Ale až dodnes, kdykoli se předčítá Mojžíš, leží závoj na jejich srdci.stylus···16Kdykoli se však člověk obrátí k Pánu, je závoj odstraněn.stylus···17Ten Pán je Duch. Kde je Duch Pánův, [tam] je svoboda.stylus···18A my všichni, spatřujíce s odhalenou tváří Pánovu slávu jako v zrcadle, jsme proměňováni v týž obraz, od slávy k slávě, jako od Pána Ducha.stylus···